„Staří křesťané vnímali jako jeden ze sedmi smrtelných hříchů lenost. Člověk si říká, proč by zrovna lenost měla být smrtelný hřích. Když se večer místo učení podívám na hokej, není na tom přece nic až tak zlého. Latinské slovo acedia ale spíš než občasnou zlenivělost znamená rezignaci na pozvání býti člověkem, na to, abyste naplno využili své dobré vlastnosti. Místo toho, abyste svůj život vzali vážně, se jen díváte na telenovely o životě, pozorujete z okna životy jiných a popíjíte teplé pivo. Než abyste se pustili do něčeho, co za vás nikdo jiný neudělá, dáte si radši nohy na stůl, pustíte si Netflix a necháte život plynout,“ říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně Marek Orko Vácha, katolický kněz, publicista, spisovatel a přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
 |
Marek Vácha (repro ČT)
|
Vácha v rozhovoru také říká:
Velmi inspirativní je v tomto ohledu také jeden burcující text Alexandra Solženicyna, který v době totality jako jeden z prvních obvinil Západ z lhostejnosti a sobectví. Lidem na Západě zdůraznil, že svobodu, kterou si užívají, nemají jednou provždy jistou, že si ji musí chránit. Vyčítal jim, že se sice účastní ohromné bitvy, ale přistupují k ní jako k partii ping-pongu. Když to vztáhnu k dnešku, každý z nás by si měl uvědomit, že tady má nějaký úkol, že ten úkol je důležitý a že to není jen partie ping-pongu, kterou jde kdykoli odehrát znova…
Moje generace měla například jiný vztah k rodičům. Neměli jsme takovou potřebu s rodiči o důležitých životních rozhodnutích mluvit. Byli jsme zvyklí se s nimi porvat sami a z neúspěchů jsme se tolik nehroutili. Když nás během jednoho dne vyhodili ve škole od zkoušky a k tomu se s námi rozešla přítelkyně, nebrali jsme kvůli tomu antidepresiva. Nelze to pochopitelně úplně zobecňovat, ale zdá se mi, že dnes jsou mladí lidé se svými rodiči kamarádi, říkají jim úplně všechno, a když se jim něco nedaří, vyhledávají pomoc psychoterapeuta.
Celý rozhovor naleznete
zde
6 komentářů:
Nevím, čím je to způsobeno u dívek, ale u mužů je příčina jasná - absence prezenční vojenské služby. A tuto vojenskou službu už nelze obnovit v původním smyslu - i ten největší "bábovka" by si zaplatil právníky, aby zařídili, že mu velitel nesmí poroučet. Sice by se na zbytek života zadlužil, ale to k té dnešní společnosti patří.
Inu, cesta do pekla je lemována těmi nejlepšímy úmysly ...
Tak jsem si přečetl článek na Aktuálně. Zajímavá myšlenka - pan kněz si zřejmě myslí, že dnes mladí příliš poslouchají rodiče, faráře a učitele. Dobrý pozorovatel, jen co je pravda.
Taky by se mladí měli nechat ovanout opojným větrem svobody.
O kus výš si tentýž pan Vácha stěžuje, že dnes máme málo zodpovědnosti a příliš snadno opouštíme to, co se nám nechce dělat.
No, jak se říká u křesťanů, spánembohem a hodně štěstí, pane faráři.
Když děti nemají pekážky, které by musely překonávat pak první problém bývá osudný.
Když pvní překážkou je státní maturita, kterou rodiče nejsou schopni odstranit, nelze se divit zhroucení snového světa či psychickým problémům. Když musím vynaložit úsilí k dosažení cíle vážím si také víc úsilí ostatních. Pan kněz by měl jít trochu víc do reality a zamyslet se nad příčinami, ale jinak pozoruje reálné důsledky výchovy a vzdělávání posledních 20 let.
Demokracie je už řadu let v ohrožení. Mnohý občan si ji plete z anarchií. A mnozí politici s dojnou krávou a s drahým prodáváním levných korálků nevzdělaným domorodcům.
Jestli má někdo problém, nejsou to mladí, ale jejich rodiče. No a od kněze, příslušníka středověké organizace s totalitními způsoby to fakt sedí...
Silvie A.
Bohužel, povinná prezenční služba mě nijak neobohatila. Byla to jen snůška šikany, buzerace a nesmyslů.
Ano, ano, odešla jsme s klidným svědomím do důchodu se slovy : "Nechci být první zlý muž , kterého ty děti potkají...tedy, ehm žena:-)
Okomentovat