Stát vnímá asistenty jako podřadnou sílu. Školy by ale bez nich neotevřely

čtvrtek 25. června 2020 ·

„Jsou pro nás rovnocennými partnery s učiteli. Díky nim se nám v podstatě zdvojnásobil pedagogický sbor. Neměli jsme díky tomu takový problém otevřít školu v režimu, kdy dopoledne učí děti třídní učitelé a v poledne přebírají jednotlivé třídy asistenti, kteří jsou s dětmi odpoledne jako vychovatelé školní družiny. Takový luxus bychom si nikdy bez našich asistentů nemohli dovolit,“ říká v reportáži iDNES ředitelka Církevní základní školy v Borohrádku Jitka Kadrmasová.



Právě v Borohrádku byli asistenti například součástí vyučování i během dálkové výuky.Procvičovali s dětmi násobilku či vyjmenovaná slova a byli k dispozici učitelům při přípravě hodin. Podle ředitelky asistenti také volali některým žákům a děti jim do telefonu či po Skypu četly z čítanky.

V Česku se řady asistentů pedagoga meziročně rozrůstají, ve školách jich je přes 24 tisíc. Kvůli inkluzi ale jejich pomoc při výuce potřebuje stále více dětí a učitelů. Podle kritiků je způsob jejich přidělování nesystémový, pouze jako podpůrné opatření a asistent by tak měl být přidělovaný ke škole, ne pouze k dítěti. Standardní pozicí jsou od letošního ledna jen ve speciálních školách.

„Nás jako ředitele nejvíc trápí, že když už máme asistenta, který je u nás zvyklý, jsme s ním spokojení, máme nastavené postupy, znají ho i učitelé, žáci i rodiče, tak aktuálně nemůžeme takovému asistentovi zaručit místo. Jeho pozice je spjatá s žákem a jeho doporučením. U asistentů nejde vytvořit jistotu pozice, jako je tomu u učitelů,“ říká ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze Ondřej Lněnička.


Celý text naleznete zde

0 komentářů: