Cermat letos v přijímacím testu pro sedmáky mimo jiné ověřoval, zda dokážou pracovat s definicí pojmu „homofony“, kterou připravil. Sám se jí ovšem neřídil a svou úlohu tím zcela znehodnotil. Kromě toho je zřejmé, že ve školách bude mít obsahové zaměření úlohy velmi nežádoucí dopady. Část učitelů totiž začne homofony probírat. A také zkoušet žáky, zda si zapamatovali dost příkladů.
 |
| Oldřich Botlík (eduin.cz) |
Úloha správně předpokládala, že sedmáci nikdy o homofonech neslyšeli. Měli se řídit definicí uvedenou v TEXTU 2. Podle definice Cermatu ovšem symbol [steski] rozhodně homofonem není. Není totiž slovem. Slovem jsou podle ní stesky a stezky. Hledáte-li podle definice Cermatu homofony, hledáte především SLOVA NAPSANÁ BEZ HRANATÝCH ZÁVOREK. A tam, kde je máte najít, musejí být homofonní SLOVA ALESPOŇ DVĚ.
Pro sedmáky řešící úlohu 14 je to podobné například hledání synonym. To znají. Synonyma také musejí být slova. Slovo hezký však samo o sobě synonymem není – je slovem, které má jako synonymum slovo pěkný. Obě slova spolu tvoří dvojici synonym. Podle definice Cermatu tvoří slova stesky a stezky dvojici homofonů – tak ji totiž Cermat zformuloval a potom instruoval žáky, že z ní mají při řešení úlohy vycházet. Přesvědčte se sami.
Podle definice uvedené v TEXTU 2 ovšem TEXT 1 nenabízí slova – jen záznamy jejich výslovnosti. Jako o homofonech o nich mluví lingvisté – nikoli však Cermat v definici, kterou se žáci měli řídit. Pokud bychom přesto vyšli Cermatu vstříc a přistoupili na to, že jedním z hledaných slov je třeba [víška], pak podle definice, na niž zadání odkazuje, měli žáci hledat v TEXTU 1 další slova, která se čtou stejně jako [víška], ale píšou odlišně. A taková slova tam zjevně nejsou.
Zatímco definice Cermatu důsledně rozlišuje mezi záznamem a slovem, jehož výslovnost záznam zachycuje, vlastní zadání úlohy 14 to nerespektovalo. Z ničeho nic přešlo k pojetí lingvistů, které jsem už vysvětlil. Zadání se ptá na homofony v TEXTU 1, ale žák v něm žádné objekty pojmenované tak v souladu s výchozí definicí nenajde. Správnou odpovědí je tudíž konstatování, že v TEXTU 1 žádné homofony nejsou. Pokud však sedmáci chtěli v úloze 14 uspět, PODLE POKYNU V ZADÁNÍ nesměli tuto odpověď do záznamového archu napsat. Cermat jim výslovně zakázal odpovědět správně. Část sedmáků nejspíš uvedla některé z číslic 1, 5 a 8. Ty ovšem zase nevyhovují zadání úlohy, které bylo v testu, a proto musejí být PODLE POKYNU V ZADÁNÍ považovány za chybu.
Jinak řečeno, má-li Cermat dodržet své vlastní zadání napsané ve stylu Hlavy XXII, nesmí dát žákům v úloze 14 ani jediný bod – bez ohledu na to, co do záznamového archu napsali. Najít použitelnou a jednoduchou formulaci, která by respektovala definici Cermatu, přitom nebylo nijak obtížné. Mohla znít například takto: Najděte v TEXTU 1 tři výslovnosti homofonů a napište jejich čísla. Cermat ji bohužel nepoužil, protože formulaci zadání odbyl a svou práci odbyli také všichni ti, kteří zadání kontrolovali.
Nyní už Cermatu zbývá jediná možnost: vypustit úlohu 14 z posuzování, všechno přepočítat a rozeslat šestiletým gymnáziím správné výsledky jednotného přijímacího testu Český jazyk a literatura. Ty, které gymnázia dostala, totiž při řádném přezkoumání nemůžou obstát.
Závěrečná poznámka
Třeba synonyma jsou opravdu důležitá: ta z nich, která nemají docela totožný význam, jsou v jazyce prostředkem vymezování velmi jemných významových odstínů. Je dobře, že je v jazyce máme, protože nám nám v řeči pomáhají k dorozumívání.
