Přes snahu škol i mnohých iniciativ se ani na podzim nedařilo zapojit do výuky na dálku všechny žáky. Některým stále chybí vybavení nebo ho neumí používat. V jiných případech zase dětem chybí podpora rodin, které jim s výukou nepomáhají. Jelikož se epidemiologická situace nevyvíjí příliš dobře, hrozí, že se školy opět zavřou a rozdíly mezi dětmi se budou dál prohlubovat. Tématu se věnuje online deník Aktuálně.
Ministerstvo školství poslalo na podzim školám na nákup nové techniky 1,3 miliardy korun, dvacet tisíc na jednoho učitele. Z těchto peněz měly pořídit nové počítače či jejich příslušenství, třeba mikrofony nebo webkamery. Účelem bylo vybavit učitele novou technikou pro případ, že budou opět muset přejít k výuce na dálku.
Ministerstvo uvedlo, že část techniky má být určena pro zapůjčení žákům, kteří ji doma nemají.
Ředitelé škol ale říkají, že prostředky na notebooky byly primárně pro učitele, kterým vybavení často chybí nebo je zastaralé.
"Peníze byly určeny především na to, aby učitelé měli s čím pracovat v rámci distanční výuky. Takové byly informace, které jsme dostali. Je možné, že některé školy půjčovaly žákům zakoupené notebooky. Jenže problém je v tom, že když je technika v majetku školy, zodpovídám za ni já. A pokud by se s ní něco stalo, opravdu nevím, jak bych to vysvětloval kontrole," říká ředitel ZŠ Ostrava Jan Veselý.
Například v Lázních Bělohrad to vyřešil ředitel školy tak, že učitelům nechal nové notebooky a starší zařízení půjčil žákům. "Díky penězům od ministerstva jsme nakoupili vybavení pro učitele, čímž jsme uvolnili starší techniku pro žáky. Dohromady jsme pro ně měli připraveno asi 45 zařízení," říká ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko s tím, že škola dostala i několik notebooků od dárců. Větší problém podle něj spočívá v tom, že peníze nebyly určeny na připojení k internetu.
Celý text naleznete zde
4 komentářů:
To není jen problém žáků. Je to i problém vybavení učitelů a kapacity připojení. Kdo online učí, ví, že to není tak jednoduché, jak mnozí prezentují. Je třeba skloubit práci doma s přístupem na net a zohlednit technické problémy. Jinak to nemá smysl.
Řečnit k půlce třídy je horší než žákům poslat úkoly a ty pak poctivě zkontrolovat.
Nejde o technickou podporu, ale o metodickou pro učitele, aby nemuseli všechno dělat na koleně sami. Teoretici netuší a zkušení praktici učí a nemají čas.
Je to o komplexním přístupu, který ministerstvo ani netuší a všimne si možná za rok.
A jak by si autorka původního článku tu podporu představovala. Troufám si tvrdit (i bez uvedení zdrojů), že to sama nezkusila.
Lexxa
A jak si představujete roli a profesionalitu novinářů? Zdá se, na základě Vašeho příspěvku, že o tom nevíte nic...
Určitá skupina žáků byla díky svým obrovským absencím v podstatě "offline" už před koronavirem a bude "offline" i po koronaviru. Nebyli jsme to schopni řešit před koronavirem, nejsme to schopni řešit při koronaviru a nebudeme to schopni řešit ani po něm. K vyřešení problému je totiž potřeba snaha obou stran a snaha ze strany problémových rodin chyběla, chybí a chybět bude.
Okomentovat