Zatímco statisíce rodičů z celé republiky zjišťují, jaké to je, učit vlastní děti doma, existují rodiny, které se docházky dětí do základní školy zřekly dobrovolně a trvale. "Nemáme žádný rozvrh ani plán, klasické učebnice prakticky nepoužíváme. Limitují nás akorát časy kroužků − animace, tanec, ilustrátorský kurz, pohybově-divadelní kurz a další. Mezitím děláme, co nás baví a co stihneme. Děti hodně čtou, malují, tančí, točí filmy, zahradničí, chodíme do divadel a galerií, do knihovny, vídáme se s přáteli a často i s prarodiči. Můžeme zacházet se svým časem dost flexibilně a využíváme toho," popisuje Michaela Trpišovská, která své dvě dcery vzdělává sama už šestým rokem. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.
Nejčastějším důvodem je však svobodná volba jiných metod vzdělávání. Podle zjišťování České školní inspekce z roku 2016 se takto vyjádřilo 73 procent rodičů, kteří učí děti sami. V tomto školním roce se v Česku individuálně vzdělává 3874 dětí, jejich počet se za pět let více než zdvojnásobil, přesto jsou to promile z celkového počtu dětí školou povinných. "Tito rodiče potom hledají alternativní školy, a pokud takovou nenajdou, prakticky jim nezbude jiná legislativní možnost než zapsat dítě do domácího vzdělávání," konstatuje i inspekční zpráva.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat