Jiří Münich: Transparentnost Cermatu je naprosto šílená

středa 13. května 2020 ·

„Transparentnost Cermatu je naprosto šílená. Nikdo neví, co se tam děje. I kdyby dělali nejlepší praxi na světě, tak to nemůžeme vědět, protože o tom nikde nic neříkají a máme jenom takové střípky a zprávy prostřednictvím žádostí o informace, které jsme my nebo někdo jiný získali. Z těch to nevypadá dobře a myslím si, že ta jejich práce není dobrá. Zároveň ale nemůžu otevřeně říct, že Cermat odvádí špatnou práci, protože toho je zkrátka příliš moc, co nevíme,“ říká datový analytik Jiří Münich v rozhovoru pro Seznam Zprávy.



Jiří Münich (eduin.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co dnes Cermat v přijímacích zkouškách a maturitách testuje? Co o žácích zjišťuje? 

Už tahle základní otázka je trochu problematická. Cermat říká, že původně chtěli v případě maturit jenom oddělit žáky, kteří nemají základní znalost, a neměli by tak dostat maturitu. Kvůli tlaku z Ministerstva školství ale žáky škálují a vyhodnocují celý rozsah schopností žáka známkami. Jsou to vlastně dva odlišné přístupy. Buď můžeme seřadit žáky podle schopností od nejlepšího po nejhoršího, anebo jenom říct: Tihle žáci nezvládli základní minimum a nezajímá nás, jak jsou na tom.

Z toho, co tedy víme, bere Cermat ohled na to, aby zadávání, formulace a vůbec úlohy jako takové byly fér pro všechny žáky? Ať už z pohledu jazyka, formy nebo způsobu otázek, aby žáci pochopili, co se po nich chce? 

Myslím si, že minimálně u ex post validace se vůbec nebere ohled na rozdíly mezi různými podskupinami škol nebo třeba chlapci a děvčaty... Třeba jedno velké téma podle mě také je, že Cermat používá takzvanou klasickou testovou teorii, ve které všechny obtížnosti úloh jsou pouze relativní jedna k druhé a ke schopnostem žáků, kteří na ně ten rok odpovídají. Takže já můžu seřadit úlohy tak, že jedna je například pro testované žáky třikrát lehčí než jiná, ale už nemůžu říct, že tahle úloha má takovou a takovou objektivní náročnost, natož je srovnávat mezi lety.

Tedy, jestli to chápu správně, že se úlohy pouze odkazují samy na sebe, ale fakticky není dáno, jak je obtížná výchozí úloha? 

Přesně tak. Takže já třeba nakonec při použití této metody nezjistím, jestli se mezi lety zhoršili studenti nebo zvýšila náročnost testů, protože to je čistě relativní. Způsob, jakým tvrdí, že zaručují obtížnost, je, že se koukají na úspěšnosti napříč lety.



Celý rozhovor naleznete zde

4 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
13. května 2020 v 11:10  

Cermat je organizace MŠMT. Obracejte se na ně.

Ono je snazší kritizovat organizaci, která nemá povoleno informace poskytovat. Zvlášť když šéfy si kritizovat nedovolíte. Když šéf nařídí, i Cermat spustí. Ví někdo, kdo je šéf?

tyrjir řekl(a)...
13. května 2020 v 13:14  

Transparentnoct Cermatu je téměř stoprocentní: Je to typický státní moloch svědomitě plnící nesmyslné požadavky ministerstva školství. V případě jednotné státní maturity ke škodě zhruba dvoutřetinové většiny těch, kterých se jeho činnost dotýká. Od MŠMT se v tomhle směru odlišuje zejména tím, že u MŠMT je záporně postižená většina mnohem větší než dvě třetiny. J.Týř

Eva Adamová řekl(a)...
13. května 2020 v 13:29  

"Takže já můžu seřadit úlohy tak, že jedna je například pro testované žáky třikrát lehčí než jiná, ale už nemůžu říct, že tahle úloha má takovou a takovou objektivní náročnost, natož je srovnávat mezi lety."

U přijímačkových testů není nic takového zas až tak moc potřeba. Ale protože jsem všechny přijímačkové testy z matematiky viděla a propočítávala, mohu konstatovat, že obtížnost testů i jednotlivých typů úloh je vcelku srovnatelná. Cermat se rozhodně nemá za co stydět.

Před zavedením Cermatích testů se využívaly v našem kraji testy SCIO, tam byla srovnatelnost podstatně horší. Scio se mimochodem velmi zhoršilo, pokud se týká testů, které dělají školy v devátém ročníku v listopadu. Ty jsou rok od roku horší. No a ještě předtím si dělala každá školy přijímací testy svoje, a tam už se o srovnatelnosti nedalo hovořit vůbec.

Takže vůbec nechápu, proč neustále hledáme problémy tam, kde žádné nejsou.

rváčkazvesela řekl(a)...
13. května 2020 v 22:06  

"Takže vůbec nechápu, proč neustále hledáme problémy tam, kde žádné nejsou."

Přece proto, aby datoví analytici z EDUINU měli své místo na slunci? Nepořádky tu přece nemusí dělat jen mšmt ale i eduin… omlouvám se za ten slušný výraz.
Ještě horší je to, kdo to platí...

Teď mi kamarádka (vede maturitní třídu) sdělila, že je dle mšmt úplně v pořádku, že student má "enko" (neklasifikován) ale podle koronavirových regulí dostane vysvědčení , že prospěl.

Potom je pojem "nepořádek" hodně nevhodný ale ten správný by mi pan Komárek smázl….

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.