„Pokyny MŠMT jsou nedomyšleným a alibistickým „nařízením“, jímž se „vrchnost“ jen zbavuje odpovědnosti. Učitele (a samozřejmě i žáky) staví do neřešitelných a stresujících situací a vystavují je riziku soudních sporů. A to jen kvůli tomu, aby se na pět týdnů obnovila neplnohodnotná a nepovinná výuka pro část dětí. Vše nasvědčuje tomu, že by bylo mnohem moudřejší otevřít školy až za – doufejme – normálních podmínek v září,“ píše Petr Zídek v Lidových novinách.
Petr Zídek (repro ČT) |
Existuje řada argumentů, proč by se školy těmito pokyny řídit neměly. Právních i věcných. Materiál MŠMT se totiž pohybuje na samé hranici platných právních předpisů, možná i za ní. Například když píše, že se „lze“ se zaměstnanci školy, kteří patří do některé rizikové skupiny a není možné jim zajistit „efektivnější ochranné pomůcky“ nebo je vyčlenit pro vzdělávání na dálku, dohodnout na poskytnutí neplaceného volna. To samozřejmě lze, ale pouze za předpokladu, pokud by o to případný zaměstnanec sám požádal – a proč by to dělal?
Požadavky na organizaci výuky a pohybu ve škole je v mnoha ohledech téměř nemožné splnit, protože vůbec neberou v potaz specifika jednotlivých zařízení. Například materiál striktně požaduje, aby se jednotlivé dětské skupiny o maximálně 15 žácích nepotkávaly ve školní jídelně. Takže pokud má škola na prvním stupni čtyři paralelní třídy, z nichž se utvoří šest skupin a na jídlo se každé vyhradí 15 minut, bude se oběd servírovat od devíti hodin ráno do půl páté odpoledne?
Celý text naleznete v Lidových novinách (6.5.)
1 komentářů:
Tak je to minimálně od roku 2004 - kompetenčním modelem kurikula a systémem RVP/ŠVP nastal sešup odpovědnosti MŠMT, které si tím "uvolnilo ruce" na aktivistické hrátky s EU dotacemi. Školy se změnily na (pře)výchovné ústavy...
Okomentovat