Učitelská platforma: Řešme psychický stav dětí po návratu do škol

Dva měsíce uzavřených škol, izolace, chybějící kontakt s kamarády. To jsou jedny z mnoha příčin, které mohou narušit psychických stav dětí a komplikovat jejich úspěšný návrat do života školy. Učitelé sdružení v Učitelské platformě považují proto za potřebné, aby byla vytvořena metodika či jiná forma podpory, která dětem pomůže se s důsledky uzavření škol vyrovnat.

Již v příštím týdnu se do škol vrátí část žáků prvního stupně základních škol. Ti se budou setkávat v malopočetných školních skupinách, které nemusí kopírovat složení jejich tříd a mohou být bez svého třídního učitele. Návrat po delším přerušení výuky bude pro řadu dětí psychicky velmi náročný, proto by se měli vyučující i děti na návrat do škol připravit.

„Mnoho již toho ve veřejném prostoru zaznělo o technických aspektech návratů dětí do škol – zda a kdy budou žáci nosit roušky, jak se budou přesouvat do tříd, jak na oběd, jak to bude s dezinfekcí. Zároveň je ale i nutné řešit vztahy ve skupině či psychické bezpečí žáků,“ upozorňuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Podle ní by tak vedoucí školních skupin měli například vyhradit dostatečný čas po návratu žáků do škol, aby žáci mohli mluvit společně mezi sebou i se svými učiteli, co v posledních týdnech prožili.

Návrat do škol by neměl znamenat jen okamžité naskočení do výuky a dohánění učiva, které učitelé nestihli odučit během výuky na dálku. „Zároveň bychom rádi vyzvali ministerstvo školství, aby tuto oblast řešilo i centrálně. Těm školám, které si s ní zatím nevědí moc rady, by ministerstvo mělo zprostředkovat metodickou, případně i personální podporu, alespoň v podobě konzultací na dálku. Ta v této oblasti ze strany ministerstva zatím schází,“ doplňuje Petra Mazancová.

Řada škol se psychickému stavu dětí věnovala již během uzavření škol, ve chvílích, kdy byli učitelé s žáky v kontaktu jen prostřednictvím monitorů. Nyní v tom budou dále pokračovat. „Od začátku karantény máme pravidelné on-line třídnické hodiny, při kterých se žáci mohli vzájemně podporovat. S učiteli jsme dohodnuti, že po návratu je důležité si s dětmi povídat, k původnímu režimu se vracet pozvolně a zapomenout, že bychom měli dohánět za každou cenu,“ uvádí Klára Koubská, ředitelka ZŠ Smart v Roudnici nad Labem. Její škola také vytvořila anketu pro rodiče a žáky o spokojenosti s distanční výukou. Učitelé její výsledky využijí jako podklad pro hodnocení při setkání ve trojici učitel, žák a rodičů. Z odpovědí tak v předstihu získají i představu, v jakém psychickém stavu se jednotliví žáci budou do školy vracet.

„V naší škole se chystá příprava třídnických hodin ve spolupráci učitel, výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Pedagogů se pravidelně ptáme na psychiku dětí a poskytujeme individuální poradenství,“ popisuje postup školní psycholožka ze Základní školy Mohelnice, Mlýnská Jana Rozsypalová. Zástupci školy během uzavření škol komunikovali s rodinami, a zvláště pak s těmi, u kterých škola věděla o nevyhovujících podmínkách v rodině nebo jiných potížích s učením. Nyní se snaží, aby tyto děti opět nastoupily do školy a získaly zde potřebnou podporu. Škola úzce spolupracuje i s nízkoprahovým centrem, poradnou a dalšími odborníky. Žáci mohou kdykoliv kontaktovat školního psychologa, a to telefonicky či e-mailem. Na první záříjový týden škola chystá pro třídy adaptační program.

Právě úloha školních psychologů se v současné situaci ukazuje jako velmi významná. Školy přitom stále nemají možnost využívat na práci psychologů systémově nastavené finanční zdroje. Na platy školních psychologů získávají nejčastěji prostředky z tzv. šablon, o které musí každoročně žádat s nejistým výsledkem. Školy také psychologům mohou mnohdy nabízet jen částečné úvazky, které se hůře obsazují kvalitními odborníky. Nedostatek psychologů tak pociťují školy především v menších městech a okrajových regionech.


Zdroj: Učitelská platforma