„Zrušením povinné maturity z matematiky zvítězil realismus. Maturita z matematiky, pokud se tedy bavíme o matematice, a ne o počtech, měla smysl možná v době, kdy maturovala jen malá část populačního ročníku, tedy nejpozději na sklonku osmdesátých let minulého století. Ale i tehdy, kdy jsem maturoval z matematiky já, se většina studentů na gymnáziích neučila skutečnou matematiku - pouze mechanicky aplikovali algoritmy řešení typizovaných úloh bez zásadního porozumění tomu, co to vlastně dělají. Prostě zhruba jako když se veverka naučí souboru úkonů, na jejichž konci vypadne z mašinky oříšek. A to prosím šlo o intelektuální elitu,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.
 |
| Petr Honzejk (twitter.com) |
Už slyším námitku, že kdyby se maturity změnily, nedejbože kdyby se zrušila konkrétní závěrečná zkouška, tak by se vlastně nemuselo učit nic a došlo by ke všeobecnému zhloupnutí. Formuloval to Václav Klaus mladší, který napsal: "Z mé zkušenosti vím, že co se nezkouší, to se neumí." To je sice pravda, jenže tady přece není volba - zkoušet nebo nezkoušet. Jde o to, JAK zkoušet. Vždyť když jsme už tak nějak uznali, že nemusíme do každého hustit pod tlakem integrály a derivace a pak na nich lidi, kteří jsou dejme tomu umělecky orientovaní, vyhazovat od maturit, tak proč budoucí lékaře trápit až do osmnácti let pokročilým větným rozborem a zákruty díla lumírovců nebo budoucí historiky teorií petrografie? Stanovené znalostní minimum v době, kdy jsou konkrétní informace k dispozici na dvě kliknutí, úplně stačí...
Současná zkamenělá podoba připravuje studenty na úplně jiný svět, než ve kterém budou žít. Dnes je důležitá pružnost, samostatnost, iniciativa a ochota ke změně. Nutit nynější podobu maturitní zkoušky dalším a dalším generacím studentů jen proto, že dnešní čtyřicátníci a padesátníci mají pocit, že když to absolvovali oni, mladým to neublíží, je tragická chyba, skoro až na úrovni generační pomsty.
Text byl původně napsán pro ČRo Plus, audio naleznete zde
13 komentářů:
To asi autor chodil na gymnázium v nějaké jiné zemi.
Pane Doležele, diskutujte, prosím věcně a bez osobních útoků. Věcná a zajímavá část Vašeho příspěvku opravdu vůbec nepotřebovala rozvinutí do podoby útoku na pana Čapka. Ten není tématem této diskuse. A Vy přece dobře víte, že to tady nenechám, jako už automaticky mažu, když Vás pan Čapek nazve "doktorandem". To si přece můžete odpustit, ne? Diskuse by pak mohla být přehlednější a mít větší smysl. Děkuji!
To mě nenapadlo, že to smažete. Zálohy si nedělám. Nemám šanci zkoumat, co z mých příspěvků v diskusi zůstalo a co nikoliv. Už ani nevím, že bych pana Čapka zmiňoval, ale je to možné.
Jinak "doktorand" mi nevadí. Tím, že pana Čapka mažete (což já nemohu vědět), chráníte jen jeho - vzhledem k úrovni jeho příspěvků a argumentace.
Zrušením povinné maturity z matematiky zvítězil politický realismus!
Jinak co budou potřebovat v 21. století je nejasné. Koronavirus naznačil. Možná to bude schopnost přežít.
Flexibilita má smysl jen, pokud člověk něco umí. Flexibilní blbec je k ničemu.
Jednotná státní maturita pro všechny typy SŠ, pro školy s různým zaměřením a s různými časovými dotacemi výuky matematiky, je totální, s odpuštěním, ZHOVADILOST, nebo chcete-li BUZERACE (akt státní zvůle), aplikovaná státem na žáky a učitele SŠ. Než takováhle systémově špatná maturita - to radši nic (nechat ji jako volitelnou).
Tohle byl jeden z hlavních důvodů, proč bylo drtivou většinou Poslanecké sněmovny odsouhlaseno její zrušení. Ta nesmyslná jednotná státní maturita pro všechny typy SŠ není podle mne projev zvůle starých vůči mladým. Je to spíš projev neschopnosti nebo neochoty MŠMT v rámci maturity řádně poskytovat podmínky pro vzdělávání jako základní lidské právo a základní podmínku pro budoucí prosperitu jednotlivců a státu.
J.Týř
"Flexibilita má smysl jen, pokud člověk něco umí. Flexibilní blbec je k ničemu."
Protože když nic neumí, tak nemůže být flexibilní! Tedy jinak - "dutých hlav" není třeba, nikdo je v průmyslové revoluci 4.0 nezaměstná. Doba se opravdu rychle mění, ale úplně jiným směrem, než nám předkládají aktivisté všeho druhu a barev.
Maturovala jsem v roce 1981 na přírodovědné větvi gymnázia, ve třídě nás bylo 36 a spolužáky, kteří se matematiku učili jako cvičené opičky jsme měli všeho všudy dva, a to jenom z toho důvodu, že jsme šli z osmičky a u té se humanitní větev, na kterou jednoznačně patřili, neotvírala, což si jejch ambiciózní rodiče neuvědomili. Maturitní z matematiky by dobrá polovina naší třídy zvládla na konci osmičky a test z češtiny by dali v té osmičce všichni, tak jakápak pomsta.
Paní Adamová
Na "pomstu" se vykašlete, to jsou jen takové melodramatické výlevy. Možná to má podporovat mezigenerační nenávist, ale spíš bych tipl, že jen autor pocítil potřebu volit co nejsilnější slova.
...kdy jsem maturoval z matematiky já, se většina studentů na gymnáziích neučila skutečnou matematiku - pouze mechanicky aplikovali algoritmy řešení typizovaných úloh bez zásadního porozumění tomu, co to vlastně dělají. (...) A to prosím šlo o intelektuální elitu
No, to je právě otázka, zda šlo o intelektuální elitu.
Možná spíš intelektuálskou...
Skutečnou matematiku by dotyční nejspíš nezvládli. Kdyby zvládli, učili by se na maturitu jinak - nadaný člověk si to nakonec vždycky udělá po svém.
Jinak názorová bublina sama sebe definující jako "intelektuální elitu" má také rituály, na jejichž konci "z mašinky padají oříšky". Jen jsou potřeba jiné úkony a jiná slova.
Zeptám se hloupě - ony se v didaktickém testu z matematiky ověřují znalosti derivací a integrálů? Pan Honzejk asi chtěl vypadat chytře, ale dost se seknul. Umět integrovat alespoň pomocí základních substitucí a metody per partes jsme ještě u maturity měli my, ale už za nás se diskutovalo o tom, že by tyto dovednosti měly být až součástí VŠ studia (což chápu). Problém je, že dnes už mnozí maturanti neodmaturují ani z úpravy algebraických výrazů a základních znalostí elementárních funkcí. To je ten problém.
Problém je, že dnes už mnozí maturanti neodmaturují ani z úpravy algebraických výrazů a základních znalostí elementárních funkcí.
A myslíte, že to pan Honzejk ví?
Resp. že ho to zajímá? Protože zjistit by si to nepochybně dokázal.
Okomentovat