„Zároveň na nás byl obrovský tlak ze všech stran, abychom brzy začali rozvolňovat, kritizovali nás, že roušky jsou náhubky na demokracii, že jsme tu v lágru. Bohužel jsme asi udělali chybu, že 1. července skončila povinnost nosit roušky. Na druhé straně si neumím představit, co by se v naší společnosti dělo, kdybychom trvali na jejich nošení. Roušky se souhlasem epidemiologů přestaly být povinné. Patřili jsme mezi první země, které začaly přísná omezení uvolňovat. V červenci ani v srpnu nikdo netušil, že se bude dít to, co vidíme dnes,“ říká Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník.
|
Andrej Babiš (psp.cz)
|
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Často se odvoláváte na zdravý rozum jako svůj hlavní pracovní nástroj. Jak to, že vám nebylo jasné, co přinese návrat dvou milionů školáků, učitelů a chatařů zpátky do měst?
Ministerstvo zdravotnictví přišlo 17. srpna s manuálem pro školy, aby se to nedělalo na poslední chvíli a všichni se mohli připravit. Následně pak ale v rozporu s principem semaforu navrhlo plošná opatření, na nichž nebyla shoda odborných skupin. Proto se to ještě upravilo a pan ministr Vojtěch 24. srpna svým rozhodnutím ustanovil, že veškerou odpovědnost za přijímaná nařízení koncentruje pod hlavní hygieničku paní doktorku Rážovou. Nikdo tehdy nepředpokládal, že budou takové nárůsty, jaké máme teď.
Adam Vojtěch původní přísný manuál nezměnil o své, ale o vaší vůli. Vy jste po jednom dni po nepříznivé odezvě veřejnosti zpochybnil některá nařízení, například roušky ve školách.
Není to pravda. Žádné rozhodnutí jsem nezměnil.
Řekl jste, že s tím nesouhlasíte.
Řekl jsem, že mi to nedává smysl. Nesouhlasil jsem s tím hlavně proto, že klinická skupina a paní Rážová se přikláněly k řešení, které bylo v rozporu s tím manuálem. V něm se mluvilo o semaforu, ale najednou se tam objevilo plošné opatření.
Doktorka Rážová seděla na zmíněné tiskové konferenci vedle ministra zdravotnictví a manuál včetně plošného nošení roušek na školních chodbách plně podpořila.
Na tom jednání bylo zhruba 12 lidí a probírali to asi dvě a půl hodiny. Tam si ten rozpor vyříkávali a paní Rážová i celý Centrální řídící tým ministrův podklad nepodpořily, takže bylo jasné, že byl uveden v omyl. Pan ministr Vojtěch na to správně zareagoval, že všechny odborné skupiny podřídil hlavní hygieničce, aby se to neopakovalo.
Celý rozhovor naleznete
zde
5 komentářů:
To tedy tušil, však pán premiér, takmer každý. Když se navalí stovky tisíc dětí do mhd a škol bez roušek, co myslíte, že se mělo dít?
Každý rozumně myslcí člověk tušil. Jen premiér země ne. Napřed všechno zakáže a pak všechno povolí. A teď zase chce všechno zakazovat.
Jak malé děcko. Všecko nebo nic. S ministrem školství si notují. Rozumné řízení se nekoná.
"Ten tlak byl enormní"
Vzpomínám si na to, jak opozice řvala, že se uvolňuje málo a pomalu. Nyní řve zase v opačném gardu. Už se nevyznám v tom, kdo vládne a kdo ne.
Všechny politické strany, koaliční i opoziční, používají stejnou jednoduchou taktiku:
Někteří jejich politici říkají "Restrikcí je příliš, musí se rozvolnit!"
Jiní naopak prohlašují "Situace je vážná, restrikcí musí být více!"
A podle toho, jak se za pár týdnů situace vyvine, vytáhnou před kamery toho či onoho politika a prohlásí "Vidíte, my jsme to říkali!"
Nejsem generálem po bitvě a nevyčítám vládě, že nepřitvrdila už v srpnu. Jistě jsem nebyl jediný z učitelů, kdo start nového školního roku v docela normálním režimu přivítal. Po tom podivném půl roce to byl nečekaně úlevný pocit, pro učitele i žáky. Idyla skončila, nelituji jí.
Vládě vyčítám, že neměla promyšlená jasná a předvídatelná pravidla, co se bude dít, když se situace bude zhoršovat. Včetně možnosti střídání prezenčních a distančních týdnů výuky v případě nárůstu epidemie (jak rozumně navrhují v jiné diskusi).
Okomentovat