Ministr školství Robert Plaga sklidil kritiku za soubor hygienických a bezpečnostních pokynů školám pro období do konce školního roku 2019/2020. Zaslouží si ji, ovšem z jiného důvodu než kvůli různým kontroverzním detailům přetřásaným na nejrůznějších fórech. Chybou bylo hlavně to, že pokyny byly zpočátku prezentovány jako závazné. K vydání závazných pokynů tohoto druhu totiž Ministerstvo školství podle mého názoru není oprávněno. Zbytečně si tak pálilo prsty za původce oněch mnohdy nesmyslných nápadů, Ministerstvo zdravotnictví.
To je k vydání naopak výslovně zmocněno ustanovením § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku…). Postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 téhož zákona například nařídilo (s výjimkou dětí do 2 let věku) nošení roušek v prostředcích veřejné dopravy. Stejným postupem uložilo provozovatelům restaurací, aby zajistili, že si zákazníci budou moci při vstupu dezinfikovat ruce.
 |
| Oldřich Botlík (eduin.cz) |
Ministerstvo školství naopak postupovalo naprosto správně, když školám nenařizovalo, jak mají vést distanční výuku – pouze nezávazně nabídlo demonstrativní výčet variant přicházejících v úvahu. Koronakrize potom ukázala v plné nahotě, jak obrovské jsou v našem školství rozdíly mezi školami, jejich řediteli a učiteli. Jednou z dimenzí rozdílů je míra samostatnosti: na jedné straně připravenost, ochota a schopnost řešit problémy podle vlastního uvážení, na straně druhé neustálé remcání a hledání důvodů, proč to nejde. Případně alibistické požadování podrobných pokynů shora, aby bylo kvůli čemu remcat dál.
Vyšla také najevo nevalná právní úroveň kroků české vlády a ministerstev. Vláda například zrušila doplňovací volby do Senátu na Teplicku. Tento její právní akt je podle Nejvyššího správního soudu neplatný od samého počátku, z právního hlediska neexistuje a nikoho nezavazuje. Později Městský soud v Praze zrušil čtyři opatření Ministerstva zdravotnictví kvůli tomu, že bez odpovídajícího zákonného zmocnění zásadním způsobem omezilo základní lidská práva a svobody. Soubor hygienických a bezpečnostních pokynů školám, který nejspíš Ministerstvo zdravotnictví naopak vydat mělo, však asi nikdo rušit nebude. Mnozí ředitelé a učitelé jako vždy srazí paty a poslušně vykonají, co nařídila ta vrchnost, na kterou jsou zvyklí. V lepším případě to nějak odšvejkují.
Kontrolní dotaz: Který ZÁVAZNÝ právní předpis nyní ukládá školám, aby byly několikrát denně dezinfikovány povrchy nebo předměty, jež používá zvlášť velký počet lidí? Nebo aby umístily nádoby s dezinfekcí na toaletách a v učebnách? Nejspíš žádný, přestože je to opravdu důležité a také mnohem snáze realizovatelné než rozhánění dětí před vchodem.
Právním vítězem koronakrize ve školství se ovšem navzdory všem legislativním zmatků a zmetkům nejspíš stane poslankyně Marcela Melková (ANO). V době, kdy naprostá většina žáků a studentů komunikovala se svými učiteli výhradně elektronicky, dokázala protlačit Sněmovnou svůj pozměňovací návrh týkající se používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení při vzdělávání. Školní řád bude moci tato zařízení omezit nebo zakázat.
Až začnou ve školách o zákazu mobilů uvažovat, měli by si připomenout, jak skvěle při vzdělávání na dálku mnoha žákům posloužily. Snad to nedopadne tak, že při příštím zavření škol by vzdělávání prostřednictvím elektronických zařízení znamenalo porušení školního řádu oběma stranami. Jistě, rovněž v tomto případě dokáže vyhláška poslat školní řád na vedlejší kolej. Jenže kdo ví, zda ji úředníci připraví včas. Nebo zda soud vyhlášku nezruší, protože ji bez odpovídajícího zmocnění vydá třeba Český telekomunikační úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost…
7 komentářů:
"Který ZÁVAZNÝ právní předpis nyní ukládá školám, aby byly několikrát denně dezinfikovány povrchy nebo předměty, jež používá zvlášť velký počet lidí? Nebo aby umístily nádoby s dezinfekcí na toaletách a v učebnách?"
Vydá to ředitel příkazem zaměstnancům s odvoláním na doporučený manuál a studentům změnou školního řádu.
A který závazný předpis ukládá řediteli školy, aby to udělal, pane Šnirchu?
Podle analýzy Vysoké školy ekonomické v Praze pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR dosahoval v roce 2019 celkový počet všech restaurací, závodních jídelen, kantýn, bister apod. v ČR zhruba 49 tisíc. Přepočítaný počet zaměstnanců v tomto segmentu je 96 tisíc. Nemusejí mít vysokoškolské vzdělání.
Podle školské statistické ročenky bylo ve školním roce 2019/2020 v ČR asi 5,5 tisíce základních a středních škol (bez konzervatoří). Přepočítaný počet učitelů na těchto školách činí asi 106 tisíc. Podle zákona mají mít vysokoškolské vzdělání.
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví reguluje činnost VŠECH provozoven stravovacích služeb v celé republice po 25. květnu 2020 textem, který se – bez obecného odůvodnění, proč je mimořádné opatření vydáváno – vejde na jednu stranu A4. Kdybych chtěl trochu přehánět, napsal bych, že jen seznam ministerských manuálů zabere asi čtvrtinu tohoto rozsahu.
