Školní rok je v polovině. Žáci a studenti ale ve škole od září moc času nestrávili. Kvůli epidemii koronaviru absolvovala většina školáků první pololetí převážně na dálku. Ve čtvrtek se má rozdávat pololetní vysvědčení a ministerstvo školství doporučilo, aby školy místo známek tentokrát ohodnotily žáky slovně.„Je třeba zohlednit specifičnost situace v každé rodině,“ řekl šéf resortu Robert Plaga (ANO) v Ranním interview Radiožurnálu.
 |
| Robert Plaga (msmt.cz) |
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Jaká je to pro vás zpráva, že školy většinou zůstávají u klasického vysvědčení se známkami?
Pro mě je dobrou zprávou, že téměř třetina škol přikročila ke kombinaci. Není to o tom, že bychom někoho nutili, aby známkoval slovně. Myslím si, že kombinace je vhodná, protože je těžká doba a je třeba zohlednit specifičnost situace v každé rodině. To je lepší přes slovní hodnocení.
Má vláda k dispozici údaje o tom, jak nebezpečné je šíření viru ve školách?
Řada studií z posledních měsíců je protikladná. V dokončení je nyní i studie, která podle mě nemá obdoby. Dělá ji český BISOP a ukazuje, že školy nejsou semeništěm viru. Ale ve chvíli, kdy jsou školy otevřené, tam k nějakému šíření dochází. Nemají tak pravdu ti, kteří říkají, že se vir ve školách nešíří, ani ti, kteří tvrdí, že ve školách se šíří víc.
Celý rozhovor naleznete zde
3 komentářů:
"Školy tak nebudou výjimkou ani místem, kde dochází k šíření mnohonásobně rychleji."
No to nikdo neříká, ale vir se tam šíří takovou rychlostí jako v jiných třicetičlenných kolektivech, které jsou na asi 50 metrech čtverečných pohromadě každý den od 8:00 do 14:00. Zajímalo by mne ale, kolik kolektivů splňující výše uvedené podmínky kromě těch minimálně
50 000, které máme ve školách, ještě v republice máme.
Eva Edamová: Přesně tak.
Kapénková nákaza v uzavřených prostorách je přímo úměrná počtu lidí, s nimž se člověk setká v rizikové vzdálenosti (v okruhu dejme tomu do 5 metrů) a času, který s nimi stráví. Čas, který děti i učitelé stráví v učebnách a na chodbách je sice o něco kratší než u průměrného pracujícího člověka (cca 5 hodin oproti 8 hodinám), počet lidí ve společném prostoru je ovšem mnohem větší. Ať už uvažujeme kancelář (klidně i open-space), dílnu nebo výrobní halu, v okruhu do 5 metrů budeme mít vždy jen zlomek počtu lidí, jaký je ve škole (průměrně dejme tomu dvacet). Riziko nákazy je podle mého názoru ve škole řádově několikrát vyšší než v průměrném zaměstnání. A o to zákeřnější, že potenciálními přenašeči jsou v drtivé většině žáci, tj. zpravidla bezpříznakoví jedinci. Skutečnost, že existují i jiná místa nákazy (hromadná doprava, obchody, rodiny) na tom nic nemění, těmto místům se nelze vyhnout.
U dětí, jejichž pobyt doma vyžaduje přítomnost rodičů (1. stupeň ZŠ) lze o míře přijatelného rizika vyváženého ekonomickými ztrátami diskutovat. Jestli je pustit do školy budiž na zvážení.
Jde-li nám však o maximální zpomalení další vlny epidemie (s nadějí na řešení v podobě očkování), žáky 2. stupně a studenty středních škol bychom neměli nahánět do škol ani náhodou.
Okomentovat