Končící rok přinesl do škol výzvy hlavně v souvislosti s pandemií covidu-19. Shodli se na tom zástupci ředitelů a učitelů, které oslovila ČTK. Jako pozitivní zhodnotili zejména to, že se pedagogové dokázali vypořádat s novými podmínkami práce při výuce na dálku. Dobře se podle nich osvědčila také reforma financování škol, která funguje od ledna. Rozdílné názory mají na schválené změny v maturitách.
Celý text naleznete zde
20 komentářů:
Není nad to si nasadit růžové brýle a hezky se pochválit...
Pane Čapků, učitelé si nenasazují růžové brýle, oni jsou si moc dobře vědomi, že celková situace je složitá. Ale i Vy byste měl být schopen připustit, že učitelé vrženi do tohoto zmatku udělali opravdu velký kus práce a zaslouží si obdiv a uznání. Nebo ne?
Omluva: ...Čapku...
Učitelé zvládli nové výzvy. Hmm. Co se tím myslí? Že rychle přešaltovali na online "výuku". Že se naučili používat msteams, pročesávat internet a vytvářet z vyčesaných perel kvízy a výukové materiály; věšet online cut n paste odkazy na web content? Že točí výuková videa?
Pak to asi opravdu zvládli.
Je-li novou výzvou žáky něco online naučit, pak už si nejsem tak jist. Nejsem si jist, zda toto vůbec na sš a zš pomocí online výuky jde. Můžeme si namlouvat, že se přihlašují, úkoly odevzdávají, aj na dotaz někdy odpovědí. Můžeme to slavit jako naše i jejich "zvládnutí výzvy". Čím déle to bude trvat, tím horší dlouhodobé dopady. Opravdu, ale skutečně opravdu by bylo lepší proočkovat nemocné a seniory a vrátit se k normálu. Protože přijde nová mutace a po ní další a další....................
...ale i při té mutaci nemáte 100% jistotu, že vakcína i na tyto mutace "zabere". V tom je právě ten háček. Všechno ostatní jsou jen dohady a odhady co kdyby...
"Je-li novou výzvou žáky něco online naučit, pak už si nejsem tak jist. Nejsem si jist, zda toto vůbec na sš a zš pomocí online výuky jde."
Tajný, už jsem Vám zde jednou psala, že uvažujete ve stylu "podle sebe soudím tebe." Já jsem si třeba při výuce matematiky v 9. ročníku a 8. ročníku přes ty Vámi opovrhované MS Teamsy a následnými testy po návratu dětí do školy ověřila, že to jde a že to jde docela dobře. Rozhodně si nic nenamlouvám. Jsem si samozřejmě vědoma toho, že čím nižší ročník, tím je situace učitele i dětí obtížnější. A když tak koukám kolem sebe na naší škole, tak všem, kteří nastalou situaci pojali jako výzvu, se docela při vzdělávání daří, a to nemluvím jen o učitelích a vyšších ročnících. Na chvostu jsou ti, kteří stále nakukují za roh, úpěnlivě očekávají dobu, kdy se vše brzy vrátí do normálu, a přešlapují na místě už deset měsíců, přičemž mají plnou hubu tvrzení, že online učit nelze.
Něco se naučilo, o tom žádná.
Samozřejmě
- záleží na žákovi a rodině, v tom jsou velké rozdíly
(to platilo i dřív, nyní se to zvýraznilo)
- záleží na škole a učiteli, v tom jsou velké rozdíly
- celková efektivita je nižší
Ale nedá se nic dělat, covid jsme si nevymysleli. Nemyslím, že by na tom jinde na světě byli o moc líp.
Mne osobně spíš pozitivně překvapilo, že i starší kolegyně zvládly přechod na online výuku přinejmenším technicky. Zašlapaná a poplivaná česká učitelka si v celkovém pohledu nevede zas tak špatně.
