U školáků se může rozjet spirála demotivace a rezignace, varují ekonomové

Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání. Ty přitom už nyní v Česku jsou jedny z největších v Evropě. Rozhovor přináší online deník Aktuálně.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Předpokládejme, že se v září vrátí provoz ve školách k normálu. Většina učitelů říká, že to, co nestihli na dálku, hravě na podzim doučí. Půjde ale tak lehce setřít rozdíly mezi žáky a rozdíly mezi školami? Ty jsou v Česku oproti evropskému průměru dramatické a nyní se ještě prohlubovaly. 

Nemyslíme si, že rozdíly půjde setřít hravě. Vlastně se více obáváme, že se nůžky budou dále rozevírat. Zaprvé, někteří žáci se do vzdělávání na dálku zapojovali méně, nebo dokonce vůbec, ať už z objektivních důvodů, jako je chybějící technika, nebo se zapojit nechtěli. Podle České školní inspekce i podle dalších šetření to je častější jev v rodinách s nižším socioekonomickým zázemím.

To znamená, že školy se žáky, kteří se moc nezapojovali, budou muset pracovat s velmi heterogenními kolektivy, což pro učitele nebude jednoduchý úkol. Zadruhé, není vůbec jasné, že se rozdíly mezi školami nebudou kvůli zkušenostem z distančního vzdělávání dále zvyšovat. Učitelé, kde vzdělávání na dálku fungovalo dobře, si vyzkoušeli řadu nových věcí a metod, které jim do budoucna mohou pomoct. Takže bez intervencí a podpory ze strany státu se spíše dá očekávat další nárůst nerovností...

Děti s nižším socioekonomickým zázemím mají také nižší motivaci, píli, sebedůvěru. To zhoršuje jejich zapojení do distanční výuky. Může tento faktor mít za následek prohloubení jejich mezer oproti motivovanější části třídy? 

To podle nás může být u některých žáků zásadní. Představte si situaci, že je žák od března doma sám a není nikdo, kdo by mu pomohl. Podobně žák, kterého škola moc nebaví a na tři měsíce neměl kolem sebe spolužáky, kteří ho motivují alespoň trochu něco dělat. Pak se není čemu divit, že se na učení může vykašlat. Když se v září vrátí, tak bude oproti svým spolužákům zaostávat, což ho bude dál srážet. A to právě může rozjet spirálu demotivace a rezignace, která může vzdělávací dráhu ovlivnit dost zásadně.



Celý text naleznete zde