„S panem Prymulou jsme se nakonec shodli, že vystřelené datum 2. listopadu bylo z jeho strany neuváženým krokem. Teď zažíváme vzestupnou fázi pandemie a házení termíny jen lidi znejisťuje. S novým ministrem zdravotnictví chci připravit jasný scénář, založený na konkrétních měřitelných kritériích, která musí být splněna, aby se děti mohly vrátit do škol,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Deník.
 |
| Robert Plaga (msmt.cz) |
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Jak vypadají vaše scénáře v obecné rovině?
Když se podíváte do Evropy, tak se i státy, kde není situace vůbec dobrá, snaží školy zavírat jako poslední a otvírat je jako první. My jsme přistoupili k bezprecedentnímu kroku zavření prvního stupně proto, že jsme museli přistoupit k razantnímu omezení sociálních kontaktů.
V pohybu bylo denně 530 tisíc dětí, mnoho z nich v doprovodu rodičů, a to bylo třeba zarazit. Jakmile se vláda rozhodne rozvolňovat, musí být školství první na řadě. Návrat ale nebude skokový, prioritou jsou první a druhé třídy ZŠ, hned za nimi závěrečné ročníky středních a základních škol. Na střední školy je také důležité co nejrychleji vrátit praktickou výuku, neboť její jarní a současný výpadek by byl problémem i u jiných než maturitních ročníků.
Při příznivém vývoji by se tedy školy mohly otevřít pro všechny děti nejpozději 4. ledna příštího roku?
Pevně doufám, že první rozvolňující kroky uděláme v průběhu listopadu, další by se mohly podařit v prosinci a byl bych rád, kdybychom v režimovém opatření mohli všechny školy otevřít v lednu.
Celý rozhovor naleznete zde
8 komentářů:
"Brzy budete muset rozhodnout o podobě přijímacích zkoušek na střední školy. Připadá v úvahu zrušení jejich centrální podoby?
Je to jedna ze zvažovaných variant, ale než půjdemes čímkoli ven, musí být na stole epidemiologická data a vyhodnocení debaty s řediteli škol a odbornou veřejností."
Ono by skutečně stačilo, kdyby se jednotné přijímací zkoušky dělaly jen na gymnáziích, průmyslovkách a ještě na několika pár desítkách škol či oborů po republice s převisem uchazečů. Ostatních 70 % škol stejně bere každého. Jen bych se pro letošní rok přimlouvala, aby o tom bylo rozhodnuto, co nejdříve, a aby školy měly povinnost dát na vědomí, zda se u nich přijímačky konají, dříve než na konci ledna. Bylo by to vůči rodičům, žákůma i učitelům fér, protože ono se totiž klidně může stát, že v únoru dorazí třetí vlna a budeme doma celý únor a březen.
"Při příznivém vývoji by se tedy školy mohly otevřít pro všechny děti nejpozději 4. ledna příštího roku?
Pevně doufám, že první rozvolňující kroky uděláme v průběhu listopadu, další by se mohly podařit v prosincia byl bych rád, kdybychom v režimovém opatření mohli všechny školy otevřít v lednu."
Konkrétní pomoc učitelům nulová, jen stále znejisťující prohlášení, aby kantoři ani žáci netušili co vlastně bude a byli furt ve střehu. Takto se pracovat nedá.
Učitelé a žáci co se poctivě učí jsou demoralizováni neustálými prohlášeními a planými sliby, které se za týden zase změní. Neví dne ani hodiny, kdy bude jejich práce spláchnuta.
Ti co na to kašlou to ani neposlouchají. Už mají zkušenost, že jim všechno projde. Že se pan ministr postará, aby neměly důvod k nespokojenosti.
Vláda nemá řešit plán návratu dětí do škol, když je zřejmé, že ještě nějaký týden situace potrvá. Má řešit aktuální problémy. Pokud je schopna na ně přijít.
Všichni čekají na rozhodné prohlášení, že klasifikace platí a bude platit i v pololetí. Že žáci budou spravedlivě odměněni za svou práci či nepráci. Že budou zohledněny technické problémy žáků. Že učitelé a školy mají podporu ministerstva a ministerstvo s nimi komunikuje, jejich problémy zná, zohledňuje je. Chybé slova podpory, kterým se dá věřit.
Zrovna tak nejde jen o přijimací zkoušky, které pravděpodobně bude nutno uzpůsobit, ale i o maturitní zkoušku, kdy výpadek 1,5 roku vzdělávání u některých žáků, kterým to projde bude znát. A není záruka, že za rok to nebude stejné.
O praxích a odborném výcviku je to zřejmé.
Takže postupné rozvolňiování je na místě,pokud je plánováno šolíchání viru na dlouhé časové období, ale musí být uděláno citlivě. Hrozí zhroucení učitelů(těch poctivých, pokud budou mít část žáků ve škole a část na online výuce), šíření viru, když se to nevychytá,přetížení administrativy, protože plánování individuální výuky pro celou školu (někde 400, někde 2000 žáků) dá zabrat. A školní IT systémy víc práci přidávají než by pomohly. Všechny dluhy školského systému z let minulých se teď úročí.
Je třeba řešit problém se schopnými lidmi. A kibicové nahoře to těžko vyřeší.
Asi nic jiného něž zavírat či rozvolňovat neumí.
se totiž klidně může stát, že v únoru dorazí třetí vlna
Jako že třetí vlna bude předbíhat tu druhou?
školní IT systémy víc práci přidávají než by pomohly
S radostí zjišťuji, že s tím přidáváním práce přestaly. Bylo to škrábání se do hodně příkrého a vysokého kopce, ale už jsem nahoře, uff! Samozřejmě šlo o to zjistit co jde a co nejde, jakým prostředkem se co udělá nejsnáz a také co nejpřehledněji pro všechny strany (pro mne, pro studenty, a ředitelství to asi také chce mít zdokumentované).
Teď už by to mohlo rozesírat jen ministerstvo. Nebo, pravděpodobněji, ČŠI. To jsou takové instituce bez špetky soudnosti.
BTW, když už píšu o absenci soudnosti, všimnul jste si někdo nejnovějšího vývoje v MZ z cizích jazyků?
Jsem rád že drtivá většina diskutujících má nadhled a dokáže reálně posoudit situaci. Ve Finsku žádnou ŠI nemají, pracují podle nejlepšího svědomí a svých schopností bez neustálého kárání, sledování, posuzování a bosingování...
"Jako že třetí vlna bude předbíhat tu druhou?"
No to víte, paní Sylvie, vlnění je sviňa.
Pane Ivo, to nejsou žádné novinky. A NEJSME ve Finsku.
...bohužel!
Okomentovat