„Ti, kterým je dnes osm deset, půjdou do svého prvního zaměstnání za patnáct let. My vlastně vůbec nevíme, na jakou dobu je připravujeme, co budou dělat, jaká budou zaměstnání. Ale co jim dát můžeme, jsou vzorce chování, příklady toho, jak přistupovat k problému, k chybě, jak komunikovat, spolupracovat. Neučíme tím, co dětem říkáme, ale jací jsme. Je důležité je neodradit od jejich touhy se rozvíjet a hledat vlastní cesty,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Milan Appel, dlouholetý ředitel Centra volného času v Lužánkách.
 |
| Milan Appel (luzanky.cz) |
Zájmové kroužky a oddíly praskají ve švech, kdežto do školy chodí české děti nejméně rády z celé Evropy. Čím by se mohly školy inspirovat od neformálního vzdělávání?
Naše obrovská výhoda proti škole je, že děláme jen s dětmi, které chtějí. Nemusíme je moc získávat, stačí je neodradit. Máme štěstí, že nemusíme překonávat takový ten odpor, který často vzniká už v říjnu první třídy. Máme větší klid na práci, nejsme pod takovým tlakem rodičů jako školy, takže si můžeme zvolit nejen formy a nástroje, které používáme, ale hlavně tempo. A můžeme ho přizpůsobovat skupině, se kterou pracujeme. Inspirací pro školy by mohly být věkově smíšené kolektivy, to je družinový systém od pravěku a funguje to tak ve všech oddílech. Nebo to, že se na výchově dětí podílí souběžně více pedagogů – to je v základním školství často chápáno jako ohrožení, učitelé nechtějí mít druhého dospělého ve třídě...
Co byste chtěl, aby si děti z Lužánek odnášely?
Je toho víc, ale třeba to, že k tomu, aby byli dobří, nemusí nikoho porazit. Tohle je mimochodem taky něco, co by prospělo i školskému systému... Posláním pedagoga je hledat, co je v dětech dobré. Jenže školský systém má v DNA hledání chyb. Učitel kontroluje písemnou práci, počítá chyby, snaží se přistihnout dítě při tom, že se mýlí. Upozornit na chybu není špatné, když nám jde o to, aby se z ní dítě poučilo. Ale problém je, když se chyba trestá. Já když jsem jako ředitel přijímal lidi, tak pro mě bylo strašně důležité, aby to byli týmoví hráči, aby byli schopni spolupráce. Ale to je to poslední, na co děti škola připravuje, vždyť většina forem spolupráce je trestných: opisování nebo takové to „to není z tvé hlavy, to ti poradil Jirka“ – to je přece geniální, když se na to zeptá Jirky, který je na to lepší. Nebo když děti chtějí něco říct, protože je ten předmět zajímá, ale dostanou vynadáno, že ruší. A pak příští hodinu, když se třeba zrovna neučily a nejsou připravené, jsou vyvolané a ztrapňované před ostatními. Vlastně všechno, co se ve škole děje, jsou ty nejhorší podmínky ke vzdělávání. My se bavíme o inovacích a o tom, že je potřeba přidat učitelům, ale podstatu neměníme.
Celý text naleznete v Lidových novinách
15 komentářů:
VE ŠKOLE SE DNES NEVZDĚLÁVÁ ALE ZÍSKÁVAJÍ SE KOMPETENCE A V TOMTO SMĚRU JEST VŠE OK
....Zájmové kroužky a oddíly praskají ve švech, kdežto do školy chodí české děti nejméně rády z celé Evropy....
Kecy v kleci. To by se do výuky DOBROVOLNĚ PO KORONAKRIZI NIKDO NEHLÁSIL. U NÁS: 1.STUPEŇ 70% A DRUHÝ STUPEŇ DOKONCE 80% ŽÁKŮ!
Flusanec.
Jinak se ten titulek charakterizovat nedá.
Člověk, který ho vymyslel, je křivý a zlý. A je mi jedno, kdo to byl.
je potřeba přidat učitelům
Je jisté, že z výše ministerských platů by se učitelům tyhle flusance četly příjemněji. Případně snáze ignorovaly.
Je neméně jisté, že platy učitelů zůstanou na stejné úrovni - i kdyby pan premiér splnil slib a dal těch inflačních 45 tisíc. Flusance rovněž nepoleví, spíše budou hostnout. Stávající učitele to neodradí - jsou už zvyklí. Ale který blázen-neučitel by se chtěl dát na učitelství?
Je to citace, pane Portwyne. Říkáte tedy, že pan Appel je "křivý a zlý"?
A myslíte, pane Komárku, že titulek vymyslel pan Appel? Nebyl to náhodou novinář, který článek sestavoval? Pan Portwyn jasně říká, a já s ním souhlasím, že ten kdo titulek vymyslet, je křivý a zlý. Křivý v tom, že z mnoha myšlenek vybere tu, co nejvíce poplive, a zlý v tom, že poplivat chce.
Ještě mi chybí mi čárka za ten.
Pane Komárku,
ten výrok je tak očividně lživý, že asi nemá smysl jej rozebírat. Nicméně jste žurnalista, tak jemně naznačím: lze si velmi snadno představit mnohem horší podmínky ke vzdělávání, než to, co se děje ve škole.
Nepochybně to dokážete i Vy.
Výrok je tedy očividná lež.
Proč někdo řekně takovou očividnou lež, očerňující jiné?
Buď je mentálně zaostalý, to však u ředitele centra Lužánky nepředpokládám.
Nebo to řekl proto, aby ublížil jiným.
Říká-li pan Appel vědomě lži, které očerňují druhé, pak je křivý a zlý.
Ale je možné, že je opravdu naprostý hlupák a ředitele dělá z nějaké protekce, to vyloučit nemohu.
Proč to tam dal editor či editorka, si dokážu docela snadno představit, a Vy jistě ještě lépe.
Kdo lidem pro svůj prospěch či zábavu ubližuje, je křivý a zlý.
Kdo druhému v ubližování pomáhá, je rovněž křivý a zlý.
Pak je samozřejmě ještě možné, že to pan Appel ve skutečnosti neřekl a výrok si vymyslel/zkreslil editor.
Pane Portwyne, Vy prostě hrubě urážíte velmi zkušeného pedagoga. To je vše. Více jste nedokázal.
Dokažte, že "Vlastně všechno, co se ve škole děje, jsou ty nejhorší podmínky ke vzdělávání".
Buďto Vy, pane Komárku, nebo autor.
V opačném případě se omluvte za hrubou urážku našich učitelů a škol.
Pane Komárku, nezačal s tím urážením náhodou pan velmi zkušený pedagog? Souhlasím s panem Portwynem, autor výroku je křivý a zlý a ještě navíc idiotsky zevšeobecňuje. Nebo si vážně myslíte, že VŠECHNO, co se ve VŠECH školách děje, jsou ty NEJHORŠÍ podmínky ke vzdělávání?
Pane Komárku,
zachoval jste se přesně tak, jak jsem čekal.
Křivý rovného křivě vidí.
Okomentovat