„´Židé žijí všude co národ cizí, u nás co nejcizejší. Vědomí cizosti té není jen u nás, kde má ráz již hotového národního nepřátelství, nýbrž všude. Výtečný jeden pozorovatel německý praví: „Němec může se státi spíše Židem než Žid Němcem. Jsou a zůstanou bodákem vraženým do našeho masa. Nemůžeme obžalovat bodák ten; avšak nikdo se nemůže divit, vzkřikneme-li při bolesti, kterou nám způsobuje, a pozorujeme-li se strachem, jak po každém léčitelském pokusu hnisání dále se šíří.“´ JAN NERUDA, Pro strach židovský,1869. Nerudou jen tak pro zajímavost (a nalákání čtenáře) začínám, ale o Nerudu nejde…,“ píše Michal Stehlík na svém blogu.
Michal Stehlík (nm.cz) |
Zdá se, že jsme svědky pozoruhodného společenského fenoménu vyrovnávání se s dneškem pomocí včerejška. Kdyby se někdo před pár lety zeptal, co mají společného Koněv a Churchill, patrně by padla teze o společném boji proti nacismu. Koho by napadlo, že o několik málo let později bude jedna socha odstraněna a na druhé se objeví nápis upozorňující na rasistické názory velkého Winstona. Přičemž jeden zjevně slouží jako substituce názoru na současné Rusko, zatímco druhý si ono historicky relevantní připomenutí „zasloužil“ aktuálním vykřičníkem protirasistických bouří v USA i jinde na světě. Jsme tak svědky instrumentalizace historie, která nám má jako nesporné šidítko pomáhat vyrovnávat se s dnešními problémy. (Složitější a smutnější by asi byla podrobnější úvaha, kterak se sochy stávají zástupnými symboly zástupných problémů…)...
A tak, zatímco se nakupují spreje, objednávají jeřáby a brousí pera autorů ideologických fejetonů, skutečné problémy dnešního systému a společnosti zůstávají zasuty kdesi pod velkými a barevnými hesly. A tak do nesvětlých zítřků kráčí česká společnost. Špatně vzdělávaná, s exekucemi a dluhy na krku, montovna Evropy s nízce ohodnocenou prací, nechávající napospas mnohé své členy na sociálním okraji, do sebe uzavřená, nedůvěřivá, nejistá si právním státem. „Kam s ní…?“
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Jednoduchá odpověď. Třetí maturitní předmět výběrový: Matematika, nebo dějepis. Protože hraje-li si někdo na humanitně orientovaného intelektuála, měl by se v té historii, .....(tady má být vulgarita), alespoň orientovat!
Okomentovat