Zhruba před rokem vyvolal řadu diskusí způsob, jakým Cermat v maturitním testu bodoval úlohu 11 o úhlech. Pro připomínku, jednalo se o úlohu, která měla podle zadání dvě řešení, a to 248° a 112°, ale v Klíči správných řešení je dodnes uvedeno jen to první. Na chybu upozornil Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno. Nyní Městský soud v Praze upozornil na další chybu. Tentokrát se týká správního řízení, které má maturanty bránit před selháním systému včetně chyb v zadání maturitních úloh. Informuje EDUin.
Soud rozhodnutí ministerstva zrušil a uložil mu, aby se napodruhé s námitkami žalobce řádně vypořádalo. Soudu nestačil ani odkaz na tvrzení člena Nezávislé odborné komise MŠMT doc. RNDr. Eduarda Fuchse, CSc., podle něhož slovo „úhel“ ve standardní školské terminologii značí i „velikost úhlu“, přičemž ze zadání úlohy č. 11 je zjevné, že studenti hledají velikost jiného úhlu a nemohli být zadáním úlohy uvedeni v omyl. Úřad odkaz připojil, když se k žalobě vyjadřoval.
Tvrzení Eduarda Fuchse, podle nějž je v maturitním testu „školská“ matematika platnější než matematika bez přívlastku, přitom zpochybnil sám Cermat. Vyšlo totiž najevo, že u úlohy č. 11 potají uznával jako správnou odpověď nejen samostatný výsledek 248° uvedený v Klíči, ale i dvojici výsledků 248° a 112°. Proti rozsudku může ministerstvo ve lhůtě dvou týdnů podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, k tomu řekl: „Maturant musí vycházet pouze z toho, co si přečetl. Co je psáno, to je dáno. Povinností autora bylo připravit zadání tak, aby jednoznačně vedlo na výsledek, k němuž má maturant dojít. Nesměl předpokládat, že si je maturant svévolně doplní sám.
Cermat i E. Fuchs zjevně pokládají výsledek 248° za správnější. Tím ovšem zpochybňují samotný základ matematického uvažování – v něm nelze vycházet z předpokladu, který v zadání chyběl. To by pak Cermat netestoval znalost matematiky, ale schopnost empatie.
Ani jeden z výsledků 248° a 112° není sám o sobě úplným řešením té úlohy, která byla v testu. Jako částečná řešení jsou ovšem výsledky rovnocenné – k oběma mohli žáci dospět také zcela bizarním postupem. Postup konkrétního maturanta však nikdo nezná, protože ho podle pravidel nezaznamenával. Pokud Cermat dával bod za výsledek 248°, musí dávat bod i za výsledek 112°, který uvedl žalobce. Podle rozsudku je to soudu jasné. Pokud to není jasné Cermatu ani ministerstvu, pak by s tím měl ministr školství co nejdříve něco udělat.“
Další informace naleznete zde
6 komentářů:
Pan Botlík zaválel! Pryč s Cermatem, škodí našemu vzdělávání.
Děkujeme, jen tak dál.
Predčasný jásot, pánové. Interpretace rozhodnuti soudu je jako vzdy na ČŠ manipulativni.
RL žaloval ministerstvo ve 4 bodech. Ve trech soud zalobu neuznal a v poslednim nedal za pravdu žalujicimu, pouze vyzval žalovaného, aby pripad nove posoudil. Tot vse. Neni duvodu k bujaremu veseli.
Doslovné citace z rozsudku:
27. Žalovaný se však nevyjádřil a nepopřel tvrzení žalobce, že jako správnou odpověď uznával nejen samostatný výsledek 248°, který je jako jediné správné řešení uveden v Klíči správných řešení, ale i dvojici výsledků 248° a 112°, což je ovšem v rozporu s jeho tvrzením o jednoznačnosti zadání. Žalovaný rovněž vůbec nereagoval na námitku žalobce, že hodnotitel nemohl rozpoznat, jakým postupem maturant došel k samostatnému výsledku 248°, který mohl být též neúplným správným řešením, stejně jako výsledek 112°.
30. [...] Na žalovaném nyní bude, aby se argumentací žalobce řádně zabýval, ve věci znovu rozhodl a své rozhodnutí řádně a úplně odůvodnil.
31. [...] Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, [...]
Pokud ministerstvo školství v novém rozhodnutí znovu odmítne udělit maturantovi bod za odpověď 112°, potom povinnost řádně a úplně odůvodnit toto rozhodnutí ministerstvu opravdu nezávidím. Myslím si, že to není proveditelné. Nepřezkoumatelnost, která byla příčinou, proč soud rozhodnutí MŠMT zrušil, je porušením zákona a způsobila, že maturant začne vydělávat o jeden rok později, než by mohl. Což je výrazná majetková újma se zřejmými důsledky (zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, § 8).
