Michal Černý, Kristýna Kalmárová: Rozvoj konstruktivistického vzdělávání skrze technologie II.

Stojíme v době, kdy učitelé díky vnějším podmínkám a mimořádně dynamickému prostředí, ve kterém se nacházíme, nemohou pracovat s jasně vypracovanými osnovami, postupy a příklady dobré praxe. Svět, do kterého jsme vstoupili, je málo předvídatelný a příliš složitý na jednoduchá řešení. Proto jsme se pokusili nabídnout jistý soubor akcentů a nástrojů, které může učitel použít, aby se s takovým prostředím vyrovnal.

V předchozím článku jsme se zaměřovali na nástroje, které je možné použít pro konstruktivisticky orientovanou výuku. V tomto díle budeme v přehledu různých důrazů tohoto pedagogického paradigmatu pokračovat. Je třeba zdůraznit, že ve výběru nástrojů se soustředíme především na aplikace, které jsou (alespoň v základu) ideálně bezplatné, v nejlepším případě online, a současně akcentující rozměr tvorby.

Právě hledání nástrojů, které bude učitel moci aktivně používat nejen jako hotové řešení, ale také jako nástroj pro vlastní tvorbu, je pro nás důležitým parametrem. Jednak proto, že jde o zásadu vycházející z taxonomie vzdělávacích cílů pro kreativní prostředí, ale také z důvodu jisté profesní identity učitele. Ten není jen zprostředkovatelem znalostí, ale také aktivním tvůrcem vzdělávacího prostředí a kurátorem informací a zdrojů, které studentům zpřístupňuje.

Ostatně i námi promýšlené slovo konstruktivismus v sobě rozměr tvorby jako aktivního osobního (ale i technického a sociálního) procesu obsahuje. Věříme, že níže uvedený seznam konstruktivistických přístupů a nástrojů může být pro učitele a další vzdělavatele zajímavým zdrojem inspirace...


Celý text naleznete zde
první díl naleznete zde