Rodiče mají v době koronaviru unikátní šanci nahlédnout, co všechno se dnes děti ve školách učí. A mnozí jsou v šoku z toho, na jakých detailech i dnes školy často bazírují. Už dávno se mluví o tom, že je množství učiva třeba redukovat a soustředit se spíš na jeho hloubku. Zatím ale, jak se říká, „skutek utek“. A tak se v posledních týdnech stále víc rodičů ptá „k čemu jim to bude?“. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.
Osmnáctiletá Barbora, která chodí do třetího ročníku gymnázia, to vidí opačně: „Vadí mi, že mám šest hodin přírodních věd týdně, kde jdeme hodně do detailu, a jen dvě hodiny těch společenských, takže témata jen tak prosvištíme,“ říká. „Rovnice výroby polyvinylchloridu nebo generátory, transformátory a alternátory – k čemu mi to bude?“
Ze všech škol jsou plány nejvíc „sešněrované“ školy střední, a to zejména gymnázia, kde je látka určená dost detailně. I přesto se ale najdou školy, které se ve svých ŠVP snaží, aby měli studenti i učitelé větší svobodu. „Upřímně si myslím, že velkou část z toho, co učíme, studenti skutečně nikdy nepoužijí. A je to škoda, protože když se toho musejí učit tolik ze všech předmětů, nestíhají se pak rozvíjet v tom, v čem jsou opravdu dobří,“ říká Zuzana Svobodová, ředitelka Gymnázia Thomase Manna v Praze. Škola se teď vydává cestou tzv. nepodkročitelných minim, kdy studenti výrazně zaměření na nějakou oblast mohou trochu polevit v jiné.
Celý text naleznete zde
30 komentářů:
Proč? Protože je to slabý rezort. A bude.
O školu se volič zajímá jen tak když má prvňáka, pak možná maturatnta a hotovo.
Prosil bych ty rodiče ze článku, aby mi při svých znalostech událostí budoucích, poslali čísla, co padnou ve Sportce.
Rodiče se nemají co ptát. Oni vědí do puntíku, co bude jejich dítě dělat a co nebude potřebovat? Proč chtějí mít lidé hloupé děti? Protože jsou sami hloupí?
"A mnozí jsou v šoku z toho, na jakých detailech i dnes školy často bazírují. Už dávno se mluví o tom, že je množství učiva třeba redukovat a soustředit se spíš na jeho hloubku."
Já vám mám takový neodbytný pocit, že když půjdu v určitém učivu do hloubky, tak se budu rýpat ještě ve větších detailech, ale třeba se mýlím.
"Šestnáctiletý Kristián navštěvuje sextu jednoho gymnázia v Hradci Králové. Chová doma spoustu zvířat, chce se stát veterinářem a z rodiny si nese talent a zaujetí pro přírodní vědy. Ve škole má slušné známky, přesto se často cítí přetížený a demotivovaný: „Mám pocit, že se pořád dokola učím jen historii. Máme dějepis, v češtině dějiny literatury, v estetické výchově dějiny umění a ve společenských vědách například dějiny psychologie, filozofie a dalších oborů. Jsem z toho unavený a ubírá mi to čas na mou oblíbenou chemii a biologii,“ říká."
Proč je ten chlapec na všeobecném gymnáziu, proč není na střední veterině?
Žák gymnázia má mít všeobecný rozhled, který je potřebný při studiu na VŠ. Žáci s vyhraněným zájmem o nějakou odbornost mají k dispozici patřičné střední školy na které navazují příslušné VŠ. Nebudu přece cpát své dítě na gymnázium, když miluje zvířátka, přírodu, chce se věnovat strojírenství, stavebnictví,...
