Tomáš Feřtek: Přijímačky pro odstřelovače – ověřují trpělivost při zvládání obřího objemu neužitečných informací

úterý 23. června 2020 ·

„Jenže co vlastně přijímací zkoušky o žákovi či žákyni vypovídají? Kolega to velmi trefně nazval přijímačkami na střední školu pro odstřelovače. Pokud bychom takovou měli, je současný postup ideální. Ověří vůli k přípravě, trpělivost při zvládání obřího objemu neužitečných a nesrozumitelných informací, schopnost přemýšlet podle šablony a nevymýšlet „blbosti“, ochotu poslechnout bez odmlouvání i nesmyslné a morálně problematické příkazy (to se odstřelovači hodí). A především prakticky vyzkouší odolnost proti stresu zesílenou tím, že máte „na výstřel“ jen jednu šanci; a ta rozhodne o všem,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.



Tomáš Feřtek (Foto: Lenka Hatašová
Feřtek také píše: 

Způsob, jakým přijímáme žáky na střední školy, se míjí s reálnou schopností rozeznat jejich talenty V určité společenské vrstvě se stalo faktickou povinností poslat dítě na víceleté gymnázium, nebo se o to alespoň pokusit, protože jinak to vypadá, že nemáte vy ani ono dítě dostatek ambicí. Jde jistě o pečlivé rodiče a vzdělané, přemýšlení schopné lidi. Tento text je adresován především jim. Protože oni jsou ti, kteří by mohli ten absurdní systém příjímání na střední školy změnit. Pokud pochopí, v čem je problém a vytvoří společenský tlak.

Obsah vzdělávání (pěti či devítiletého) redukujeme na testy z češtiny a matiky. V testech ověřujeme z velké části věci, které nikdo z těch zkoušených nikdy potřebovat nebude (u maturity je to podobné). Proč tam tedy ty úlohy jsou? Dobře se bodují. Smyslem testu není ověřit, co děti opravdu umí, natož co je zajímá, nebo v čem jsou dobré, ale prostě je jen roztřídit, „aby se dobře přijímaly a rodiče nekafrali“. Školy teoreticky mají možnost doplnit státní test pohovorem, ale zvláště ty s obřím převisem zájmu to nedělají, protože by to nezvládly. Tenhle selekční a právně nenapadnutelný systém jim vlastně vyhovuje.


Celý text naleznete zde

7 komentářů:

Petr Portwyn řekl(a)...
23. června 2020 v 10:40  

V testech ověřujeme z velké části věci, které nikdo z těch zkoušených nikdy potřebovat nebude (u maturity je to podobné).

Docela by mne zajímalo, kdo za pana Feřteka píše články. Sám to jistě nedělá, když tu češtinu k ničemu nepotřebuje. Ani čtení s porozuměním nepotřebuje.
Že nepotřebuje logické uvažování (dost velká část maturity z matematiky), vzhledem k profesi autora plně chápu.

Jiri Janecek řekl(a)...
23. června 2020 v 11:44  

No, nastesti tam nechybi chytre rady, jak to delat spravne…

"Jednotné testy ponechat jako nepovinné jen pro školy, které je z nějakých důvodů potřebují."

Moc teda nechapu filozofii 'pripravime centralne neco, ale at si to kazdy dela, jak chce'...
Nejednotne "testy" jsou ponechany dnes pro skoly, ktere je z nejakeho duvodu potrebuji, s vahou 40 %... Kolik ze skol to vyuziva?


"Na školy přijímat na základě portfolií, tedy souboru materiálů, které ukazují, co jsem během dosavadního studia i mimo něj zvládnul, co mě zajímá a v čem jsem dobrý. Existuje na to už i on-line aplikace, kam můžete nahrávat třeba fotky svých obrazů nebo záznamy klavírního vystoupení."

Tusi nedko, kdy vzniknou firmy, ktere budou zakum nabizet pomoc s pripravou tech portfolii? Kolik za to prumerni rodice vyhodi? Taky osm litru jak za nacvik za prijimacky?
A zeptal bych se neco podobneho, jako pan Portwyn vcera Tajneho: az dojde na lamani chleba a pujde o posledni volne misto na gymplu, bude vic moje sbirka brouku, nebo Schubertova serenada na videu v podani Marusky Novakove?


Vera řekl(a)...
23. června 2020 v 12:58  

Portfolio si dokážu ještě tak představit na umělecké nebo jinak specializované škole. Ale gympl?
A jak už tu někdo napsal: bude portfolio vypovídat o schopnostech dotyčného nebo jeho rodičů a jejich peněženek?

Eva Adamová řekl(a)...
23. června 2020 v 13:09  

Požadavek na portfolio jen ukazuje, že Eduin nemá ve svých názorech vůbec jasno. Portfolio by ve skutečnosti jen zvýšilo sociální nerovnosti při přijímání žáků na maturitní obory, což zcela odporuje vizím Eduinu.

BP řekl(a)...
23. června 2020 v 15:14  

Všechny vědomosti a znalosti, které mají žáci na základní škole získat, se tímto popírají a považují za nepotřebné pro život. Hlavně, že to prohlašují lidé, kteří sami těch vědomostí a znalostí kdysi ve školách nabyli. Zřejmě jim opravdu v životě k ničemu nebyly. Ale já jsem byla celý život vděčná za to, co jsem se ve školách naučila a nikdy jsem nelitovala, že jsem se musela učit něco zbytečně. Ba naopak jsem litovala pouze toho, co jsem se ve školách naučit nestihla a že toho nebylo málo.
Škoda.
Co se v mládí naučíš, zůstává v paměti nejdéle. Co se učíš v dospělosti, se v paměti udrží krátkodobě, pokud s tím dál nepracuješ.
A to je mi velmi líto, že se najdou lidé, kterým je jedno, že to povede už jen k hloupnutí budoucích generací. Protože dnes někomu připadá zbytečný přísudek jmenný se sponou a za deset let jinému bude připadat jekékoli sloveso zbytečné a za 50 let už tady nebude ani český jazyk, protože všichni budou mluvit pouze primitivní angličtinou.
Píšu trochu v nadsázce, ale možná poukazuji na určitou hrozbu.

rváčkazvesela řekl(a)...
23. června 2020 v 19:44  

Pane Feřteku, když chcete něčeho dosáhnout, tak tu trpělivost, píli a sicflajš nepotřebujete? Nesouhlasím s Váma v ničem. Nechápu, na co si to tady všichni hrajete. Trpíte snad obscesí stále něco měnit, aby to bylo modernější, efektivnější sluníčkářštější. Spějeme do chaosu...

Petr Portwyn řekl(a)...
25. června 2020 v 6:58  

Mým pytlíkům
Prostě se trumfují, co ještě negativnějšího o školství napíší, z čeho jej ještě obviní.
Prochází jim to, tak co by nešli dál. Každý útočník tak postupuje.