"Letošní převis považuji spíš za zdravou konkurenci," říká v reportáži online deníku Aktuálně Renata Schejbalová, ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií. K tomu, že před branami středních škol zůstaly i mnohé děti s vyznamenáním, pak podotýká: "Znám mnoho dětí, které neměly vyznamenání a složily zkoušky s lepším výsledkem než ty s vyznamenáním. Tím chci říct, že známky z různých škol jsou různé - neboli jednička na jedné škole se klidně může rovnat trojce na škole jiné. Jedna škola je náročnější, jiná méně."
Srovnání výsledkových listin letošních a loňských přijímaček ukazuje, že jestliže loni na průměrná gymnázia stačilo získat z češtiny a matematiky vždy přes třicet bodů z padesáti, letos už bylo nutné mít alespoň čtyřicet bodů...
"Podstata správného nastavení je na straně zřizovatelů (krajů), kteří jsou zodpovědní za zajištění podmínek pro uskutečňování středoškolského vzdělávání a musí usilovat o nabídku dostatečné a atraktivní sítě oborů u středních škol," dodává mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Některým odborníkům na vzdělávání však takto decentralizovaný systém vzdělávání vadí. Například odborník na vzdělávací politiku Karel Gargulák říká, že by stát neměl nechávat pravomoci zcela v rukou krajů a měl by uplatňovat vůči soustavě středních škol výraznější strategickou politiku postavenou na datech, jak jej k tomu dle jeho slov zavazuje dokument Strategie vzdělávací politiky 2020 a nyní 2030.
Celý text naleznete zde
24 komentářů:
"Srovnání výsledkových listin letošních a loňských přijímaček ukazuje, že jestliže loni na průměrná gymnázia stačilo získat z češtiny a matematiky vždy přes třicet bodů z padesáti, letos už bylo nutné mít alespoň čtyřicet bodů..."
Letošní rok se s loňským nedá srovnávat. Za matematiku mohu říct, že letošní test byl přece jenom lehčí. A především, časový limit byl ze 70 minut navýšen na 85 minut!!!
Když už chce novinář psát článek o určité problematice, mohl by si napřed zjistit alespoň základní informace.
O počet míst na SŠ rozhodně nemám obavy, vždyť vlivem slabých populačních ročníků je většina z nich z poloviny prázdná.
V těch řečech Eduínů je hromada různých nápadů, které nebude jen tak snadné realizovat, v jednom však mají pravdu, některé aprpbace a odborné předměty nebude mít kdo učit.
Paní Adamová, neargumentujte vlastním subjektivním hodnocením, je bezcenné (pokud jste tedy neudělala nějakou skutečnou analýzu, jako dělá p. Botlík).
Volná místa jsou bohužel jen na méně zajímavých oborech, což rozhodně neprospěje všeobecné vzdělanosti (za kterou se tak bijete). Nadto se z těchto oborů rekrutuje nejvíce nezamestnaných, což by vám také mělo vadit (ze stejného důvodu).
Pani Adamova se za vseobecnou vzdelanost myslim nebije... Muj subjektivni pocit.
"Volná místa jsou bohužel jen na méně zajímavých oborech,"
Pane Keršlágere, na gymnáziích je, dle informací ministerstva, v jednotlivých krajích naplněnost mezi 38 a 75 %. To ostatní nemíním komentovat, nemá to cenu.
Volná místa jsou bohužel jen na méně zajímavých oborech,
Co je to "méně zajímavý obor"?
A nejsou některé obory zajímavé méně či více spíše jen pro někoho?
což rozhodně neprospěje všeobecné vzdělanosti
"Všeobecná vzdělanost" - to se jako rovná gymnázium?
Nebo je tím myšlena vzdělanost všeobecně?
Ostatní maturitní obory snad nezvyšují vzdělanost jako takovou?
Nadto se z těchto oborů rekrutuje nejvíce nezamestnaných, což by vám také mělo vadit (ze stejného důvodu).
A mohl byste to doložit nějakými analýzami. (Jako to dělá pan Botlík.)
V mém okolí se nachází škola, která nabízí obor strojírenství.
V tuto chvíli vypisuje další kolo přijímacího řízení, protože otvíraná třída není naplněna do plné kapacity.
Myslíte, že z jejich absolventů se budou "rekrutovat nezaměstnaní"?
V zemi, kterou živí strojírenský průmysl?
Zkuste své soudy tvořit méně povrchně a občas se podívat i pod slupku "tvrdých dat".
Bude to dle místa. Jsou gymnázia (i jiné střední školy, protože i na nich jsou zajímavé obory), kde je naplněno do posledního místa (zeptal jsem se). Průměr asi nebude to podstatné (Praha má 2x tolik žáků na gymnáziích, než [některé] regiony).
