Občas mi říkají „časem na to přijdeš, jaké ty děti doopravdy jsou“, říká vítěz letošního ročníku učitelské soutěže

„Taky už jsem slyšel takové to „jsi mladý, to teprve uvidíš časem, brzy vychladneš, poznáš, jaké ty děti doopravdy jsou…“ To mě vždy fascinuje. Protože já si myslím, že jsem své žáky poznal doopravdy. A že jsou skvělí. Samozřejmě, ne všichni jsou nadšení z bádání, mají možná jiné záliby. Ale většině se to líbí a podle zpětné vazby vím, že oceňují, že hodiny probíhají v uvolněné atmosféře a že jsou nějak smysluplné. Navíc mám velmi podporující vedení a řekl bych, že postupně se nám daří školu přetvářet ve „školu snů“, jak říká paní ředitelka,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni Václav Fiala, vítěz letošního ročníku Global Teacher Prize CZ.

Václav Fiala (zsbrigadniku.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi: 

Slyšela jsem učitele říkat, že by i něco takového rádi dělali, ale že to nejde, v těch pětačtyřiceti minutách. Jak to řešíte vy? 

To je pravda. Normální hodina na to nestačí. Chce to objevit, jak to dělat jinak. Já jsem prosil o to, abych chemie i přírodopisy, ty dvě hodiny, což je týdenní dotace, měl vždy hned za sebou, a ne zvlášť.

Jakože dvě chemie za sebou, nebo chemii a přírodopis? 

Dvě hodiny chemie. I když se s kolegy pomalu pouštíme i do propojování předmětů… Ještě k té délce. Takto je to samozřejmě lepší, ale pořád ne ideální, i těch devadesát minut je někdy málo. Děti se už už blíží k výsledku a já kouknu na hodinky a vidím, že za chvilku bude zvonit a že to možná nestihnou. To mě trochu trápí, vidím to jako narušení celého procesu. Taky se stává, že děti chtějí práci dokončit a dodělávají to o přestávce. I tak jsem ale za ty dvouhodinovky rád.

Jak děti hodnotíte? 

Základem je, že se hodnotí samy. A vždy na konci bádání popíší, jaká byla spolupráce se mnou, jestli jsem se jim dostatečně věnoval, to je pro mě důležitá zpětná vazba. Mají na to svůj deník.

A známkujete? 

Dávám procenta, přece jen škála jedna až pět se mi zdá velmi úzká. A neznámkuji, kolik toho vykonali, ale jak si počínali. Dokonce mohou získat sto procent, i když se nedobrali k výsledku hned, ale třeba až další týden nebo i později. Když postupovali systematicky a správně a jen o něco pomaleji. Do určité míry i čas hraje roli, ale beru v úvahu komplexnost celého projektu, a time management je jen jedna část. I zběhlý člověk se někdy nevejde do časového limitu, natož někdo, kdo se to teprve učí. Víc než známka je pro děti cennější zpětná vazba ode mě, jak to příště udělat jinak, aby časový plán zvládaly lépe.


Celý rozhovor naleznete zde