Kantar je jednou z největších světových výzkumných agentur. Během pandemie přináší "covid-19 barometr", který ukazuje, jak virus ovlivňuje chování a očekávání lidí. Své šetření uskutečnil mezi 150 tisíci respondenty z více než šedesáti zemí včetně Česka. Zdejší pobočka pak pro vzdělávací konferenci PREF provedla v listopadu výzkum, jak rodiny zvládají výuku na dálku. Online deník Aktuálně shrnuje výsledky.
Školy se oproti jaru zlepšily, pochvalují si čeští rodiče
Z listopadového průzkumu společnosti Kantar vyplynulo, že čeští rodiče si pochvalují pokrok, jaký školy udělaly mezi svým jarním a podzimním zavřením. Pozitivně hodnotí, že zapracovaly na on-line výuce tak, aby se školními povinnostmi měli rodiče méně práce. Hned 75 procent respondentů sdělilo, že se škola dobře připravila na druhou vlnu pandemie a další zavření. Nicméně stále ještě 63 procent uvádí, že si děti často musí nastudovat učivo samy nebo s rodiči, 36 procent říká, že škola má problémy s vybavením nebo on-line platformami.
Rodiče jsou do výuky i tak plně zapojeni
Výzkum Kantaru nicméně také ukázal, že i přes zapracování a on-line výuku jsou rodiče plně zapojeni do školních úkolů, a to i u žáků druhého stupně či středoškoláků. Pouze osm procent dětí plní úkoly samostatně. Výuka dětí zaměstnává hlavně maminky.
Celý text naleznete zde
2 komentářů:
"Výzkum Kantaru nicméně také ukázal, že i přes zapracování a on-line výuku jsou rodiče plně zapojeni do školních úkolů, a to i u žáků druhého stupně či středoškoláků."
Proboha, jaké plné zapojení u druhostupňových a středoškoláků? Já u osmáků a deváťáků vidím docela samostatnost a jen u některých je nutné pohlídat, aby k tomu sedli. Ale to jsou žáci, kteří měli problém plnit dú i před koronavirem a rodiče nebyli schopni si s nimi udělat ordung. Teď jen sklízejí plody své nevýchovy. U nižších ročníků je to samozřejmě horší. A jestliže máme na maturitních oborech žáky, kteří nechtějí nebo nejsou schopni v současné situaci pracovat samostatně, tak se ptám, co na nich dělají a kdo je tam přijal?
Eva Adamová
Bohužel, distanční výuka je za současné složité situace maximum možného. Tuto frázi již opakuji několikrát. U prezenční výuky je kontakt přímější. Dobře se tak osvědčí třeba skupinová práce. Můžu tady vyjmenovat mnoho dalších výhod. Většinu zná každý učitel. Bylo by to tedy mlácení prázdné slámy. Na nevýhody distanční výuky dozajista přišel každý v první linii. Je to ale stále lepší než jen sedět na zadku, bez jakékoliv činnosti nebo jen zadávat úkoly jinými způsoby. Co se týče úspěšnosti, tak výsledky lze pak ověřit při prezenčním vzdělávání. Jistým odrazem jsou pak i názory rodičů. Je nespornou pravdou, že většina žáků, kteří budou dělat státní přijímací zkoušky opravdu pracuje a snaží se. S tím jsem spokojen. Žáci, kteří tuší jen školní přijímačky na SŠ jedou na půl plynu. A těch zbylých zhruba 25% se veze na stejné vlně jako při prezenčním vzdělávání. Tím neříkám, že nepracují vůbec. Co se týče samostatnosti, tak musíme brát hledisko přiměřenosti. V loňském roce se mně velmi dobře pracovalo s žáky páté třídy, kde jsem zaskakoval celý rok. Výborná spolupráce byla i ve výběrové třídě na SŠ. Když vše shrnu, tak distanční práce se vcelku dařila, byla mnohem náročnější na přípravu, opravování, vysvětlování a pochopení učiva. Mnohé věci z distančního vzdělávání budu i nadále využívat i u prezenčního vzdělávání. Většina učitelů se naučila výborně pracovat v novém prostředí různých programů. Co se týče hodnocení, tak problém dozajista bude u nižších ročníků. Za pomoci rodičů se mnohým mimořádně vylepšily známky. U vyšších ročníků a na SŠ však známky v podstatě odpovídají. Rodiče už novým věcem moc nerozumí a žáci musí pracovat samostatně.
Okomentovat