Homofony se v jazyce a řeči vyskytují nezáměrně a občas dokonce dorozumění překážejí. Nejsou k tomu, aby byly využívány, dokonce ani k tomu, aby byly rozpoznávány. Jsou výsledkem jakýchsi shod náhod v historickém hláskovém a pravopisném vývoji. Z homofonů, na které vede nabídka úlohy 14, může rozdílné psaní vnášet do textu nejasnosti hlavně v opravdu hloupých cvičných větách typu „Poutníci obdivovali výšku/vížku kostela Panny Marie ve Lhotě.“
Lingvista Vladimír Šmilauer, na jehož odbornost i zdravý rozum se lze už nejméně 80 let spolehnout, uváděl v příručce pro základní vzdělávání Nauka o českém jazyku pouze pojem „slova souzvučná (homonyma)“. A psal, že některá slova mohou být homonymní také jen ve výslovnosti, nikoli v písmě: výška – vížka, písek – Písek.
Úloha předpokládala, že žáci nikdy o homofonech neslyšeli. Kéž by to tak bylo zůstalo!
14 komentářů:
K čemu je zkoušení takových kravin???
Přestože vnímám položenou otázku jako řečnickou, odpovím na ni. S jistou nadsázkou, samozřejmě.
Existují tři hlavní zdroje energie, která udržuje celou mašinerii v chodu:
1. uspokojení těch, kteří tvoří její kolečka, kontrolují ložiska a promazávají to, co má hladce klouzat;
2. pohodlnost řady učitelů na gymnáziích;
3. ochota části učitelů na základních školách podřídit se sebehloupějším nápadům vrchnosti.
Všechna čest výjimkám!
1.
Interní zaměstnanci Cermatu jsou poháněni hlavně slepou vírou, že se podílejí na skvělém projektu. U externích zaměstnanců je případné ochabnutí víry kompenzováno bakšišem, který za svou práci dostávají. Jsou to hlavně
• autoři úloh – někteří se časem mohou dokonce přiučit něčemu užitečnému;
• akademičtí recenzenti – ti jsou většinou nad věcí, neboť zkontrolují, že autor opravdu pokládá za správnou odpověď 1, 5 a 8, a jsou hotovi;
• důkladně vyškolení hodnotitelé – zkušeným okem rozpoznají v naskenované odpovědi žáka všechno, co se shoduje s čísly 1, 5 a 8; zde například odliší 1 od 10.
2.
Ti učitelé, za něž veřejně vystupují představitelé Asociace ředitelů gymnázií (předsedkyně PhDr. Renata Schejbalová), zjevně touží po klidu na práci. Nepřejí si, aby mezi budoucí intelektuální elitu národa, jež má za jejich přičinění vyrůst, pronikli narušitelé, kteří by jim mohli klást provokativní otázky, jako je ta vaše. Podobné testové úlohy spolehlivě eliminují žáky nekonformní, samostatně myslící a trvající na svém.
3.
I když je pojem „homofonie“ opravdu zcela okrajový a jeho znalost nemá žádný praktický význam, jsem ochoten se vsadit, že příští rok ho bude většina uchazečů o studium na 6letých gymnáziích znát. Tato znalost jim totiž ušetří několik minut pronikání do definice. Stanou se experty na homofony: jakmile pochopí, že mají „najít homofony“, zkušeným okem prolétnou seznam a správná čísla zapíšou. Letos jsem Cermatu ukázal, jak se na homofony ptát jednodušeji, takže je možné, že příští rok s nimi vyrukuje na páťáky. Ještěže zatím nemáme jednotné přijímací testy pro uchazeče o studium v mateřských školách!
Obdivuji rozhled p. Botlíka, sic vystudovaný matematik (a navíc ne pedagogického zaměření), ví vše. Zajisté ke svému rozhledu dospěl studiem různých vědních oblastí, a díky tomu může tepat nešvary současného školství. Ještě že takoví ještě žijí. Jen by bylo dobré si vyhledat definici toho, co je slovo. Jinak klobouk dolů.
Taky by bylo dobré přečíst si text, k němuž diskutujete.
Pokud bychom přesto vyšli Cermatu vstříc a přistoupili na to, že jedním z hledaných slov je třeba [víška], pak podle definice, na niž zadání odkazuje, měli žáci hledat v TEXTU 1 další slova, která se čtou stejně jako [víška], ale píšou odlišně. A taková slova tam zjevně nejsou.
Pane Gavláku, vy se rád pasujete do role úspěšného člověka a z toho zjevně vyvozujete, že důležité je to, co jste potřeboval vy k dosažení toho, co považujete za úspěch. Ta tomu ale obecně není.
Co tedy vlastně umíte, co tvoří vaši úspěšnost? Není to jen váš vnitřní pocit? A mělo by to být i něco jiného?
Viděl jste někdy nějaké standardizované IQ testy? Viděl jste třeba certifikace projektového řízení - Prince2? Viděl jste jak vypadají ty testy a jak tam jsou stupidní otázky i zdůvodnění odpovědí? Proti tomu je Cermat adeptem na Nobelovu cenu za literaturu - tedy pochopitelně pouze pokud se o ni nebude ucházet pan Botlík, protože to by bylo pak beznadějné.
A ještě drobnost.
Pan Botlík samozřejmě svůj text předem konzultoval s několika vynikajícími češtináři (včetně dvou učitelů na gymnáziích) a doplňoval svou argumentaci na základě jejich připomínek. Dělá to tak vždycky. Když se vyjadřuje k úlohám matematickým, konzultuje s vynikajícími matematiky včetně učitelů.
Možná to tak nevnímáte, ale zrovna problém úlohy 14 je navíc spíše matematického charakteru. Homofonie definuje na množině všech slov a tvarů slov binární relaci, která je ekvivalencí. Je tedy reflexivní, symetrická a tranzitivní. Díky těmto vlastnostem odpovídá každá alespoň dvouprvková třída ekvivalence tomu, čemu Cermat říká v zadání (ovšem nikoli v definici) homofon. Jiný druh ekvivalence na množině všech slov a slovních druhů lze definovat třeba počtem písmen, jimiž se slovo nebo slovní tvar zapisují.
Například v chemii jsou obdobou izotopy -- třídy ekvivalence se tam vytvářejí z nuklidů téhož chemického prvku.
Na O. Botlíka je těžké reagovat - nedlouho po blamáži se svým náčrtem úlohy je schopen napsat, že letos Cermatu "něco ukázal". Jediné, co ukázal, je sebestřednost diletanta, který se vytrvale snaží psát o něčem, čemu dobře nerozumí. K tomu pak neschopnost reprodukovat definici tak, aby výsledek odpovídal tomu, jak je uvedena - z čehož pak vyrůstají další vadné vývody. Další otravný a zbytečný výpad; kolik jich ještě bude? A jak dlouho bude novinářům a politikům trvat, než jim dojde, že "pochybování o testech" je něco jiného než faktická chybovost testů (ve skutečnosti minimální)?
To Pavel Doležel:
Moc nerozumím té argumentaci, že existují ještě stupidnější testy než ty od Cermatu a proto je v pořádku, že děti jsou připravovány na úspěšnost v těch cermatích testech.
Víte kolik tím stráví času? Místo toho by se mohli učit... U nás na škole to byl tedy docela jiný přístup k vyučování. Všimli si toho i ty děti, že se neučí, ale jejich úkolem je zrychlit a zlepšit odpovědi na otázky v testu.
Osobně neznám ani vás ani pana Botlíka. A tak nevím... to, že místo argumentů používáte osobní útoky vám přijde přínosné pro diskusi? A teď se dívám, že takto komunikujete i s dalšími diskutujicími.
To KOZA:
Prosím, jak jsou děti učeny, aby odpovídaly na otázky v cermatích testech? Vy ty testy znáte předem? A co byste učil/učila jiného, kdyby přijímačky nebyly? Jak se děti učí zrychlovat odpovědi v testech, když neumí např. trojčlenku nebo vyjmenovaná slova a nerozeznají podmět od přísudku?
To koza
Já když přijdu do neznámého prostředí, snažím se nejprve zorientovat. Teprve pak se osmělím soudit a ještě se vystavuji riziku, že budu souzen.
Pokud tu nejste nová, pak chápu, proč se ve Vašich hodinách změnil přístup, a cvičili jste testování.
Unknown, guglujte učení na testy. Teaching to test.proc myslíte, že kvete byznys s testy nanečisto?
A Vy si opravdu někteří naivně myslíte, že kdyby se nedělaly státní přijímačky ale přijímačky v režii středních škol, že by bysnys kolem toho nekvetl?
Před dvaceti lety, stejně jako dnes, vycházely brožury, ve kterých byly publikovány přijímačky i s označením školy, a bylo jich podstatně více než dnes, před dvaceti lety, stejně jako dnes, vycházely testy z přijímaček v novinách. Jen ten internet byl u nás teprve v plenkách, takže tolik nefrčela příprava jeho prostřednictvím. Dnes internetová příprava nahrazuje tištěné brožury, to je jediný rozdíl, protože i příprava na školách probíhala a řekla bych, že intenzivnější než dnes.
Já mám neodbytný pocit, že někteří si strašně málo pamatujete, nebo si nechcete pamatovat a mlátíte pořád dokola prázdnou slámu.
Paní Adamová,
a) Pokud by si školy dělaly vlastní přijímačky, nic by jim nebránilo způsob zadání meziročne zcela zásadně změnit, nebyl totiž tlak na plošnou meziroční srovnatelnost a podobné chiméry.
b) Je rozdíl mezi řekněme obchodním potenciálem "zaručené přípravy" na jednu školu a na všechny střední školy v zemi, jen detail ve srovnání se škodou napáchanou ztrátou školního času učením na testy.
c) Pamatuji si to zcela přesně; na můj gympl tedy žádné zaručené přípravy před přijímačkami k dispozici nebyly:)
Okomentovat