Je zajímavé, paní Adamová, že brojíte proti gymnáziím (jako že všichni nemusí mít maturitu a měli by chodit na nematuritní obory) a zároveň gymnázia pokládáte za nejzajímavější obory... kam by tedy podle vás měli chtít jít všichni.
Buď podporujte co nejvyšší možné vzdělání (pro každého) nebo co nejnižší (pro každého)... jak to vlastně máte?
Pokud nechcete rozporovat (anžto to nemá cenu), že z nezajímavých oborů se rekrutuje nejvíce nezaměstnaných, pak děkuji za souhlas.
Pane poste.restante, že nejohroženější skupina z hlediska nezaměstnanosti je ta s nejnižším vzděláním, je základní fakt, se kterým se setkáte, pokud s nezaměstnanými pracujete.
Citace: "V případě ekonomického zvratu nese tato skutečnost potenciální nebezpečí v rychlém úbytku takovýchto pracovních pozic a vznikem nezaměstnanosti u hůře uplatnitelné skupiny osob s nízkým vzděláním.", viz zde (byl to první výsledek na dotaz Google).
Pokud je u vás o strojírenský obor malý zájem, asi není pro uchazeče nejzajímavější. Může to být pověstí školy (SOU vs. SŠ), atraktivitou oboru (CNC, obrábění, robotika, technik, ...).
Na okraj: Naplněnost nemusí být 100%: pokud je přijato 25 z 28 a není vypsáno další kolo, je naplněno z 89% nebo vlastně 100%? Má kraj záměr mít obory s převisem, nebo přesně akorát nebo chce pro obor získat co nejvíce zájemců (tj. obsadit těch 89%)?
Kapacita učilišť zůstala opět nenaplněná. Na slévače se nepřihlásil nikdo, pokrývač je jediný (Česká škola z roku 2018).
Všimněte si, že "nezajímavý obor" pro uchazeče je třeba slévač, po kterém je sice poptávka (ale je to dřina). Zajímavý obor pro uchazeče je třeba kuchař/číšník, cukrář, kadeřník. Přesto zůstávají absolventi obou skupin často nezaměstnaní. Společný jmenovatel je nízké vzdělání a řekl bych i (těžká) manuální práce v nepříznivých podmínkách (zima, déšť, horko). Třeba zemědělci teď hlásí, že sice nabrali Čechy, ale jsou nevýkonní (udělají 1/2 práce, než Ukrajinci).
Z výše uvedeného vyplývá jediné - dejte možnost co nejvyššího vzdělání a na nekvalifikovanou práci najměte gastarbeitery. Vyplatí se to ekonomicky i sociálně (ano, znám Ukrajince, znám i jejich děti, které studují).
"Je zajímavé, paní Adamová, že brojíte proti gymnáziím (jako že všichni nemusí mít maturitu a měli by chodit na nematuritní obory)"
Moje tvrzení, že všichni nemusí mít maturitu a že pro mnohé by bylo smysluplnější se vyučit, znamená, že brojím proti gymnáziím? Ale běžte.
"že nejohroženější skupina z hlediska nezaměstnanosti je ta s nejnižším vzděláním, je základní fakt, se kterým se setkáte, pokud s nezaměstnanými pracujete."
Tak jistěže je to základní fakt, jenže lidé s nejnižším vzděláním také mají nejnižší předpoklady vyšší vzdělání získat a také nižší předpoklady se v náročnějších oborech uplatnit. Jak byste to chtěl řešit? Myslíte si snad, že když dáte každému maturitu na gymnáziu zadarmo, že nám nezaměstnanost zmizí? Tak naivní snad nejste.
"Naplněnost nemusí být 100%: pokud je přijato 25 z 28 a není vypsáno další kolo, je naplněno z 89% nebo vlastně 100%? Má kraj záměr mít obory s převisem, nebo přesně akorát nebo chce pro obor získat co nejvíce zájemců"
Jo jenže naplněnost 89 % je přece jenom něco jiného než 38 až 75 %.
Pane Keršlágere, s Vámi je radost diskutovat, neboť mne svými logickými hrátkami vždy dokážete pobavit.
"Přesto zůstávají absolventi obou skupin často nezaměstnaní. Společný jmenovatel je nízké vzdělání a řekl bych i (těžká) manuální práce v nepříznivých podmínkách (zima, déšť, horko)."
Aha, takže problém není v nízkém vzdělání, ale v tom, že se už v tomto státě nechce nikomu manuálně makat. No výborně, konečně jsme problém pojmenovali. A vyřešíme ho tak, že dáme všem těm bývalým slévačům, kuchařům atd. maturitu na gymplu, protože všeobecné vzdělání je přece ten pravý zázrak. Jenže oni nám pak zase budou sedět na úřadech práce, protože maturita na gymplu jim bude při jejich intelektuálních schopnostech platná jako mrtvému kabát. Fajn, tak jsme to dořešili. Dobrou noc.