Nedokonalost zadání nepokládám za nic, kvůli čemu by se zbořil svět. To se prostě stává. Pokládám však za nepřijatelné, jak se Cermat i ministerstvo chovaly potom. Cermat objevil nedokonalost zadání zjistil nejspíš tak, že na ni upozornil některý hodnotitel, když se začaly objevovat odpovědí "112° a 248°". Potom se snažil ji utajit před veřejností (důkazem je Klíč správných řešení) a možná i před členy schvalovacích komisí. Dva jejich členové se zesměšnili, když veřejně tvrdili, že jediným řešením je hodnota 248° -- ta, která je uvedena v Klíči správných řešení. V tu dobu už totiž byly rozeslány výsledky, podle nichž někteří maturanti dostali bod také za jedinou úplnou odpověď "112° a 248°".
Pokládám to za vrcholně bezohledné chování vůči žalujícímu, vůči ostatním maturantům a také vůči matematice jako disciplíně. Nelze přece předpokládat, že maturanti řešili jinou úlohu než tu, která byla v testu. Jinak by nešlo o testování matematických znalostí, nýbrž o testování schopnosti empatie.
Činit o věci závěr je možné pouze na základě znalosti kompletního rozsudku. Komentovat citace může kdokoli a jakkoli, přičemž komentář se může ukázat jako velmi neseriózní a účelový.
Z citací nelze činit jakýkoli závěr, že by se soud nějak vyslovil k obsahu toho, co se tvrdí v posledních dvou odstavcích výchozího článku. A zřejmě se soud vůbec nevyslovil k tomu, že by mohlo být hodnocení úlohy nesprávné. Možná dokonce tuto část žaloby zamítl.
Není sporu o tom, že Cermat má jakékoliv rozhodnutí řádně odůvodnit. Jak ovšem připomíná např. Jiří Kuhn v komentáři jinde, "pokyny, které ve skole směrem k žákům vydáváme (asi nejen v matematice), vychází vždy z diskurzu". Pokud bychom chtěli na tento diskurz uplatňovat stejná kritéria jako např. na komunikáty právního charakteru, vedlo by to podle mého názoru k absurditám a k tomu, že by funkční komunikace nebyla vůbec možná.
K úloze doporučuji článek Martina Mikuláše publikovaný na eduinském webu.
Jak ovšem připomíná např. Jiří Kuhn v komentáři jinde, "pokyny, které ve skole směrem k žákům vydáváme (asi nejen v matematice), vychází vždy z diskurzu".
S vyjádřením Jiřího Kuhna lze souhlasit. Ovšem běžná hodina probíhá jinak než psaní testu. Zatímco komunikace mezi učitelem a žákem v běžné hodině může být obousměrná (a obě strany si při ní mohou leccos vysvětlit), komunikace mezi Cermatem a žákem ani v jednom směru neumožňuje dodatečné vysvětlení. "Diskurs testování výsledků matematického vzdělávání" musí vzít tento rozdíl na vědomí.
Na straně 7 loňského testu je nahoře uvedena úloha 10, diskutovaná úloha 11 je na téže straně hned pod ní. Zadání úlohy 10 důsledně rozlišuje úhel (jako geometrický útvar tvořený částí roviny mezi dvěma polopřímkami, které vycházejí z téhož bodu – vrcholu tohoto úhlu) a velikost úhlu (jako číslo ve stupních, které vyjadřuje, jak moc jsou ony polopřímky „rozevřeny“).
Například pravý úhel na obrázku je tvořen částí roviny mezi svislou a vodorovnou polopřímkou, velikost tohoto pravého úhlu (a také každého jiného pravého úhlu) je 90°. Při dodržení téhož úzu se dále uvádí, že pravý úhel na obrázku je rozdělen na tři úhly. Podle zadání tvoří velikosti těchto úhlů tři po sobě jdoucí členy aritmetické posloupnosti a nejmenší z těchto tří úhlů má velikost 11°.
Vzhledem k tomu, jak důsledně odlišovalo zadání úlohy 10 geometrické pojetí úhlu od jeho velikosti ve stupních, nemůže Cermat věrohodně tvrdit, že v úloze 11 získal pojem úhel zničehonic význam velikost úhlu. Rozhodně také nelze spravedlivě požadovat, aby žáci uhodli, že právě tento význam měl autor úlohy na mysli – byť se vyskytuje v matematicky nedbalém vyjadřování některých učebnic, učitelů i žáků.
Bylo velmi snadné formulovat zadání úlohy 11 naprosto jednoznačně a žádný maturant nemůže nést důsledky toho, že Cermat formulaci odbyl. Odkazování na "diskurs" výuky matematiky v běžné hodině je v tomto případě jen nejapná výmluva.
Okomentovat