Petr Portwyn
Uvažuji podobně. Jsou žáci, kteří jsou při prezenčním vzdělávání duchem mimo, ale totéž platí i při distančním vzdělávání. Vždycky budou žáci, kteří se chtějí vzdělávat a ti, kterým jakékoliv vzdělávaní nic neříká. A všichni víme, že toto nezáleží na bohatství ani chudobě. Zatím tedy hodnotím distanční vzdělávání jako maximum možného.
Paní Adamová, ano patřím k těm, kteří koukají za roh, kdy už to sakra skončí. Mám doma vlastní děti na různých školách a vidím co jim distanc dělá. Nesoudím jen podle sebe. Vybral jsem si tento způsob obživy, neboť se při něm denně setkávám s lidmi a mohu své znalosti uplatnit při tvůrčí práci, která má dlouhodobý smysl. Kdybych chtěl sedět doma u notebooku a kafe, stal bych se lektorem elearningu, překladatelem nebo burzovním makléřem.
Pokusím se ještě jednou nastínit problém.
Při distanční výuce pomocí internetu lze žákům učivo vysvětlit, dodat jim materiály k prohloubení a procvičování a lze jim zadat práci k ověření, zda žáci dovedou naučené poznatky samostatně, vhodně a správně aplikovat v praxi. To vše lze a pak to vypadá, aspoň z učitelské a rodičovské perspektivy, jako opravdová výuka, neboť všechny podmínky osvojení učiva byly splněny.
Při hlubším pohledu je zde patrných několik závažných problémů.
Aby učitel věděl, zda jeho moudra padají na úrodnou půdu, musí být se žáky přítomen v jedné místnosti. Jeho fyzická přítomnost a vzájemná důvěra často vedou k dalším dotazům a odpovědím. Často musí, na základě přímého pozorování, pasivní žáky aktivovat. K tomu ale s nimi musí být, musí vidět jak pracují, zda pracují, zda spolupracují, zda to, co dělají nějak souvisí s předmětem hodiny.
Pokud zadá prohlubující a opakovací cvičení, musí se v distančním režimu spolehnout, že je žáci samostatně vypracují a že pokud něčemu nerozumí, zeptají se, nebo si to sami zjistí.
Pak učitel zadá úkol(y), vytvoří situaci, aby se ujistil, zda došlo k plnému pochopení učiva, zda jsou žáci schopni tento úkol samostatně vyřešit s použitím probrané látky.
Ty tři pilíře jsou při distanční výuce bez asistence rodičů, na druhém a třetím stupni (s výjimkou maturitního ročníku a zčásti devátého ročníku) velice obtížně proveditelné tak, aby byly skutečné (měly skutečný efekt) a nikoli pouze virtuální.
Pravit jako unknown, že vždycky byli ti, kteří se neučili a ti, kteří se učili a teď že je to stejné, je pouhý alibizmus. Žáci přeci chodí do školy také protože je tam učitel, který dohlédne na to, aby ti kteří potřebují extra pomoc s motivací a prací tu pomoc dostali. Pokud přítomen není, je žáků, kteří přechod ze třídy do pohodlí postele a notebooku nezvládnou, zákonitě víc, dokonce o tolik víc, že smysluplnost takové výuky je na pováženou.
Nahradit přímou výuku distanční lze za předpokladu, že jsou žáci schopni udržet pozornost, poctivě a samostatně pracovat, být aktivními participanty výukového procesu, ale to už hovoříme o dospělých lidech.
Že to vy zvládáte skvěle na druhém stupni v předmětu matematika mne upřímně řečeno dost překvapuje, neboť často slyším, zejména od kolegů přírodovědců, že je tento rok, co se týká nového učiva, doslova vyhozen oknem. Když ale říkáte, že vám to jde, tak vám věřím. Bylo by fajn, kdybyste se mohla podělit o dobrou praxi, třeba kolegové něco přehlédli.