Kladu si otázku: Proč to se školami nejde udělat úplně stejně jako s hospodami? Opatření pro školy by totiž mohla být v zásadě stejná jako opatření pro hospody (zamezit shlukování, rozestupy mezi stoly, dezinfekce, výjimky z povinnosti nosit roušku uvnitř staveb, omezení nabídky „služeb“ apod.). Provozovatelé hospod jsou navíc obecně v obtížnější situaci než ředitelé škol. Oba typy „služeb“ sice mají „štamgasty“, ale do hospody může také kdykoli přijít kdokoli z ulice. Včetně těch, jichž se týkají manuály pro školy.
Přesto stát počítá s tím, že provozovatel hospody, který má mnohdy jen výuční list, si přečte onu jednu stranu A4 obecných opatření, promítne opatření do svých místních podmínek a zařídí vše potřebné. Včetně pokynů zaměstnancům, má-li nějaké. Proč s tím stát nepočítá u ředitelů škol, kteří navíc mohou cokoli konzultovat s učiteli, tedy dalšími vysokoškoláky?
Ředitel zodpovídá za BOZP a BOZ. Na to zákon je.
A v jeho zájmu je, aby příkaz vydal. Nedovedu si na jeho místě představit, že bych nevydal.
Ono je to i o samostatnosti a odpovědnosti, nelze mít ve škole na vše příkaz, podmínky jsou zcela rozdílné.
Máme každý na mysli něco jiného, pane Šnirchu.
Já přece netvrdím, že by ředitel příkaz nevydal. Nebo že ho vydat nemá. Jen tvrdím, že ředitel školy je - vzhledem k hygienicko-epidemiologickým opatřením - nyní v jiné právní situaci než provozovatel hospody. A ptám se, proč tomu tak je.
Provozovatel hospody totiž za BOZP a BOZ přece také odpovídá. Neznám příslušné předpisy, ale řekl bych dokonce, že i kdyby byl jediným pracovníkem, má povinnost při práci chránit vlastní zdraví a bezpečnost. O zákaznících nemluvě.
Pokusím se vysvětlit, myslím, že se pane Botlíku nelišíme příliš v pohledu.
Neví, zda restaurace a další obchody a provozovny mají zákonnou normou nyní vydaný každý požadavek - rozestupy stolů, dezinfekce stolů,...., štíty kadeřnic, navíc požadavky, které se každý týden měnily (otvírací doba pro důchodce v obchodech,....), zejména když soud řadu opatření zrušil, protože je vláda vydala tak, jak je vydala. Podle mě taky nemají.
Všichni mají BOZP a BOZ a musí obstát před kontrolou jako celek, tedy že pravidla vydají a jsou smysluplná a dodržují zákonné normy.
Platí to i mimo nynější stav, hygiena a PO a inspektorát jsou ve škola furt a klíčové je, když přes OZO máte tyto pravidla vydaná. Něco s odvoláním na zákonné normy, většinu podle místních podmínek.
Když to není zákonné, je to více postavené na místních podmínkách, ředitel nemá svázané ruce. Ve svém příkazu vydá opatření tak, aby ve škole mělo smysl.
Snad srozumitelně vysvětleno, proč já považují manuál vydaný takto nyní za vhodnější pro školy.
Patrně některé věci z hlediska hygieny budou nastaveny trvale a ty vyjdou jako zákonné normy, obávám se, že do stavu únor 2020 se úplně nevrátíme.
Já dokonce ani netvrdím, že to ministerstvo školství udělalo nějak moc špatně. Jenom se ptám, proč je ten právní režim u škol jiný než třeba u hospod, kadeřnic, …
Mimořádné opatření - omezení provozoven a provozů služeb s účinností od 25. 5. 2020 do odvolání
Níže kopíruji vše, co se týká provozoven stravovacích služeb. Ochranný štít pro holiče a kadeřníky je tam taky, ale pod písmenem h).
S účinností ode dne 25. května 2020 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření se
I. omezuje provoz provozoven stravovacích služeb tak, že se jejich provozovatelům zakazuje připustit přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi 23:00 hod. a 6:00 hod., s výjimkou:
• provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních),
• prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny),
II. zakazuje konzumovat potraviny včetně nápojů na veřejnosti v místě jejich prodeje nikoli v nezbytně nutných případech pro potřeby nezbytného občerstvení, jedná-li se o potraviny určené k bezprostřední konzumaci, a v takovém případě pobývat za účelem jejich konzumace od prodejny, výdejového okénka apod. méně než 10 metrů;
III. omezuje
a) činnost v provozovnách tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
• aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech od sebe, než jsou 2 metry, a to včetně řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy 2 metry mezi zákazníky,
• umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,
• zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel prostřednictvím reproduktorů v provozovně,
[…] – výpustka se týká opatření pro jiné druhy provozoven
l) provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla:
• zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu,
• venkovní prostory provozovny jsou uspořádány tak, aby sedící zákazníci ve kterékoliv části nebyli ve vzdálenosti kratší než 1,5 metru od kolemjdoucích osob, ledaže venkovní prostory provozovny od okolí dělí pevná bariéra bránící šíření kapének z dýchacích cest,
• provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny,
• při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny stravovacích služeb je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky,
• provozovatel zajistí, aby zákazníci při pohybu po vnitřních prostorech provozovny udržovali povinný odstup,
• dezinfekce židlí a stolů se provádí před usazením každé nové skupiny zákazníků,
• v případě prodeje přes výdejové okénko se dezinfekce výdejového okénka provádí alespoň každé 2 hodiny,
• zákazník nemá povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest v době konzumace potravin a pokrmů včetně nápojů u stolu,
• v případě, že pracovník provozovny má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny,
• provozovatel postupuje tak, aby vedl zákazníky k dodržování všech opatření,
Okomentovat