Paní Adamová, je spousta maturitních oborů, které nejsou na gymnáziu. Třeba to zmíněné strojírenství, pokud je tam programování CNC (no, spíš to nakonec je stejně obsluha, ale dejme tomu). Vytrvale (pokud na to zde přijde řeč) se vás snažím přesvědčit, že nedat maturitu kvůli matematice/češtině absolventovi, který nemá problém se svou odborností (tj. třeba ty CNC) je neskutečné plýtvání prostředky a lidskými zdroji (a navíc naprosto mimo mísu, když by mělo jít třeba o díla klasiků nebo goniometrické rovnice).
Nevím, proč to nevidíte a opakovaně haníte/vyzdvihujete gymnázia jako pupek světa a největší bolest, kterou školství má...
"Je zajímavé, paní Adamová, že brojíte proti gymnáziím (jako že všichni nemusí mít maturitu a měli by chodit na nematuritní obory) a zároveň gymnázia pokládáte za nejzajímavější obory..."
"Nevím, proč to nevidíte a opakovaně haníte/vyzdvihujete gymnázia jako pupek světa a největší bolest, kterou školství má..."
Pane Keršlágere, jste střízliv?
A zase tu máme gymnázia, i když se snažím poukázat jinam. Prostě to zase ignorujete. Jak prosté, milý Watsone... a ještě do toho hodíte chlast. Bravo! Tomu tedy říkáte "řešit a vyřešit" :-)
Ta čísla z MŠMT jsou spíše kapacity školních budov, než skutečný počet volných míst...
Každý kraj má tabulky, ve kterých zveřejňuje následující informace
škola
obory
počet míst na oborech vypsaných při vyhlášení přijímacího řízení
kolik míst je zaplněno po 1. kole přijímaček
počet volných míst pro 2. kolo přijímaček
počet míst pro 3. kolo přijímaček
a na začátku školního roku ještě i počet míst pro 4. kolo přijímaček, i když většina škol už to po 2. a 3. kole vzdává, protože ví, že už nikoho neuloví.
Doporučuji všem, kteří se o tuto problematiku zajímají a domnívají se, že "s přicházejícími silnými ročníky bude o místa na středních školách boj, aby zavítali na krajské vzdělávací portály a sami přesvědčili, jak to ve skutečnosti je.
A jen tak pro informaci.
Jedno provinční gymnázium - čtyřletý obor - 2. kolo přijímaček - výsledky posledního přijatého
body ZŠ - 0
JPZ ČJ - 11 bodů
JPZ M - 7 bodů
Letos bylo v 5. ročnících 116 000 žáků.
No a co. Jenom na maturitních oborech je přes 100 000 míst. Tzn., že 85 % žáků bude mít možnost za čtyři roky jít na maturitní obor. Radku, Vy už se přímo ve školách delší dobu nepohybujete a začínáte ztrácet kontakt s realitou.
A jen tak pro informaci. Celkový počet míst na středních školách je 167 000.
Letos bylo přes 83 000 deváťáků. Ten nárůst počtu žáků bude opravdu velký. Kdo je bude učit?
Učitelů většiny aprobací je docela dost. Chybět budou matikáři, fyzikáři, informatici a učitelé odborných technických předmětů. No tak se ta matika prostě nebude dělit. Nás sedělo v matice a ve většině předmětů na gymplu (dělily se jen jazyky a technické kreslení s latinou) 37 a uměli jsme toho více než umí gymnazisté dnes. A podobně v 80. letech, kdy dospěly do školních škamen husákovy děti, sedělo ve třídě 40 dětí a jsem přesvědčena o tom, že na konci 8. ročníku toho uměly více než umí dnes na konci devítky. Možná nás to přinutí opět znovu pořádně učit, protože se 40 děckama ve třídě se opravdu žádné rádoby kreativní blbosti, které k ničemu nevedou, dělat nedají.
V letech 1989 - 1992 jsem učila ve třídách prodavačů němčinu. Třída prodavačů obuvi měla 40 učňů a jejich výuka se v žádném předmětu nepůlila. A rozhodně se naučili docela hodně, protože některá děvčata neváhala odjet do Německa jako au-pair. A pár se tam i vdalo a již zůstalo.
Dnes si nic podobného již nedokážu představit.
Spíše se navýší učitelům úvazky, než že se třídy zaplní na dřívější počty...
Mám vám říct, jak to dopadne? Střední školy (tedy ty solidější, na učňák s maturitou se asi nikdo nepohrne) si přetáhnou matikáře, fyzikáře, angličtináře a chemikáře ze základek. A na základkách to budu vyučovat biologové, občankáři a rodinkáři, kterých jsme si na výškách vyrobili víc než dost.
Okomentovat