Vakcína je zde. Proč neproočkovat rizikové skupiny a nezačít konečně skutečně normálně učit? Často mám pocit, jakoby se nám ten online režim trochu dostal pod kůži. Ráno není potřeba brzy vstávat, vedení může na dálku jen stěží prudit s blbostmi, rodiče jsou potichu, člověk je mnohem více svým pánem. Jo, na to se dá zvyknout. Ale nepředstírejme kvůli tomu, že se online výuka daří, nebo že je to dokonce nějaký progresivní krok kupředu.
Tajný Učitel
Napsal jsem, že je to v současnosti maximum možného. Nic lepšího, než distanční vzdělávání, tady ještě po několik měsíců nevidím, bohužel. Samozřejmě, že s vakcínou souhlasím. Je to dle mého v současnosti jediné východisko. Současně chápu některé, že se ze zdravotních důvodů očkovat nedají (závažné případy jiných nemocí). Nechápu však ty, kteří můžou a neudělají to. A taky souhlasím s tím, že prezenční výuka je mnohem efektivnější a sociálně přijatelnější. Jen mám pocit, že tzv. "únikoví žáci" jsou v obou případech (prezenční, distanční) procentuálně stejně zastoupeni. Kdo se nechce vzdělávat, tak se vzdělávat nebude. Ne ze všech žáků tedy budou lékaři, vědci,... Je to taky trochu o genetice. Vím, že genetika je červený hadr pro mnohé inovátory, aktivisty,...,kteří propagují levičácké rovnostářské teorie.
Anonymous. To nemá co dělat s genetikou. Vzdělávání nám přece dává příležitost abychom oslovili i a zejména ty žáky, kteří bez asistence živého učitele tzv. propadnou sítem. Tím se společnost vyvíjí. Neučíme jen ty, kteří se chtějí učit. Kolik žáků a středoškoláků se opravdu cílevědomě chce učit? Čím méně lidí propadne sítem, tím lépe pro společnost. To je naše nejdůležitější role, v absenci funkčních rodičů. No a to na dálku nejde a bude to v důsledku hodně nákladné, je to plýtvání tím nejcennějším, čím společnost disponuje.
"Často mám pocit, jakoby se nám ten online režim trochu dostal pod kůži. Ráno není potřeba brzy vstávat, vedení může na dálku jen stěží prudit s blbostmi, rodiče jsou potichu, člověk je mnohem více svým pánem. Jo, na to se dá zvyknout. Ale nepředstírejme kvůli tomu, že se online výuka daří, nebo že je to dokonce nějaký progresivní krok kupředu."
Nezlobte se na mne, ale kdo pojímá online výuku opravdu poctivě, tak má s její přípravou a následnou kontrolou samostatné práce žáků podstatně více práce než s výukou normální. A že bychom byli více svými pány? No to ani náhodou, protože jsme pod daleko bedlivější kontrolou rodičů, než jsme si možná schopni připustit. A nenechme se zmást tím, že jsou nyní rodiče potichu, protože důležité bude, co si od nich každý z nás vyslechne, na prvním rodičáku naživo.
A proč by online výuka nemohla být progresivním krokem? V situaci, kdy bude kdykoliv v budoucnu chybět ve třídě větší počet žáků, může online přenos z hodin opravdu pomoci, a to nejen chybějícím žákům, ale i učitelům, kteří nebudou muset ztrácet čas tím, že si nedovolí probírat nové učivo.
"Že to vy zvládáte skvěle na druhém stupni v předmětu matematika mne upřímně řečeno dost překvapuje, neboť často slyším, zejména od kolegů přírodovědců, že je tento rok, co se týká nového učiva, doslova vyhozen oknem. Když ale říkáte, že vám to jde, tak vám věřím. Bylo by fajn, kdybyste se mohla podělit o dobrou praxi, třeba kolegové něco přehlédli."
U nás tedy rozhodně nehořekují matikáři a přírodovědci, ale angličtináři.
Spíše by mě zajímal názor žáků a rodičů na to, jak to učitelé zvládli.
