Pedagogové sdružení v Učitelské platformě kritizují novou inkluzivní vyhlášku, která omezuje například doučování žáků nad rámec běžné výuky. To je v rozporu s novou státní vzdělávací strategií, která má snižování nerovností ve vzdělávání jako jeden ze dvou hlavních cílů. Učitelé považují vyhlášku za nedomyšlenou, protože změny mají platit od ledna, ale školy pracují podle stálého rozvrhu od září do konce srpna.
Nová vyhláška zasahuje do tzv. pedagogických intervencí, které se týkají vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. O jejich poskytování žákům by tak nově mohly rozhodnout samotné školy bez předchozího doporučení z poradenského zařízení, ale učitelé by museli pedagogické intervence vykonávat v rámci svých příprav a činností spjatých s výukou. Tím by ztratili nárok na odměnu, kterou nyní získávají díky financování podpůrných opatření pro žáky, kteří je potřebují.
Je tak ohrožena pomoc žákům se zdravotním postižením nebo se zdravotním znevýhodněním či s poruchami učení. Tato podpora se týká i dětí z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením či dětí ohrožených sociálně patologickými jevy. Letos však byla schválena Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která má dva hlavní strategické cíle; jeden z nich je “snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů”. Ministerstvo tak postupuje v rozporu se svou vlastní strategií.
"Návrh ministerstva čtu jako snahu o navýšení práce učitelů na úkor nepřímé vyučovací povinnosti, jako je například mimořádná individuální či skupinová péče dětem, které potřebují větší podporu. V tomto případě však jde o šetření na nesprávném místě. Dá se očekávat, že školy budou za těchto podmínek poskytovat pedagogickou intervenci podstatně méně než doposud," vysvětluje Ondřej Lněnička, ředitel Základní školy profesora Švejcara z Prahy 12.
Podle Učitelské platformy je novela vyhlášky nedomyšlená i tím, že změny mají platit od ledna, ale školy plánují a nastavují svou činnost podle školního kalendáře od září do srpna. "Pokud budou tyto změny opravdu platné už od ledna, nebudeme patrně minimálně po zbytek školního roku tuto podporu žákům vůbec poskytovat. Personálně a organizačně je to pro nás velká zátěž. Nemůžeme v polovině roku měnit celé úvazky a rozvrhy a hledat další učitele," upozorňuje Gabriela Hrušková, ředitelka Základní školy TGM ve Štětí. Z návrhu novely zatím není zřejmé, jestli podpůrná opatření přiznaná žákům pro tento školní rok budou školám proplácena i ve zbytku školního roku, nebo se jejich platnost zruší a od nového roku bude vše financováno podle nových pravidel.
Pedagogové upozorňují, že změny téměř znemožní podporu dětí s odlišným mateřským jazykem. Ministerstvo zároveň letos zrušilo rozvojový program Podpora výuky cizinců.
“Úspory v podporách, které v podobě doučování využívala spousta žáků ze sociálně slabších rodin nebo žáci s odlišným mateřským jazykem, se mohou v budoucnu negativně projevit jinde. A to například v nákladech spojených s vyšším výskytem školního neúspěchu,” doplňuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Zdroj: Učitelská platforma
0 komentářů:
Okomentovat