Po jarní vlně koronavirové pandemie nyní české školy podruhé najíždějí na distanční výuku. A ani teď na podzim pro ně situace není lehká. "Školy se potýkají s technikou přenosu on-line výuky, žáci se někdy nemohou dostat do svých účtů. Rodiče jsou zoufalí, pletou si jednu či druhou přenosovou platformu, neorientují se v tom a učitelé také nemají ve všem kolem učení na dálku jasno. Teď se ty věci budou hlavně vysvětlovat, rovnat a dávat do pořádku," řekl minulý týden Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ Klánovice, v diskusi Hospodářských novin.
Podle Michala Černého by bylo ideální si všechny technické záležitosti vyzkoušet ještě v době, kdy byli žáci fyzicky ve školách. Ministerstvo školství uvolnilo peníze pro školy, konkrétně 1,3 miliardy korun, aby si mohly nakoupit na on-line výuku techniku. Jenže poněvadž poptávka od všech škol byla najednou obrovská, dodávky se zpožďují a například jeho škola stále ještě potřebné objednané vybavení neobdržela.
Zástupkyně ředitele ZŠ Dr. Edvarda Beneše v pražských Čakovicích Petra Boháčková podotkla, že české školství nevede žáky k příliš velké samostatnosti a odpovědnosti. Ze dne na den naskočit do vzdělávání, kde děti samy přebírají odpovědnost za to, že budou úkoly plnit, není podle ní úplně jednoduché. "I pro mě bylo dost těžké ujasnit si, co by žáci měli dělat a co je jejich zodpovědnost," poznamenala Boháčková.
Celý text a záznam diskuse naleznete zde
19 komentářů:
Představte si OSVČ kadeřnici (u které jsem dnes byl). Kvůli jarnímu zavření na 2 měsíce nemá žádné úspory. Doma 2 děti na ZŠ a v jejich látce (učení) plave. Ráno odchází do kadeřnictví, přichází před 19 hodinou. Musí uvařit a připravit jídlo, vyprat, vyžehlit na další den, zajistit úkoly, vyřešit problémy. Ráno odchází do práce...
Distanční výuka, pokud bude trvat, posune úroveň vzdělanosti od jakž takž do kytek a to tak, že dlouhodobě. Rozbije mezilidské vztahy v rodinách, rozbije možnost vypěstovat dlouhodobé studijní návyky, zpovrchní znalosti na úroveň kopírovatelných odklikávacích políček, zejména MA/Fyz/Chem budou krvácet. Práce učitele sš se stává prakticky nesmyslnou.
Objem času před pc se řádově navýší, pokud to chcete provozovat poctivě, přičemž výsledek je velice pochybný. Klikavost, poutavost videí, barevnost obrázků nikdy nenahradí výuku živého učitele. Nevím kdo a s jakými znalostmi se kam dostane a co budou dělat. Leda že by vš otevřely brány dokořán s tím, že přece byla korona, tak je chudáky vemem všecky. U hodnocení jednotlivých předmětů a maturity přibudou tlaky na mhouření očí až do nevidím. Třeba se někomu budou hodit absolventi furt přilepení na nějakou obrazovku.
Čísla klesnou, školy se otevřou, čísla stoupnou, školy se zavřou, ping pong. Čekáme na spásonosný lék, který nás všechny zachrání, než se nevyvalí něco nového. Nezbývá, než kousnout do vařečky, čekat na lepší časy a nezcvokatět.
Záleží na škole. Kde roky spali, tam jde vzdělání do kytek. Kde se starali, vzdělávali a rostli se svými žáky, tam distanční výuka nikomu neublíží. Jsem rád, že učím na takové škole.
Souhlasím s panem Gavlákem, distanční výuka samozřejmě není nic ideálního, ale já tak nějak čím dál tím víc vnímám, že naši žáci chápou, že jsou s námi učiteli na jedné lodi, dávají nám to svou podporou, snahou a slušným chováním při výuce v Teams a téměř vzorným plněním úkolů najevo. Taky jsem ráda, že učím na škole, kde se i v současné nelehké situaci výuka daří.
Pokud má škola výběrové žáky, je to jedno. Ti se učí sami i učiteli navzdory.
Odskáčou to maloši a učiliště. Výcvik se přes internet učit nedá a žák 1. třídy, který neumí číst toho přes web taky mnoho nezvládne.
Jenže tohle se mělo řešit už od jara. Ne to házet na hrb školám. To je problém,který potřebuje komplexní řešení od rodičů přes školu až k fabrikám či zřizovateli včetně legislativních úprav. Ne to nechat na nezvládajícím žákovi a nestíhajícím učiteli s mizernou technikou a rodičích, kteří tomu nerozumí a nemají čas.
Je hezké mít mediální rozumbrady, ale těch, co opravdu dělají něco prospěného, co školám pomůže, je minimum.
Máme ve škole dost rodin, které nemají doma počítač, někdy dokonce ani Internet (je to zbytný výdaj, když máte hluboko do kapsy nebo jste od března nezaměstnaný). Některé nemají ani chytrý mobil. Případně mají tak pomalé a nespolehlivé připojení, že nemůžete pustit ani svůj obraz, protože vás pak ani neslyší (jeho připojení k internetu se zahltí a neprojde ani špatně srozumitelný zvuk). A to nemluvím o zoufalém rodinném prostředí (málo místa, alkohol, psychický stres atd).
Zkuste učit na dálku někoho, kdo se nepodívá ani na video. Zkuste vysvětlit na dálku něco, co se dá snadno ve třídě předvést.
