Napříč Českem se evidovaní dospělí autisté počítají v jednotkách. Podle senátora Jana Žaloudíka ale o nich ty správné resorty či pečovatelské služby nemají žádný přehled. „Ztratí se z dohledu. Děti, které opustí domovy či ztratí kontakt s pečovateli, končí třeba na ulici i ve vězení. A pomoci jim nemá kdo, protože o jejich autismu se neví, případně to nikdo neřeší a všichni od nich dávají ruce pryč,“ říká Žaloudík v reportáži MF DNES.
Jan Žaloudík (senat.cz) |
„Na naší škole máme přes 40 dětí s autismem, další dvě desítky jsou v mateřince. A jejich počty neustále stoupají. Několikrát do roka jsme řešili silně agresivní chování, jenže ani na psychiatrických klinikách si s takovými žáky nevědí rady,“ dodává Špalková.
Podle ní nastává nejhorší období v plnoletosti. „V dětském domově už být nemohou, škola na starost o ně právo nemá. Když objíždím republiku a žádám pro ně o místo v ústavech, často slýchám, že čekací doba je i pět let. Když se nestaráme my, o příbuzných se neví a zdravotnická zařízení ani ústavy nepomůžou, je to k uzoufání,“ uzavřela.
Celý text naleznete v MF DNES
0 komentářů:
Okomentovat