Koncem minulého roku vydala Česká školní inspekce zprávu o tom, jak si čeští čtvrťáci vedli v mezinárodním šetření TIMSS, které prověřuje znalosti matematiky a přírodovědy. Ze zveřejněných žebříčků vyplynulo, že jsou na tom celkem dobře, v nadprůměru. Při bližším zkoumání výsledků ale narazíme na paradoxy a znejistíme. Co nám vlastně tyto a podobné žebříčky (ne)říkají? A co ani říct nemohou? Úvahu přináší EDUzín.
 |
| Jana Straková (pedf.cuni.cz) |
„Vidím spíše výhody, možná i proto, že nemám přehnaná očekávání,“ říká říká Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě UK. Inspirativní je podle ní třeba to, že v dokumentaci TIMSS je přesně popsáno, co měří a proč je to důležité. Testy z českých cermatovských dílen oproti tomu připomínají černou skříňku. Výzkum Straková chválí i za to, že dobře zobrazuje nerovnosti v českém vzdělávacím systému – což je dlouhodobě předmět jejího profesního zájmu. Výběrová šetření, ať již mezinárodní, nebo národní, považuje akademička za dobrý způsob, jak získávat zpětnou vazbu o kvalitě školské soustavy. Jsou efektivní, a přitom šetří nervy žáků, rodičů i učitelů. „Na rozdíl od přijímacích zkoušek nemají vliv na budoucí vzdělávací dráhu dítěte, je v nich možné používat rozmanitější typy úloh a ověřit větší šíři učiva,“ říká...
TIMSS je mnoha experty považováno za kvalitní a svědomitě připravené, ale má i své kvalifikované odpůrce. „Někteří mezinárodním výzkumům vytýkají, že přispívají ke globalizaci vzdělávání. Další pochybují o tom, že dobrá praxe jedné země se dá přenést jinam,“ říká Jana Straková. Jinak řečeno: můžeme se pokoušet o finskou reformu vzdělávání, ale chybí nám k tomu Finové, jak poznamenal kdosi v debatách o vzdělávání. Od výsledků je těžké odfiltrovat kulturní vlivy.
Je jistě zajímavé i to, že Kanada je v matematice o dvacet bodů níže než my, Spojené státy jsou na tom stejně jako my a Rusko je o celých třicet bodů – polovinu znalostní úrovně – napřed. Ale proč to tak je, není snadné určit ani pro analytiky. Stejně jako co stojí za tím, že malí Finové mají matematiku a přírodovědu – ve kterých jsou úspěšní – ještě víc neradi než Češi. V médiích se to ale moc nezmiňuje, protože nemáme po ruce žádné vysvětlení. Důvodem může být něco úplně jiného než pro Čechy. Mimochodem, nejvíc jsou z matematiky unesení malí Turkové...
Na šetření TIMSS se můžeme ale podívat z ještě většího nadhledu. Jak moc se dá to, co nakonec člověku v životě nejvíc pomáhá, měřit školními testy? I lidé velmi úspěšní mívali ve škole průměrné nebo i špatné známky. „Umět se vypořádat s nečekanými úkoly a situacemi, ne pouze adaptivně, ale produktivně a tvůrčím způsobem, to je to, oč tu běží. A to se měřit nedá,“ říká kategoricky Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání. „Tyto životní kompetence se projevují pokaždé jinak, originálně, zatímco testy jsou standardizované. To skutečně podstatné nikdy neodhalí,“ dodává.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat