Jiří Lukáš: Schválená maturitní novela je opravdu zásadním a důležitým vítězstvím zdravého rozumu

čtvrtek 7. května 2020 ·

Poslanecká sněmovna výraznou většinou schválila novou podobu maturitní zkoušky. V médiích se mluvilo především o matematice, k výrazným změnám ale došlo i v jediném předmětu, který je povinný pro všechny uchazeče o maturitu – v češtině. Současní třeťáci tak budou maturovat jinak než deset ročníků jejich předchůdců.



Jiří Lukáš (archiv autora)
Jako češtinář jsem přesvědčen, že maturita z češtiny se vydává dobrým směrem. Směrem decentralizace. Směrem, o kterém ministr školství Robert Plaga (byť v jiné souvislosti) mluví například takto: „Nejsem zastáncem toho, že bychom direktivně měli řídit celou soustavu… A změnu přístupu ke vzdělávání jako celku, nejen hodnocení, nemůžete zvládnout tvrdými příkazy. Mnohem lepší cesta je dát ředitelům volnost.“

Co se v maturitě nemění? Didaktický test, ten zůstává tak, jak je. Co bude jinak? Dvě věci. Ruší se závazná a svazující struktura ústní maturitní zkoušky. A ruší se také jednotná témata a jednotný způsob hodnocení maturitních slohovek. A to je dobře. Školy získávají větší prostor, aby v maturitním ukončování studia češtiny více reflektovaly svůj specifický způsob pojetí výuky. A ve školství jako celku se tím posílí konkurenční prostředí, které může vyvíjet tlak na zlepšování kvality výuky češtiny na našich školách. To není málo.

Schválená novela školského zákona by měla být prvním krokem na cestě hledání smysluplné podoby závěru maturitního studia. Koneckonců o tom v rozpravě při projednávání novely pěkně hovořil poslanec Petr Gazdík: „Schválením tohoto zákona dnes právě ta práce nekončí a věřím, že pan ministr… bude skutečně pokračovat v té práci na dohodě politických stran o tom, jak se změní maturita v příštích deseti letech, aby odrážela reálné vzdělání 21. století.“

O čem by se mělo přemýšlet ohledně maturitní češtiny pro 21. století? Například o tom, jestli má být povinná pro všechny maturanty. Pokud ano, mají být povinné všechny její dosavadní složky – ústní zkouška, slohová práce i didaktický test? Nebo o tom, jak má vypadat ústní zkouška: Je třeba mluvit u maturity právě o jedné knížce? Proč ne třeba o dvou? Nebo o třech? Nebo nějak jinak? Mohlo by to být o dost zajímavější. A co didaktický test? Skutečně je třeba prověřovat, jestli maturant ví, kdo jsou ruchovci, co je Alexandreida, příslovečné určení přípustky nebo epifora?

Schválená maturitní novela je opravdu zásadním a důležitým vítězstvím zdravého rozumu. Je ale potřeba si uvědomovat, že to je pouze první krok, pouze první vítězství. Je třeba v těch rozumných krocích pokračovat.



Další informace o rozhodnutí poslanců naleznete zde

45 komentářů:

L.snirch řekl(a)...
7. května 2020 v 7:09  

Byly 2 okamžiky, kdy se zásadně státní maturity měnily.
V roce 2012 za ministra Fialy se zrušily problematické volitelné 2 úrovně a omezil se počet předmětů, ze kterých se státní maturita koná (ICT, ZSV).
V roce 2020 za ministra Plagy se ruší povinná matematika a povinný cizí jazyk a vrací se školám písemná práce a ústní zkouška z ČJL a z cizích jazyků.
Od příštího roku každý student udělá 2 státní testy a má státní část hotovou.
Oba kroky značně zmenšily byrokracii, zlevnily státní maturity a hlavně přenesou odpovědnost za vzdělání a hodnocení tam, kam patří - do škol. Ty ať jsou kontrolovány veřejnosti, ČŠI, aby svou odpovědnost unesly. Doba anonymních hodnotitelů bez transparentního hodnocení skončila.

Josef Soukal řekl(a)...
7. května 2020 v 8:06  

Autor chce diskutovat o maturitě, aniž by reflektoval fakt, že schválená novela - jak je pro ministra Plagu typické - je výsledkem diskusí (či spíše "diskusí"), k nimž nebyla připuštěna část těch, kdo zastávají odlišné názory, velmi často ani skuteční odborníci, a hlavně kde se o podstatných argumentech mlčí.
Je typické, že obhajobu novely autor staví z valné části na obecných proklamacích (jež samy o sobě nic nezaručují), nikoli na věcné argumentaci.
Je typické, že se autor vyhýbá skutečnosti, jak málo kvalifikovaně se ministr k novele vyslovoval, že při jejím předkládání nemluvil pravdu (např. označil ji jako "technickou novelu") a že vrácení hodnocení do škol zřejmě jako první ministr v historii podpořil názorem, který učitele de facto vybízí k porušování standardních hodnotících pravidel.
Je skutečností, že novela maturity do značné míry vrací k deobjektivizovanému hodnocení se všemi důsledky, které to nejen pro maturitu bude mít.
Stav nastolený novelou rovněž znehodnotí podstatnou část maturitních dat a připraví nás o možnost s nimi pracovat. Ulehčí snahy zamést zásadní skutečnosti týkající se středoškolského studia u nás pod koberec; ulehčí nepoctivé jednání vedoucí k neoprávněnému získání maturitního vysvědčení
Novela neřeší fundamentální problém stávajícího středoškolského studia a maturit, jímž je masifikace středoškolského studia, potažmo rozpor mezi studijními předpoklady části žáků a nároky středoškolského vzdělání.
Novela nijak nezaručuje, že by v obsahové a metodické oblasti došlo k pozitivním úpravám. Naopak otvírá cestu k opuštění toho, co státní maturita vzdělávání v příslušných oborech přinesla.
Je velmi pravděpodobné, že novela přispěje k tomu, že část rodičů kladoucích důraz na to, aby jejich děti dosáhly kvalitního vzdělání, a část samotných žáků bude hledat vzdělávací jistotu ve výběrových školách a že současně poroste význam soukromého školství; prohloubí se tedy tendence, které jsou v rozporu s oficiálně proklamovanými vzdělávacími cíli a které zvýší nerovnosti ve školství.
Ve světle těchto konstatování se schválená novela jeví jako debakl odbornosti a zodpovědnosti. Domnívám se, že autor článku si je této skutečnosti přinejmenším zčásti vědom.

Martin Krynický řekl(a)...
7. května 2020 v 8:14  

Citát z wikipedie: "Odpovědnost (někdy také zodpovědnost[1]) je široký právní, morální a etický pojem, který označuje ručení osoby X za nějakou věc či jednání Y, případně před nějakou instancí Z." To co se přenáší na školy těžko může být zodpovědnost, když školy se rozhodnou bez vnější kontroly samy, jestli věc splnily nebo ne. Jako každý systém bez vnější kontroly kvality výstupu, budou školy bez ohledu na snahu třeba i velké většiny učitelů postupně degenerovat, protože tento systém sice dává těm dobrým a snaživým o trochu větší svobodu, ale zároveň je nijak neodměňuje a hlavně nijak nepenalizuje ty, kteří svoji práci dělají špatně (ať už úmyslně nebo neúmyslně). O tom, co může zkontrolovat ČŠI svou přítomností na jedné nahlášené a často dopředu pečlivě připravené hodině, bych si velké iluze nedělal. O kontrole veřejností poté, co přes polovinu dětí přijatých do prvního ročníku gymnázia nevěděla, že pět polovin je více než dvě, vypovídá velmi dobře citát otce inženýra po prohlédnutí testu své dcery, která získala vynikajících pět bodů z padesáti: "Jak je možný, že je tak blbá, vždyť měla z matematiky vždycky jedničku". Rozumím tomu, že Vy si dokážete zkontrolovat, jak se Vaše děti (u Vašich vnoučat už to bude podstatně těžší) učí matematiku, ale pro většinu občanů je to stejné, jako kdybyste zrušil kontrolu kvality potravin s tím, že každý si může své filé o obchodu odnést do laboratoře a nechat si přeměřit, že neobsahuje příliš rtuti, a je nemorální neustále ponižovat poctivé dovozce zpochybňováním jejich solidnosti. Nepochybuji o tom, že naprosté většině učitelů, tohle vítězství stihne ještě pořádně zhořknout.

L.snirch řekl(a)...
7. května 2020 v 9:47  

Nikdo jiný než učitel neumí tak zpochybnit práci učitelů.
To, že školu, která pracuje špatně (připusťme),žádná státní maturita nenapraví - to jste pane Krynický nezaznamenal?
Zodpovědnost vrácena do škol naopak posílí ten tlak na kvalitu škol.
Připouštím, že v tom nepochybně hrají roli hodnoty člověka - je účinnější motivace nebo bič?
U škol a učitelů vítězí u jejich práce doufám motivace, ne bič. Jinak se nedovedu představit, jak by mohli vůbec učit. Tak to přece chceme od studentů. Školní maturity nejsou bez vnější kontroly a předpoklad nevyhnutelné degenerace - to snad nemyslíte ani vážně.
Nebo potřebujeme opravdu stále ten bič?

Karel Lippmann řekl(a)...
7. května 2020 v 9:54  

Pokládám za nepřijatelné to, co zde právě předvedli pánové Soukal a Krynický. Jejich argumentace se týká výhradně problémů spravedlivého hodnocení žáků, pan Soukal opakovaně kritizuje masifikaci školství a projevuje velkou nedůvěru k učitelům, kteří se ocitnou bez centrální kontroly (z jaké pozice tak činí, netuším). Vadí mu ministr Plaga, ale nevzpomínám si, že by stejně vadil ministr Dobeš. To byl rozený diskutér. Ano, všechny námitky, o nichž pánové hovoří, představují problémy, které je třeba řešit. Jenže oba zcela pomíjejí problém základní: co a proč se má učit. Měli by to konkretizovat a zdůvodnit. Nemluvit jen o hodnocení, ale především o tom, co se má hodnotit. A teprve potom jak se to má hodnotit. Důkladná diskuse o podstatě předmětů, o nichž se dnes nejvíce hovoří, a o pojetí jejich výuky se nikdy nekonala. Jako by bylo vše samozřejmé. Zdá se, že je, jenže už o dost více než sto let. Všeobjímající pozitivistická tradice od počátku přináší problémy (viz např. výrok M. Twaina, později české komedie typu Škola základ života atd.), dnes stále větší. Pokud mají oba pánové obavy o další vývoj našeho školství, měli by se zamyslet nad tím, zda největší nebezpečí nehrozí právě z toho, že v této tradici budeme pokračovat. Protože už dávno se v oboru přírodních věd opodstatněná pozitivistická odbornost proměnila v kvazipozitivistické odbornictví, a to zejména předmětech humanitních. A matematika či přírodní vědy, až na výjimky, zapomněly, že neobsahují jen exaktní výpočty, ale také vágní souvislosti, a že každý žák nemůže být odborníkem na všechno. A že pokud ho k tomu nutíme, jeho vzdělání mimořádně škodíme.

Už od počátku jsem tvrdil, že nová maturita není zavedena kvůli kvalitě vzdělání, ale proto, aby postavila učitele (a jejich prostřednictvím vzdělání jako celek) "do latě". To je základem každé ideologie a neúčinnější mechanismem, jak učinit lidi snáze manipulovatelnými.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2020 v 10:41  

Pan Krynický má samozřejmě naprostou pravdu.

"Nikdo jiný než učitel neumí tak zpochybnit práci učitelů.
To, že školu, která pracuje špatně (připusťme),žádná státní maturita nenapraví - to jste pane Krynický nezaznamenal?
"

To nenapraví. A navíc - bez státní maturity již nebude špatných škol. Čili další důvod pro jejich zrušení.

"Zodpovědnost vrácena do škol naopak posílí ten tlak na kvalitu škol."

Jak ho posílí? Tak jak to známe z doby, kdy státní maturita nebyla? Tak samozřejmě, kvalita bude supr - všichni odmaturují na výbornou, škola bude excelovat, ředitel bude spokojený, rodiče budou nadšení, zájemci o školu se jen pohrnou - s takovou úspěšností u maturit. Když se pak přihlásí děti na techniky (v bláhovém domnění, že jsou připravené), kde berou bez přijímaček, bude i pravděpodobnost přijetí na vysokou excelentní. Co na tom, že pak tu vysokou dodělá 5%, nebo to budou soukromé VŠ, na kterých se titul kupuje a škola "vychází studentům vstříc individuálním přístupem"? Výsledek? Studenti nebudou umět prakticky nic, ale všichni si budou plácat po ramenou a do statistik si napíšeme krásná čísla. A politici se budou moci vychloubat. Všichni spokojení. Až po čase zjistíme, jaké jsou skutečné dopady této potěmkiády. Nedostatek odborné pracovní síly, další pokles v mezinárodních srovnáních, nízká konkurenceschopnost a odliv zahraničních investic. Jo, bude to chvilku trvat, ale strategický cíl je jasný - debilizace českého národa.

"Připouštím, že v tom nepochybně hrají roli hodnoty člověka - je účinnější motivace nebo bič?"

Nejúčinnější je pochopitelně vnitřní motivace. Akorát vy jste stále nepochopil, že vnitřní motivace je vnitřní právě proto, že ji zvenku nezažehnete. Co s těmi dětmi, které vnitřní motivaci k učení čehokoliv nemají? Nechat je sedět u mobilu 20 hodin denně? Nebo má nastoupit bič? Pro naprostou většinu populace je zábavnější chlastat v hospodě, sedět na mobilu, jít na procházku do přírody, nebo jít na fotbal, než studovat pokročilé partie matematiky, nebo číst Jiráska. Naopak ti, kteří dobrovolně studují chování komplexních variet, jsou většinově považováni za divné, ne zcela normální. Ostatně sám veliký tajný se na jejich adresu rád sofistikovaně vyjadřuje nešetře termíny jako "profesůrci s upocenými ručkami", "kryptoautisti", apod. Pokud nechápete lidskou přirozenost, je mi líto, ale pak nechápete skoro nic, co na ni závisí.

"U škol a učitelů vítězí u jejich práce doufám motivace, ne bič."

A jakpak je to s motivací učitelů samotných? Proč si jezdíte na výlety do přírody a věnujete se nějakým skautským aktivitám, místo abyste se dále vzdělával? Nemáte snad dostatek vnitřní motivace?

"Školní maturity nejsou bez vnější kontroly a předpoklad nevyhnutelné degenerace - to snad nemyslíte ani vážně. Nebo potřebujeme opravdu stále ten bič?"

Samozřejmě, že potřebujete i bič. Pan Krynický, na rozdíl od vás, principy fungování společenských systémů evidentně chápe. Vy jste jen nějaký utopista, idealista, který se stále ohání jakýmisi proklamacemi víry svaté a předstírá, že sám se obejde bez biče. Každý, kdo si nelže do vlastní kapsy, ví, že potřebuje občas bič i sám na sebe. To je ale otázkou dospělosti a vyrovnanosti, toto si přiznat a pochopit. Zastydlí puberťáci a anarchisté, pochopitelně nejsou ani dospělí, ani vyrovnaní a těžko si něco takového připustí. Rádi sebe sami vidí jako nezávislé a svobodné. Že to tak reálně není, to si v zájmu zachování své víry, raději nepřipouští.

Oldřich Botlík řekl(a)...
7. května 2020 v 10:41  

Omlouvám se panu Lukášovi, že nebudu reagovat na jeho text - nemám k němu žádnou výhradu.

Pan Soukal si v komentáři (8:06) posteskl, že "k diskusím nebyla připuštěna část těch, kdo zastávají odlišné názory, velmi často ani skuteční odborníci". Zřejmě má na mysli také asociaci, jíž předsedá. Už jednou jsem ho upozornil, že ministerstvo stěží může brát vážně písemné připomínky k připravovaným legislativním změnám týkajícím se společné části maturitní zkoušky v předmětu Český jazyk a literatura, když obsahují věcné i jazykové chyby a současně je jejich autorem Asociace středoškolských češtinářů.

Jednou z takových chyb v písemných připomínkách, které na ministerstvo poslal, bylo spojení "hodnotící kritéria". Josef Soukal nyní tuto chybu ve svém příspěvku zopakoval ve spojení "porušování standardních hodnotících pravidel". Nevím, jak tomu bylo za jeho studií bohemistiky, ale na SVVŠ nás psaním přídavných jmen zakončených na -icí, -ící češtináři otravovali po celé tři roky. A stejně si musím správné psaní téměř pokaždé ověřovat...

Možná by si tedy předseda Asociace středoškolských češtinářů a jmenovaný člen Národního kabinetu Český jazyk a literatura Josef Soukal konečně mohl vzít za úkol něco snazšího než udržení neudržitelné podoby státní maturity. Protože její problematice opravdu, ale opravdu nerozumí.

Odpovídajícím úkolem pro něj (a pro "skutečné odborníky") by mohlo být prosazení jednodušších pravidel psaní přídavných jmen zakončených na -icí, -ící (výklad najde například v Internetové jazykové příručce). Konečně by zaměřil své úsilí na něco užitečného, a kdyby to vyšlo, usnadnil by život desetitisícům českých žáků a statisícům dospělých.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2020 v 10:58  

"Pokud mají oba pánové obavy o další vývoj našeho školství, měli by se zamyslet nad tím, zda největší nebezpečí nehrozí právě z toho, že v této tradici budeme pokračovat."

Ne, z tohoto uměle živeného marketingového problému opravdu žádné nebezpečí nehrozí.

"Protože už dávno se v oboru přírodních věd opodstatněná pozitivistická odbornost proměnila v kvazipozitivistické odbornictví, a to zejména předmětech humanitních."

Tohle opravdu tesat do kamene. Pan Lippmann opět neudržel myšlenku ani do doby, než dokončil větu. O syntaxi raději hovořit nebudeme. Zřejmě panu učiteli českého jazyka někde něco vypadlo v zápalu ideologického boje.

"A matematika či přírodní vědy, až na výjimky, zapomněly, že neobsahují jen exaktní výpočty, ale také vágní souvislosti, a že každý žák nemůže být odborníkem na všechno. A že pokud ho k tomu nutíme, jeho vzdělání mimořádně škodíme."

Jaké vágní souvislosti obsahuje matematika? Prosím přesně. Že každý žák nemůže být odborníkem na všechno, že údajně někdo zapomněl? Kdo něco takového tvrdil? Prosím opět přesně. Jinak jsem nucen toto tvrzení prohlásit za manipulativní demagogický blábol. Že nějaký povrchní omezenec má dojem, že řešit lineární rovnici je ukrutná odbornost a chtít takovou dovednost od každého středoškoláka, že je kvazipozitivistické odbornictví, to je více, než možné. Pak ale zrušme povinnost znát vyjmenovaná slova, protože to je taky kvazipozitivistické odbornictví. K čemu to je vlastně vůbec dobré?

"Už od počátku jsem tvrdil, že nová maturita není zavedena kvůli kvalitě vzdělání, ale proto, aby postavila učitele (a jejich prostřednictvím vzdělání jako celek) "do latě". To je základem každé ideologie a neúčinnější mechanismem, jak učinit lidi snáze manipulovatelnými."

No, však to také o vás vypovídá. Dovolte ale, abych vám připomněl jisté skutečnosti - vzdělávat se můžete, jak chcete. Můžete si koupit odbornou literaturu dle libosti a vzdělávat se. V tom vám nikdo nebrání a jak výše naznačoval skaut Šnirch, je to jen otázkou motivace, bič k tomu nepotřebujete a už vůbec kvůli tomu nemusíte chodit do školy, ani ji absolvovat. Pokud ale chcete od státu, aby vám dosažení nějaké úrovně vzdělání certifikoval, tak to pak musíte ty znalosti nějak prokázat. Ne odblábolit nějaké vaše marketingové proklamace, prvky vaší víry svaté, nebo produkovat nějaké vaše ukrutné souvislosti - zjevné i skryté. Nikdo vás ve vašem vzdělání nijak neomezuje. Máte naprostou svobodu co, kdy a jak se budete učit. Máte dostupnou literaturu z celého světa v rozsahu, který je s historickými možnostmi naprosto nesrovnatelný. Máte stovky tisíc publikovaných článků na všechna možná témata, která vás jen napadnou. Možností nepřeberně. Nikdo vás do žádné latě nestaví, to je jen vaše ubohá výmluva. Pokud požadujete certifikaci od státu, k čemuž vás absolutně nikdo nenutí, musíte podmínky té certifikace splnit. A jaké jsou ty podmínky určuje stát, nikoliv vy, nebo jiní žadatelé o certifikaci. Okecávat to můžete jak chcete, ale je to nanejvýše tak trapné.

Michal Komárek řekl(a)...
7. května 2020 v 11:04  

Pánové, diskutujte, prosím bez osobních útoků a znevažování ostatních diskutujících. Děkuji!

L.snirch řekl(a)...
7. května 2020 v 11:07  

Pane Doležele
že existují lidé s hodnotami vyznávající aroganci, nadřazenost, plní cynismu, jsem nikdy nezpochybnil. Akorát to není norma pro ostatní.
Jejich existenci je třeba vzít na vědomí, ale nenechat se ovlivnit jejich hodnotami je předpoklad normální existence člověka i společnosti.
Snad je to plně srozumitelné, víc dodávat k Vašemu příspěvku nemá cenu.

Tajný Učitel řekl(a)...
7. května 2020 v 11:17  

Lichvář zůstane sprostým lichvářem i když se zahalí do vaty honosných titulů.

Karel Lippmann řekl(a)...
7. května 2020 v 11:33  

Pan Doležel jistě pochopil, že mi v syntaxi vypadla nedopatřením (nikoli neznalostí) předložka "v" (v předmětech). Jinak ale nepochopil jako obvykle nic, protože pochopit nechce. A opakovat to, co už jsem nesčíslněkrát napsal, nebudu. Už by se s tím skoro mohl smířit. Ale pochopit, že jeho iracionální nesmysly a osobní útoky neberu ani trochu vážně, je pro něho zjevně nadlidský úkol.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2020 v 11:45  

"Že existují lidé s hodnotami vyznávající aroganci, nadřazenost, plní cynismu, jsem nikdy nezpochybnil. Akorát to není norma pro ostatní. Jejich existenci je třeba vzít na vědomí, ale nenechat se ovlivnit jejich hodnotami je předpoklad normální existence člověka i společnosti.
Snad je to plně srozumitelné, víc dodávat k Vašemu příspěvku nemá cenu.
"

Trestní zákoník neexistuje kvůli těm, kteří jej neporušují a nikomu neubližují. Přesto ve všech vyspělých zemích na světě dávno pochopili, že bez něj to nefunguje.

Můj příspěvek ale nebyl o lidech vyznávajících aroganci, nadřazenost, či cynismus. Můj příspěvek byl o tom, jak se bude většina chovat bez "biče". Ano, většina lidí nebude krást a vraždit jen proto, že je za to nikdo nepotrestá. Ale pokud se bavíme o tom, jestli se většina bude dobrovolně věnovat studiu, když nad sebou nebudou mít hrozbu neúspěchu ve smyslu přístupu ke zdrojům, tak nebude. Opravdu ne. Vidím to na dceři, která má hodně daleko k nějaké nadřazenosti, cynismu, nebo aroganci. Ale když jí nehoním do práce, je schopná trávit doslova 20 hodin denně na mobilu. A neplatí to opravdu jen pro ni. Vlastně téměř všechny děti, které znám, se chovají velmi podobně - až na naprosté výjimky. Nevlastní syn bratra se taky věnuje místo studia především hraní počítačových her. A to není žádný gauner a intelektuálně je na tom určitě nadprůměrně - syn lékaře. Nezpochybňuji, že část skautů patří do té menšiny, která je dostatečně vnitřně motivována - ostatně i já do té skupiny asi patřím, ale to fakt není většina ani náhodou. Pokud soudíte, pane Šnirchu, podle sebe, pak se nikdy nemůžete dobrat skutečnosti. Vy máte hodně daleko od "normy".

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2020 v 11:50  

Pane Lippmanne, jak pravil pan Soukal - diskuse s vámi končí prakticky vždy stejně, lhostejno s kým diskutujete. Otázky jsem vám položil. Že na ně nemáte odpovědi snad vidí všichni čtenáři. To mi stačí.

Iracionálním nesmyslem míníte přesně co? Zas nic, že? Jen nálepky, deklarace, proklamace, blábolení, ničím nepodložené, bez důkazů, bez hloubky. A opakovat to, co jste už nesčíselněkrát napsal nebudete? Hm. Deklarace pěkná. Škoda jen, že posledních několik let neděláte prakticky nic jiného.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2020 v 12:00  

Mimochodem, pane Lippmanne, jen abychom to zase nezamluvili - mohl byste vysvětlit význam vaší věty (po doplnění onoho vypadlého "v"):

"Protože už dávno se v oboru přírodních věd opodstatněná pozitivistická odbornost proměnila v kvazipozitivistické odbornictví, a to zejména v předmětech humanitních."

V oboru přírodních věd to platí zejména v předmětech humanitních? Mohl byste jmenovat, které to jsou?

Josef Soukal řekl(a)...
7. května 2020 v 12:06  

Děkuji p. Lippmannovi, p. Botlíkovi a p. Šnirchovi za názornou ukázku toho, jak věcně se u nás diskutuje o maturitě. Těžko se pak divit, že vznikají takovéto novely zákona.

K Botlíkovu komentáři si dovolím ocitovat jednu slavnou politickou glosu:

"K onomu vzájemnému napadání, (...), jsem ochoten připustit v rámci pokory parlamentní diskuse, že já se občas opiji a vy se chováte jako debil. Rozdíl mezi námi je v tom, že já jsem schopen se z toho do druhého dne vyspat."

Jinak řečeno, v některých věcech se dopouštím pochybení, jichž jsem si jinak plně vědom - asi tak, jako když každý rok ztratím dva tři deštníky - ale to neznamená, že bych měl potřebu kterémukoli Botlíkovi připomínat ztrátu kytičky z jeho vlastní zahrádky, když to s podstatou polemiky nijak nesouvisí; a už vůbec nemám potřebu se zesměšňovat předváděním toho, co jsem pochytal v jiných luzích a hájích, když ze mě stejně nebude skutečný matematik nebo třeba právník.

Jirka řekl(a)...
7. května 2020 v 12:09  

Zajímalo by mne, kde se v člověku bere vidění světa? Pánové Komárek, Lippmann, Snirch a Tajný to přičítají aroganci, cynismu pisatele. Nevěřím, že příspěvky pana Doležela vůbec čtou. Pokud ano, pak trpí doleželxií. Rudá písmenka jim tančí před očima v rytmu obřadních bubnů. Pane Komárku, vyzvěte své bratry ve zbrani, ať se pokusí reagovat na jasně vyjádřené myšlenky. Jinak si vystačím s příspěvky pana Doležela. Pravda, někdo ho musí k příspěvku vyprovokovat.
Rád bych znal odpověď na svou úvodní otázku. Nejsem zdaleka tolik nadán jako pan Doležel, ale vidím svět stejně. Na překážku tedy nebude ani různé nadání lidí. Kde se to v nás bere?

Karel Lippmann řekl(a)...
7. května 2020 v 12:20  

Pan Soukal zase jen "věcně" zaútočil.

Pro pana Doležela výjimečně, aby nemusel předstírat své nepochopení: Pozitivistická odbornost je opodstatněná v oboru přírodních věd, tedy v předmětech jako je např. fyzika či chemie. V oboru věd humanitních, tedy v humanitních předmětech jako je čeština či dějepis, se proměnila v kvazipozitivistické odbornictví. Za kvazipozitivistické odbornictví však pokládám i to, když žák sice umí instantně (do příští písemky) řešit binomickou větu, ale netuší, co to je, proč takto postupuje a ani neví, co znamená slovo "binomický". Zkrátka imituje výkon učitele.

Michal Komárek řekl(a)...
7. května 2020 v 12:20  

Pane Jirko, i Vás prosím, abyste diskutoval bez znevažování ostatních diskutujících. Děkuji!

EM řekl(a)...
7. května 2020 v 13:43  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
EM řekl(a)...
7. května 2020 v 13:46  

Souhlasím s panem Doležalem a kolegou Krynickým. Nemám moc co dodat. Vyjadřují se i za mě. :)
Spolužákovi (zdá se to být hodně pravděpodobné) Snirchovi ale bohužel příliš nerozumím...