Zkusil někdo nainstalovat do vstupních dveří školy monitor (nebo něco většího) a tak některé výukové pasáže vysílat i se zvukem pro děti, které nemají doma internet? Děti by stály venku v rozestupech a v rouškách, vyslechly by si výklad, pak by si vyzvedly písemně zadané úkoly, odešly by domů, tam by je vypracovaly a zase donesly. Aspooň by se hýbaly a nebyly stále doma ("nejitřily" nervy rodičům:-)Chodit po ulicích snad ještě mohou a do školy cestu znají....
A Učítelka? Proč na to nenavázat a nedělat to interaktivněji?
U mě ve třídě však jedna maminka(též učitelka) v březnu ostentativně nabubřele sdělilka, že televizi nemají...v archívu televize je tolik zajímavých a hodnotných věcí!!!Nechápu, proč se to nevyužije - jenže ono je lepší si stěžovat než konat - to platí především pro rodiče.
A ještě jedno, pokud rodič "plave v učivu, neznám učitelku, která by mu telefonicky neporadila!!..nebo se kouknout právě do archívu Učítelky.
Na archiv Učitelky potřebujete Internet. K tomu pak počítač nebo alespoň slušný mobil... nikoliv televizi. A když televizi, tak chytrou televizi a jsme zase v...
Zkuste poradit kadeřnici s úkolem z matematiky, češtiny nebo přírodovědy... (její slova).
Věřím tomu, že vy ji ve štychu nenecháte.
Pane Keršlágere, začínám si s Vámi rozumět. To je levicová orientace, ke které se hlásím.
Veřejnoprávní televize má pět programů (ČT 1-4 a déčko), které by se daly v pohodě využít pro výuku pěti ročníků prvního stupně, jakž takž systematickou a navazující, protože ŠVP prvních stupňů se v hlavních předmětech na většině škol skoro vůbec neliší. Jenže o prázdninách se spinkalo a nic se nechystalo, do poloviny října se tvrdilo, že první stupně se nezavřou, a teď se zase tvrdí, že se na začátku listopadu otevřou, přitom všichni už teď víme, že první stupně nastoupí do škol nejdříve v půlce listopadu v omezeném režimu, a to ještě kdoví jestli. Tak spinkejme sladce dál.
@Silvie A.: Znám opravdu hodně rodin (úplných i neúplných), kde mají skutečně hodně hluboko do kapsy, ale snaží se. Ovšem počítač, mobil a Internet je pro ně skutečně nedosažitelný nadstandard.
Pak bych vás poprosil - dítě za svoji rodinu nemůže. To je jako když se řekne ženský, že si za znásilnění může sama... (což je naprosto stejně neakceptovatelné). Díky.
Podle dubnového průzkumu společnosti Kalibro Projekt mělo pravidelný kontakt − dvakrát týdně − se všemi svými žáky jen necelých 30 procent učitelů.
Teda upřímně - ten údaj je neuvěřitelně vysoký. Pokud tedy to slovo "všemi" myslí doslova :o)
A jinak pokud máte jednohodinový předmět, tak 2x týdně kontakt nemáte ani normálně. Pokud máte dvouhodinový předmět a máte 1 hodinu synchronní a druhou asynchronní, tak to vyjde nastejno.
Jestliže se nemá učit online víc jak tři hodiny denně, tak prakticky nic jiného, než 1+1 u dvouhodinových předmětů dělat nemůžete.
Jojo, já vím. To je ta trapná praxe proti krásným teoriím.
dítě za svoji rodinu nemůže
Jistě. Hlavní charakteristika současné české (a nejspíš EUropské) společnosti je, že nikdo na nic nemůže.
Paní Silvie, už v prvním komentáři zde nahoře mě napadlo, co by tak tomuhle řekl pan Čunek. Vyznívá to, že OSVČ kadeřnice ja na dvě děti, vydělávání peněz, na práci doma, sama. Možná má i manžela, ale asi nic moc.
Pan Čunek by řekl asi toto: "Jakého(příp. jaké) otce si žena pro děti vybere je její odpovědnost. Pak nese důsledky a nemáme ji litovat. "
Milan Keršláger
Obrat OSVČ, kadeřnice. Jeden účes manželky 850,-Kč. Za den nejméně 10 zákazníků = 8500,-. Za týden 42 500,-Kč, za měsíc 170 000,-Kč. Většina peněz putuje z ruky do ruky, bez zdanění. Je to hrubý obrat, ale trochu přemýšlejte o daňových únicích.
@Unknown: V pánském kadeřnictví těžko. Dámský kadeřník za 850 Kč znamená alespoň 1 hodinu, spíš více. Do kadeřnictví dopoledne nikdo nechodí. Zapomněl jste na nájem, režii a energie. Ale jinak dobrý - běžte dělat kadeřníka, určitě vám to dost vydělá.
"Do kadeřnictví dopoledne nikdo nechodí. "
Sousedka má pořadník i na dopoledne. A má nabito. Možná to bude i tím, že někdo je schopný tyto peníze vydělat a druhý je levý od podstaty. A ty daňové úniky, super. A nejsou to jen kadeřnice.
Paní A: "...ale já tak nějak čím dál tím víc vnímám, že naši žáci chápou, že jsou s námi učiteli na jedné lodi, dávají nám to svou podporou, snahou a slušným chováním při výuce v Teams a téměř vzorným plněním úkolů najevo."
Smekám. Daří-li se vám probudit v žácích sebemotivaci ke studiu, cílevědomost a poctivost při plnění dú, co víc si přát.
Pan MG: "Kde roky spali, tam jde vzdělání do kytek. Kde se starali, vzdělávali a rostli se svými žáky, tam distanční výuka nikomu neublíží. Jsem rád, že učím na takové škole."
Prosím uveďte příklad dobré praxe, jak se "stará, vzdělává a roste se žáky", čímž se zajistí, že "distanční výuka nikomu neublíží". Bez ironie.
Okomentovat