Zákony institucím povolují pořizovat a zveřejňovat reportážní nebo ilustrační fotografie a používat je při prezentování jejich činnosti. Problém je ale v tom, že pojem ilustrační nebo reportážní fotografie je mlhavý, závisí na posouzení konkrétní situace. S určitostí lze říci, že tablo i se jmény absolventů vyvěšené na dveřích školy podléhá zásadám GDPR, zatímco fotografie 40 dětí běhajících po zahradě ilustruje dění ve školce. Tématu se věnuje magazín Rodiče vítáni.
Platí také jednoznačně, že souhlas si instituce nemohou vynucovat. „Rodič nebo jeho dítě nesmí být žádným způsobem potrestán za to, že souhlas neudělil. Z důvodu neudělení souhlasu nelze v žádném případě dítě vyloučit například ze školní besídky nebo odmítnout dítě přijmout, respektive trvat na udělení souhlasu pro přijetí na školu,“ doplňuje Alice Frýbová.
Nesouhlas rodičů se zveřejňováním fotografií jejich dětí sice komplikuje institucím život, ale v praxi má smysl. „Především sociální sítě zpracovávají fotografie stále sofistikovanějším způsobem, přiřazují je k jednotlivým profilům, přidávají místo pořízení fotografie a vytvářejí ´profily´ i dětí, které vlastní účet ani nemají. Informací je tak mnohem více než jedna fotka,“ upozorňuje advokátka Alice Frýbová. Riziko je reálné. Policie řeší stovky případů zneužití fotografií dětí na internetu a odhaduje, že tato kybernetická kriminalita dlouhodobě bude stoupat. „Obecně rodičům nedoporučujeme zveřejňování fotografií dětí na sociálních sítích. Určitě je potřeba s nimi šetřit,“ říká Ondřej Moravčík z tiskového oddělení Policejního prezidia.
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Tablo si dělají a vystavují studenti posledních ročníků, kteří mají více než 18 let, sami. Třídní učitel jen po očku pozoruje a kontroluje, aby se tam neobjevila nějaká naprostá příšernost. Takže bych v tomto případě nechala GDPR spát. Nezdá se vám, že už začínáme být paranoidní?
Okomentovat