Učitelská platforma: Zrušte u ústní maturity z cizího jazyka požadavek mluvit celou zkoušku jen na jediné téma

Pedagogové sdružení v Učitelské platformě nesouhlasí s novou podobou ústní maturitní zkoušky z cizího jazyka. Podle ní mají maturanti mluvit 15 minut na jedno téma, což je zastaralý koncept maturity. Maturitní zkouška má podle učitelů prokázat dovednost používat cizí jazyk bez omezení na jedinou tematickou oblast.  

Podle Evy Píšové, která je členkou Asociace metodiků cizích jazyků AMATE a má ve výuce angličtiny téměř třicetiletou praxi, se nová podoba ústní zkoušky zásadně liší od způsobu, na který byli žáci středních škol připravováni v průběhu celého studia. „Studenti se připravovali na zkoušku složenou ze tří kratších tří – až čtyřminutových zadání na různá témata a jednoho pětiminutového podle zaměření školy a studovaného oboru. Podle novely se nyní mají zabývat celých 15 minut jediným tématem,” vysvětluje.   

Podle Evy Píšové bude změna velmi náročná především pro žáky středních odborných škol, kteří nemají k takto dlouhému projevu na jediné téma mnohdy dostatečné jazykové prostředky. Tato míra znalostí však plně odpovídá požadovaným výstupům v Rámcových vzdělávacích programech pro tento typ škol.   

„Na problém monotematičnosti ústní zkoušky z cizího jazyka opakovaně upozorňujeme. Moderní podoba maturitní zkoušky z cizího jazyka nemá směřovat k tomu, aby se žáci učili nazpaměť téma, které si vylosují. Měla by ověřit jejich schopnost jazyk používat napříč tématy,“ uvádí předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, která vyučuje angličtinu na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích. “Navrhujeme, aby byla část paragrafu, která požaduje věnovat ústní zkoušku z cizího jazyka jedinému tématu, z maturitní vyhlášky vyškrtnuta,” dodává Mazancová.    

Učitelská platforma upozorňuje i na další problém, který může přinášet požadavek monotematičnosti na odborných školách, kde je požadováno ověření znalosti odborného jazyka. “V praxi se tak učitelé budou dostávat do absurdních situací, kdy budou mít například do tématu rodina určitým způsobem zapojit téma soustruh a jeho části,” dodává Píšová.  

V důsledku novely vyhlášky nebude možné ani realizovat moderní formy zkoušení, jako je obhajoba projektu nebo maturitní práce v cizím jazyce. “Po desetiminutové prezentaci maturanti odpovídali pět minut na otázky komise. Aby takového výstupu byli schopni, musí být znalost cizího jazyka na vysoké úrovni. Pro nás je monotematičnost otázek krokem do minulosti,” říká angličtinářka a předsedkyně předmětové komise na pražském Gymnáziu Thomase Manna Jindra Glogrová.    

Novela zároveň vstoupila v platnost v polovině října, tedy měsíc a půl po zahájení školního roku. Ve spojení s probíhající pandemií koronaviru, uzavíráním škol a jejich opakovaným přechodem na distanční výuku je tedy pro mnoho žáků i pedagogů velmi náročné se na tuto změnu a jinou podobu zkoušky dostatečně připravit. Učitelé jsou tak nuceni při plném pracovním nasazení půl roku před konáním maturitní zkoušky přepracovávat pracovní listy, které žáci budou používat při řízeném rozhovoru během ústní části zkoušky z cizího jazyka.    

Monotematickou zkoušku z cizího jazyka dosud skládali pouze někteří žáci humanitně zaměřených škol, kteří maturovali z jednoho cizího jazyka v rámci státní části a pro profilovou část si zvolili další cizí jazyk. Maturanti z odborných škol skládali pouze státní maturitní zkoušku s využitím pracovních listů, které obsahovaly čtyři různá témata. 

Zdroj: Učitelská platforma