Návrat do školy s jinými spolužáky a jinou paní učitelkou může být pro děti spíš frustrace, říká psycholožka.

Koronavirus uzavřel školy i školky a velmi tak proměnil životy dětí. Mnohé se ocitly v sociální izolaci a na dlouhé týdny ztratily kontakt se svými vrstevníky. Co to udělalo s jejich vývojem? „Děti se formou hry a prostřednictvím kamarádství učí, jak s druhým vycházet, jak se pohádat, jak si vyjasnit věci. Tohle když se dítě na několik měsíců učit přestane, patrně se to nějak projeví,“ říká psycholožka Pavla Koucká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jak se teď mají děti, které jsou už přes dva měsíce doma? 

Jsou děti, které se mají velmi hezky, běhají po zahradě, chodí na výlety, mají kolem sebe své sourozence, nebo jim rodiče dovolí i kontakt s kamarády. Venku bylo hezky a ony mohly být venku víc, než kdyby chodily do školy, to si určitě užívají. Bohužel si myslím, že takových dětí není zas tak moc. Některé se naopak mají velmi špatně, protože třeba mají rodiče, kteří se opravdu bojí a nechtějí je pouštět ven. Pokud je takové dítě navíc jedináček zavřený v panelákovém bytě a jeho jediným povyražením jsou školní úkoly, tak to je smutné a je mi těchto dětí líto.

Co jim chybí nejvíc? 

Hodně se teď řeší, kdy a jak se otevřou školy, ale já myslím, že pro děti – zvlášť na prvním stupni – je mnohem důležitější než znalosti, které ve škole získávají, jejich osobnostní rozvoj. Ten je i za normálních okolností leckdy zanedbávaný a teď utrpí ještě víc, protože vztahy s kamarády jsou jeho zásadní součástí. Děti si potřebují budovat přátelství, potřebují si hrát. Většina dětí má nejvíc kamarádů právě mezi spolužáky anebo z kroužků, bohužel se moc nekamarádí se sousedy, kde je šance, že by se i teď mohli vídat, přece jen větší.

Dá se popsat, co přesně se s dítětem děje, když zůstane doma bez kontaktů? 

Některé děti jsou primárně smutné, zamlklé, nemluví, jiné jdou z frustrace do hněvu, jsou vznětlivé, obviňují rodiče, nebo se projevují agresivně. Varovné může být, když se dítě stáhne k elektronice a k počítačovým hrám, k brouzdání po YouTube, TikToku a dalších sociálních sítích. To se netýká jen koronavirové doby, ale teď se to možná vyhrocuje – dítě, kterému není dobře a potřebuje uniknout z reality, často utíká do reality virtuální. Když leží od rána do večera na posteli s mobilem nebo tabletem, je potřeba to nějak korigovat a ptát se, o co jde. Jinak to může mít důsledky, které nejsou hned vidět. Děti se formou hry a prostřednictvím kamarádství učí, jak s druhým vycházet, jak se pohádat, jak si vyjasnit věci. Tohle když se dítě na několik měsíců učit přestane, patrně se to nějak projeví.


Celý text naleznete zde