Učitelská platforma: Ani po deseti letech nedokážeme vytvořit kvalitní státní maturitní zkoušku

Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že ani po deseti letech státních maturit se nedaří zhotovit kvalitní test. Opakují se nedostatky z předchozích let, kdy je řada úkolů sporných a některé typy úloh jsou nevhodné pro žáky s poruchou učení. Pokud podle Učitelské platformy nedokážeme zrealizovat státní maturitní zkoušku v obstojné kvalitě, měli bychom změnit její podobu nebo ji zrušit.

Cílem státní maturitní zkoušky je zajištění jednotného vzdělávacího standardu a zvýšení kvality výuky. Jenže ani letos se tvůrce a organizátor zkoušek CERMAT nevyvaroval chyb. „Ani za deset let jsme se nenaučili vytvořit maturitní zkoušku, která by nebyla sporná a nikoho nepoškozovala. Přiznejme si, že ambice vytvořit jednotnou maturitní zkoušku, která by byla kvalitní, férová a učitelům pomáhala, zůstala nenaplněna,” říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Podle CERMATu i ministerstva školství mělo dojít ke zlepšení. Učitelé, kteří se s testy státní maturity již seznámili, v nich však opět objevili úlohy, které jsou didakticky nevhodné. Nekvalitně připravené testy nemohou podle učitelů přinést žákům lepší výsledky. Některé úlohy z českého jazyka jsou například připraveny tak, aby žáky více mátly, než ověřovaly jejich opravdové znalosti a dovednosti. 

Učitelé českého jazyka sdružení v Učitelské platformě dále upozorňují, že úlohy, ve kterých mají studenti vyhledávat v textu slova napsaná pravopisně špatně a napsat je správně, jsou nevhodné pro žáky se specifickými poruchami učení. „Těmto žákům je jejich znevýhodnění zohledňováno po celou dobu studia a didaktický test je s tím najednou v rozporu. Pro dysortografiky a dysgrafiky je splnění tohoto úkolu takřka nemožné," uvádí Věra Kosmáková ze Střední školy nábytkářské a obchodní v Bystřici pod Hostýnem.

Lukáš Foldyna z Gymnázia Beskydy Mountain Academy ve Frýdlantu nad Ostravicí upozorňuje i na problematické bodování úloh, a to zejména na dvojí penalizaci v úlohách, kde je třeba vypsat požadované slovo. „Chybějící i chybný zápis ubírají body, takže když napíšete čtyři slova a z toho jsou dvě správně, žák získá místo dvou bodů nulu.” Učitelé dále poukazují, že celý test obsahuje nadměrné množství odborných termínů a spíše ověřuje znalost pojmů než ovládání jazyka a porozumění textu.

Kritika směřuje i na otázky z literární historie. Ty vychází ze seznamu autorů a literárních děl, který pro vyšší předvídatelnost zpracoval CERMAT. „Problém je, že ne všichni češtináři ve svých hodinách učí podle seznamu, protože do výuky zařazují i texty současných autorů jak českých, tak světových. Osobně oželím Sládka a raději představím Miloše Urbana,” dokládá Lucie Bušová z pražského Gymnázia Na Zatlance. Podle Lucie Bušové ani není jasný záměr zkoušky, protože ta obsahuje i učivo z prvního a druhého stupně základních škol. “V maturitním didaktickém testu se řeší učivo, jehož znalost se ověřuje v přijímačkách na střední školy. To nedává smysl,” doplňuje.

Současná forma státní maturity kvalitu vzdělávání nezlepšuje. Tím, že se střední školy staly přípravkami na nekvalitní maturitní zkoušku, naopak vzdělávání poškozuje. Podle učitelů by měla mít současná maturitní zkouška zrušena, nebo bychom k ní měli hledat alternativu. “Žáci by mohli například získat certifikát ze zvolených předmětů, jako je tomu v angličtině. Každý rok by se tak žáci mohli soustředit na jeden předmět. Tyto certifikáty by uděloval CERMAT a školy by se soustředily jen na své profilové zkoušky. Vysoké školy by se pak mohly rozhodnout, zda si dají tuto zkoušku jako podmínku přijetí,” navrhuje jednu z možných podob státní maturitní zkoušky předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. 


Zdroj: Učitelská platforma