Určité osobní zaměření bývalo vždy. Ale ne jako dnes: Můj kolega líčil, že mu žák G skoro propadalz CH. Když se ho zeptal, proč se CH neučí, tak žák odpověděl, že ta ho nezajímá, že on půjde studovat fyziku. Pak se ovšem nezavděčíme. Někdo třeba bude studovat egyptologii - co pak?
mnozí rodiče evidentně touží po propracovaném modelu plánovacího socialismu,kdy stát určoval kolik bude potřebovat jeřábníků,lékařů či egyptologú a dle toho stanovil směrná čísla=počty přijímaných,kde podle výsledků maturity a přijímaček přijímal ke studiu,jedinou úchylkou bylo studium na pdf,kde bylo potřeba vyjádření ov ksč zda dotyčný není z věřící rodiny,říkám úchylka ,jelikož ke studiu na ff to třeba nebylo,takže můj bratr se na pdf v ostravě dostat nemohl ale na ff v olomouci jej vzali.....
bohužel dnes rozhoduje o všem neviditelná ruka trhu,takže vzdělání musí být co nejuniversálnější pro všechny a co co nejhlubší pro vybrané výjimky.....
je tady potřeba učit základy všeho,rozumí se nabiflovat sumu znalostí a pak se s těmi znalostmi učit logicky pracovat a teprve poté si ti nejlepší mohou zvolit jeden obor ve kterém se pokusí jít do hloubky
Jako před 30 lety? Odsud to vypadá, že školství před 50 lety fungovalo způsobem, že by rodiče mohli oblíznout všech deset.
Jenže (někteří) dnešní rodiče nejsou spokojeni. A zdá se, že 30 staré školství nechtějí. Co vlastně chtějí? Vědí to vůbec? Nebo jsou jenom mediálně oblbnutí?
"K čemu jim to bude", je špatně položená otázka. Měli bychom se ptát, jak bychom to měli učit, aby jim to k něčemu bylo.
Tajný Učitel
Nad tím už bádali starověcí filozofové a pedagogika 19. století a první poloviny 20.století je plná námětů. Žel, vždy s malým efektem. V Anglii už byli tak nešťastni z výkonů žáků, že polovina škol začala testovat singapurský model výuky matematiky - nazvaný „zvládnutá matematika“ . A to by se Vám z "té matematiky" protočily očička.
Doba je skutečně jiná. Dříve jste museli všechno vědět a našprtat se (a bylo toho méně), abyste mohli něco dělat, protože všechny informace byly rozptýlené v knihách a těžko dosažitelné. A ono je to lehké učit stejně, jak to někdo viděl před 20/40/60 lety ve škole.
Dnes se ani já nešprtám syntaxi příkazů pro zařízení Cisco, protože si to v případě potřeby najdu. Stačí mi znát obecný princip fungování (počítačové sítě). Přestože umím číst elektrotechnické značky, neumím je všechny. Jenže když potřebuji obskurní značku, můžu si ji obratem najít (a dohledat si aktuální podobu, protože se v čase mění). To samé platí pro vzorečky nebo postupy výpočtu. Nemusím mít tolik napočítáno, stačí když se orientuji a/nebo umím použít nástroj.
Schopnost najít požadovanou informaci, oddělit ji od plevele a následně aplikovat pro svoji potřebu je hrubě podceňovaná dovednost. Ovšem jakýmkoliv zaměstnavatelem velmi ceněná. Třeba napsat dneska projekt znamená udělat si rešerše konkrétních forem konkrétního ministerstva a podívat se, jak to kdo řeší a *nelze* se spolehnout na to, že jsem loni "něco napsal".
ono je to lehké učit stejně
Není.
Ještě před nějakými patnácti lety, řekli pytlici žákům, co mají udělat, a oni to udělali.
Když něco nevěděli, tak si to našli nebo se zeptali nebo to vymysleli.
Dnes zadání takové práce vydá na příručku, kde je vše podrobně popsáno. A když není, tak nic.
Pokud žáci něco nevědí, řeknou, že tomu nerozumí, a tím to končí, prostě.
Etýdy z té doby na funkci IF nebo poskládání vektorové kresby uplatněním logických funkcí jsou dnes nemožné. Děti strukturovaně nevidí a pak ani nemyslí. A nebo naopak, nemyslí a tak nevidí. Mají problémy s kategoriemi vně a uvnitř nebo podél a napříč. Problém zbytku po řezání tyček, který je stejně dlouhý jako ty tyčky, letos nepořešil nikdo. O optimalizaci délky postavené zdi už ani nehovoře. Děti nevědí, jak vypadá cihlová zeď bez omítky.
Zkompetentňování je těžší a těžší... a těžší. Už jen problém dodržení termínu.
A do základů obecných principů fungování počítačové sítě na fyzické, linkové a síťové vrstvě se pytlici už ani nepouštějí. Nejméně čtvrtina plánovaného počtu hodin padne na projekty. Než se naváže na to, co bylo před dvěma nebo třemi týdny, je další půlhodina pryč.
