Oldřich Botlík: Vodí nás Cermat zase za nos?

Tisková zpráva Cermatu interpretuje výsledky letošních přijímacích zkoušek způsobem, který svědčí o tom, že tam skutečně nevědí, co dělají. Nebo snad záměrně vodí veřejnost za nos tak, že to je opravdu skandální? Cermatu přitom interpretace výsledků vůbec nepřísluší. Má přijímací testy připravit tak, aby výsledky skutečně spolehlivě vypovídaly o tom, co mají zjistit. Cermat má rovněž co nejdříve zveřejnit jak úspěšnosti jednotlivých úloh v lidsky čitelné podobě, tak podrobná prvotní data zbavená možnosti identifikovat jednotlivé žáky. Ať si je každý interpretuje, jak sám uzná za vhodné.

Oldřich Botlík (eduin.cz)

Ve své tiskové zprávě z 16. června 2020 Cermat uvádí mimo jiné: V porovnání s výsledky loňských testů jednotné přijímací zkoušky (v 1. řádném termínu prvního kola přijímacího řízení) došlo u čtyřletých i víceletých oborů ke zvýšení průměrného procentního skóru, v případě osmiletých gymnázií bylo zvýšení výrazné. Je zřejmé, že zejména u uchazečů o víceletá gymnázia rodiče využili doby, kdy děti nechodily do školy, k intenzivní přípravě na přijímací zkoušky. 

U přijímacích testů není meziročně srovnatelná obtížnost příliš důležitá. Nevybočí-li obtížnost jednotlivých úloh zařazených do testu nějak zásadně, záleží mnohem víc na tom, jak dobře výsledky testů odliší ty žáky, kteří mají být přijati, od ostatních. Což je například u přijímacích testů na čtyřleté obory obtížně řešitelný úkol, neboť hranice leží u čtyřletých gymnázií úplně jinde než třeba u učňovských oborů zakončených maturitní zkouškou.

Právě malým významem meziročně srovnatelné obtížnosti argumentoval Cermat v minulosti, když „na přání ředitelů ředitelů gymnázií s matematickými třídami“ připravil tak obtížný přijímací test z matematiky na osmiletá gymnázia, že zaskočil nejen většinu žáků, ale i jejich učitele. Letos se tedy dozvídáme, že v případě osmiletých gymnázií byly výsledky výrazně lepší než loni. U testů, na jejichž obtížnosti příliš nezáleží! A došlo k tomu – podržte si klobouky – prý díky tomu, že rodiče využili zrušení školní docházky k intenzivní přípravě na přijímací zkoušky. 

Podíváme-li se na průměrný výsledek matematického testu pro páťáky do minulosti, najdeme tato čísla: 53,7 % (2017), 41,7 % (2018) a 41,2 % (2019). U žáků, kteří využili oba pokusy, se do průměru započítával lepší výsledek. Letos měli žáci pokus jen jeden a dosáhli průměrného výsledku 51,3 %. Copak byly na jaře 2017 také zavřeny všechny školy? Nebo jen některé?

Tisková zpráva Cermatu zcela pomíjí skutečnost, že letos měli žáci na přijímací test z češtiny 70 minut namísto loňských 60 minut. A u testu z matematiky přibyla dokonce čtvrthodina: čas na práci se prodloužil ze 70 minut na 85 minut. To je velmi významný faktor. Když maturanti v roce 2019 dostali na matematiku o 15 minut více než předtím, vzrostla jejich úspěšnost o 5,8 procentního bodu. Přitom ani u maturity nelze na meziročně srovnatelnou obtížnost testů Cermatu spoléhat, jak jasně ukazuje vývoj v testu z češtiny.

Dokud vedení ministerstva školství rázně nezasáhne a alespoň dodatečně nezajistí transparentnost všeho, co se v posledních letech v souvislosti s plošnými testy odehrálo, nelze už v tiskových zprávách Cermatu věřit jedinému slovu.


Citovanou tiskovou zprávu naleznete zde