A Vy si ho nejste schopen zjistit? Já názor svých žáků a jejich rodičů na svoji výuku znám.
Paní Adamová,
zkuste si nejprve přečíst článek, teprve potom klást otázky.
Článek nečlánek, každý učitel by se měl prvotně starat o výstupy své práce.
Paní Adamová,
já se o ně starám, ale zajímá mě i širší pohled rodičů a žáků na to, jak učitelé podle nich zvládli celou situaci.
Pane Tajný,
ve spoustě věcí máte pravdu. Od Aby učitel věděl... po ...s použitím probrané látky. bych to klidně podepsal. Připomínka Často mám pocit, jakoby se nám ten online režim trochu dostal pod kůži. Ráno není potřeba brzy vstávat, vedení může na dálku jen stěží prudit s blbostmi, rodiče jsou potichu, člověk je mnohem více svým pánem. je naprosto oprávněná a realistická. Ani já nepokládám distanční výuku za "progresívní" nebo tak něco... možná progresivistickou, ale to je něco jiného.
Na druhou stranu dokud to proočkování nenastane, a ono hned tak nenastane, nic jiného nám nezbývá. Fakt je, že ti motivovaní se naučí aspoň něco. Malému procentu žáků to dokonce prospělo.
Samozřejmě problém je s masou žáků kolem mediálnu motivační úrovně a pod ní. Ti průměrní opravdu šli viditelně dolů hlavně v pracovních návycích. Ti pod střední úrovní šli do volného pádu. Tvrdím ale, že distanc pouze zviditelnil to, co zde bylo i předtím a co bylo dosud potlačeno usilovnou prací učitelů - zmínil jste to dost přesně i Vy. Odkryla se nutnost vnější motivace u žáků mimo "horní" skupinu. V populárních článcích se tohle "poučení z krizového vývoje" asi nedočteme, tam budou spíš ideová hesla, ale kdo má osobní zkušenost, nemůže to nevidět, pokud nelže sám sobě. Oceňuji, že Vy oči nezavíráte.
Paní Adamová,
máte naprostou pravdu v tom, že kdo dělá online výuku poctivě, má výrazně více práce než při výuce prezenční. Rovněž kontrola ze strany rodičů je větší. Bohužel rodiče nemají vždy stejným způsobem pod kontrolou své děti, neboť pro mnohé z nich "je 5 hodin zavřený v pokoji" znamená "5 hodin se intenzívně učí"...
Na druhou stranu ne všichni pracují tak usilovně jako Vy. "Na třetí stranu" pokud učitel děti neotravuje prací (ideálně pokud nasmaží všem jedničky za nic), bude u řady rodičů oblíben, zejména u těch moderních.
Já chápu slova pana Tajného o "nemusení vstávat" jako mířená spíše na žáky, my vstávat musíme tak jako tak - je celkem jedno, zda máme od 8:00 hodinu distanční nebo prezenční, my na ní být musíme.
A proč by online výuka nemohla být progresivním krokem? V situaci, kdy bude kdykoliv v budoucnu chybět ve třídě větší počet žáků, může online přenos z hodin opravdu pomoci, a to nejen chybějícím žákům, ale i učitelům, kteří nebudou muset ztrácet čas tím, že si nedovolí probírat nové učivo.
Jistě, jako nouzovka to slouží teď a může to sloužit i jindy, ovšem ideál to není. Nemluvě o tom, že výuka chybějícího žáka online Vás zatíží dalším časem navíc.
"Spíše by mě zajímal názor žáků a rodičů na to, jak to učitelé zvládli."
Rozumný rodič pandemickou situaci chápe. Distanční výuka je maximum dnes možného. S touto pandemií se stejně vypořádávají žáci a rodiče v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Izraeli, Rumunsku, v mnoha státech USA (New York),... Bohužel, jsou to už dva roky bez řádné prezenční výuky. Doufejme tedy v účinnost vakcín a pak zlepšení v jarních měsících.
Okomentovat