N. Pytlik to jako obvykle trefil.
Ještě k jednomu komentáři:
""K čemu jim to bude", je špatně položená otázka. Měli bychom se ptát, jak bychom to měli učit, aby jim to k něčemu bylo."
-
Pokud to znamená, že ve škole se v rozporu s míněním některých ředitelů a většiny expertů neučívá žádné "haraburdí", ale věci, které mají smysl, pak nelze nesouhlasit. Problém je nejen v tom, jak je učit, jak prostou znalost faktu proměnit ve znalost aplikovanou, ale také v tom, jak objem redukovat, aby zůstaly zachovány základní souvislosti. A samozřejmě - tím se vracíme k NP - problém je s přístupem žáků. V jiném příspěvku zde je velebeno "méně hierarchie", jež přinesla distanční výuka - z vyjádření učitelů však vyplývá, že do praxe se promítlo mj. tím, že až třetina žáků se výuky nezúčastnila či zúčastnila jen minimálně; přičemž případů, že volný čas naplnila adekvátním samovzdělávacím programem, nebude mnoho.
Měli bychom se ptát, jak bychom to měli učit, aby jim to k něčemu bylo.
Pokud se tedy nejmodernějšími metodami a postupy za použití nejnovějších technologií a strategií naučí děti zapřahat volky do potahu nebo kroutit houžve, jistě to bude mít pro jejich uplatnění v budoucí profesi zásadní přínos. A to jako fakt?
NP, to jste nepochopil. Vůbec se nejedná o nejmodernější postupy a technologie, spíše naopak.
K tomu, aby se učivo dalo zprostředkovat poutavou formou, pak upevnilo, použilo, provázalo s ostatními předměty a tudíž dlouhodobě zapamatovalo, je potřeba dostatek času. Objemy učiva v rvp/švvp však neumožňují do učiva hlouběji proniknout, neboť je ho tolik, že se "žene", aby se vše stihlo odučit. Toto je v pozadí snahy stávající objemy učiva redukovat. Nikoli účelově fragmentovat, jak se to již mimochodem děje kvůli různým cermatestům, nýbrž vybrat základní koncepty a tyto do hloubky probrat, upevnit a provázat. Snadno se toho docílí tím, že se položí otázka, co, proč, kdy a jak byste učili, kdybyste neměli k ruce učebnice, ani výstupy švp/rvp ani žádná jiná časová či obsahová omezení.
U vás se žáci učí zapřahat volky? Pěkné. Když dojde benzin, budou mít na trhu práce nesmírnou výhodu.
Tajný, to můžete dělat dělat jen v některých vzdělávacích oblastech. Už mně konečně napište, co chcete "vypustit" v takové matematice (ne počty) na úrovni regionálního školství. A co chcete udělat pro zlepšení současné situace v matematice na ZŠ a SŠ. A nepište tam, prosím, taková klišé, které tady šíří mnozí aktivisté a potažmo masmédia, že učitelé matematiky "neumí učit".
NP, to jste nepochopil.
Aha. Tak jinak...
Jak tedy naučit takový Ohmův zákon, který podle mnohých expertů většině žáků nikdy k ničemu nebyl, není a především nebude, aby přímo ten zákon i jim k něčemu v budoucnosti byl?
Ten zákon samotný jim k ničemu být nemusí, ale, pokud ho skutečně pochopí, třeba si udělají nějaký experiment, pak to použijí k sestrojení jednoduchého zařízení apod., pak na základě tohoto jednoduchého principu mohou lépe začít chápat nezanedbatelnou část světa, která má co dělat s elektřinou. Tzn., skrze pečlivé vysvětlení a "osahání" všech veličin Ohmova zákona lze posunout chápání světa. Pokud se to nedělá způsobem, toto je vzorec, dosaďte... to jest. Prostředek, nikoli cíl. Třeba blábolím. Nikdy jsem to neučil.
Unknown. Nečiním si nárok na poučování učitelů Ma.
Pokud byste neměl učebnice, RVP/ŠVP, měl byste naprostou svobodu, co a jak byste učil, pokud byste chtěl, aby si vaši žáci učivo pamatovali, pochopili ho a dovedli ho použít? Ještě možná aby se na vaše hodiny těšili? Věnoval byste něčemu více času? Na úkor čeho?
Pokud se to nedělá způsobem, toto je vzorec, dosaďte
To by tedy pytlici rádi viděli aprobovaného učitele fyziky, který to tak dělá.
Že takový existuje, uvěří pytlici, až někde padne jméno konkrétního pedagoga.
Nepadne... se pytlici vsadí klidně i o padesát korun.
Pokud byste neměl učebnice, RVP/ŠVP, měl byste naprostou svobodu...
Pytlici podle učebnic neučili nikdy a vzdělávacím programem se necítí být svázáni ani v nejmenším. Znovu zopakují, že učí to, co považují za potřebné, způsobem, který považují za vhodný.
Jediné, v čem vidí problém, je skutečnost, že běžně odpadá průměrně čtvrtina času, který by bývali na práci s žáky měli, kdyby se kdekdo ustavičně nemontoval do školní práce svými aktivitami. I loni byly případy, kdy skupinu pytlici neviděli měsíc v kuse. Měsíc!! V kuse!!!
Jak napsali pytlíci, standardní postup je vyvození Ohmova zákona přes pokus. Dělá se dobře, je názorný a celkem vychází.
I kdyby jej neudělal učitel (ani já aprobovaného, kdo by zrovna tohle nedělal, neznám), je bez problémů dostupný na YT, např. na https://www.youtube.com/watch?v=G5DpL3xkQmM.
A jak známo, žáci dychtí po vzdělání a na internetu jsou jako doma a mají mobil!
Co se týká RVP, tak při přípravě výuky nemá sebemenší význam. Že by mi přikazoval učit něco, co bych neuil, je pitomost. Nějak mne nenapadá, co bych jako měl chtít vynechat.
Pohádky o tom, jak jsou učitelé a žáci drceni RVP, je známá, ale vybájená.
...neučil...
No, tak teď jsem zjistil, že RVP musím dlouze hledat, protože stránky ministerstva jsou nepřehledné a na některých adresách mi to hlásí rizikovou stránku. Nebyl jsem tam několik let.
Tolik k tématu "učitelé se musejí neustále ohlížet na RVP" :o)
Jen pro zajímavost kopíruji z RVP pro základní vzdělávání, vzdělávací obor fyzika, část týkající se elektřiny a magnetismu
Očekávané výstupy
žák
- sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
- rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
- rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností
- využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
- využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní
- zapojí správně polovodičovou diodu
Učivo
- elektrický obvod – zdroj napětí, spotřebič, spínač
- elektrické a magnetické pole – elektrická a magnetická síla; elektrický náboj; tepelné účinky elektrického proudu; elektrický odpor; stejnosměrný elektromotor; transformátor; bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními
Myslím, že z uvedeného jsou jasně patrné dvě věci:
1) penzum požadovaných znalostí je velmi omezené
2) metody výuky jsou zcela na učiteli
NP, ptal jste se, jak nebo proč učit Ohmův zákon. Odpověděl jsem.
Tajný, nezapomeňte vštěpovat při výuce angličtiny žákům jednu důležitou věc. Tou věcí je skutečnost, že nejprve budou muset pořádně umět něco jiného až pak budou možná někteří potřebovat cizí jazyk. Neuzavírejte je do krabice jen s cizím jazykem, netvrďte jim, že kdejakou "zbytečnost" z jiných předmětů nebudou potřebovat, protože na to děcka můžou jen doplatit. A nechte výuku fyziky fyzikářům, výuku matematiky matikářům atd.
Nic se neučí tak lehce, jako matematika, fyzika, chemie, přírodopis... Dá se ukázat jak to funguje, stačí jen u toho myslet. Na rozdíl od například jazyků, kde se jen bifluje nazpaměť.
Nic se neučí tak těžce, jako matematika, fyzika, chemie, přírodopis... Musí se u toho myslet!
Paní A. Byl jsem tázán a odpověděl jsem, načež mě setřete že se míchám přírodovědcům do výuky, abyste mně vzápětí poučovala co mám vštěpovat žákům. Jinak dobrý?
Nemáte odpovídat na řečnické otázky, dobře Vám tak?
Jste klenot mezi učitelkami.
Okomentovat