Ondřej Šteffl řekl(a)...
7. května 2020 v 14:44  

Karel Lippmann řekl(a)...
7. května 2020 9:54
"Nemluvit jen o hodnocení, ale především o tom, co se má hodnotit. A teprve potom jak se to má hodnotit. Důkladná diskuse o podstatě předmětů, o nichž se dnes nejvíce hovoří, a o pojetí jejich výuky se nikdy nekonala. Jako by bylo vše samozřejmé. Zdá se, že je, jenže už o dost více než sto let."

Ano, naprostý souhlas. Ba co víc, bylo by třeba důkladné diskuse o předmětech a jejich skladbě. Mnohým přijde samozřejmé, že máme dějepis, biologie, matematiku, češtinu atd. a že vše strkáme do těchto škatulek.
Nemohu se zbavit dojmu, že od roku 1848, kdy vznikala, se svět změnil a podmínky života a potřeby lidí jsou jiné, nehledě na pokroky lidského poznání.
Hlavní důvod, proč se těch tak škatulek držíme, ovšem je, že nám to přijde samozřejmé, a jinak to neumíme, protože nás to tak učili :-(

Robert Čapek řekl(a)...
7. května 2020 v 15:46  

Výborně, milí kolegové Lukáši, Botlíku a Šnirchu. Ne vždy má člověk chuť a eenrgii na to, aby neustále zastával správné hodnoty vzdělávání na sociálních fórech. Je dobře, že se může spolehnout, že hlas zdravého rozumu zazní a je prezentován tak precizně. Nikdo nemůže popírat, že autonomie škol, volba a svoboda vzdělávání jsou hodnoty, které jsou nadřazeny centrálnímu řízení a aroganci, se kterou byl školám vnucován vždy jediný způsob, se všemu těmi průvodními cemratovskými znaky: byrokracii, nepřehlednosti, vyhazování peněz oknem, mlžení a neférovosti. Je dobře, že se tohle stalo a je to snad jen první krok na správné cestě.

Mimochodem, i právě to, kdo se proti tomuto kroku ozývá, mě utvrzuje v tom, že se stala dobrá věc. Ale to bych věděl i bez toho. A musím se smát těm argumentům.

"Stav nastolený novelou rovněž znehodnotí podstatnou část maturitních dat a připraví nás o možnost s nimi pracovat."
Cipak s těmi daty za celá ta léta někdo smysluplně pracoval? Všechny "analýzy" se scvrknuly jen do statistiky kolik žáků prošlo a kolik ne - a to bylo dáno každoroční rozdílnou obtížností testů. Jaká data? Totální nesmysl.
Nebo ta Soukalem stále zmiňovaná "masifikace". To je přece skoro až na bázi diskriminace, tohle elitářství, založené na hloupém testování. "Masifikace"? Trapný termín.
A stane se úplný opak, než on zmiňuje: zmenší se tlak na placené kondice, doučování a pdoobně a veřejné školy už nebudou tolik v nevýhodě, protože i ony umožní přípravu na maturitu, kterou budou mít z velké části pod kontrolou.

Ale proč si kazit náladu těmi bláboly poražených centralistů? Použiji ještě jednou Soukalova slova. Je to opravdu "debakl", ale ne odbornosti. Je to debakl státního dozoru, svévole, zastaralého pohledu na vzdělávání a školometů. Paráda.


Robert Čapek řekl(a)...
7. května 2020 v 15:53  

A poděkuji i kolegovi Lippmannovi. Kdybych měl já tolik trpělovosti a komunikační preciznosti jako on... to by bylo skvělé. Výborná argumentace.

To, jak předseda Soukal znevažuje a podceňuje práci mnoha ředitelů a učitelů a neustále je podezírá z nečestnosti a jakýchsi maturitních podvodů, je zarážející. Podvody a ohýbání výsledků ze strany Cermatu ho pak nechávají klidnými, což je pokrytecké. A páně Lippmannova věty: "pan Soukal ...projevuje velkou nedůvěru k učitelům, kteří se ocitnou bez centrální kontroly" nebo "nová maturita není zavedena kvůli kvalitě vzdělání, ale proto, aby postavila učitele (a jejich prostřednictvím vzdělání jako celek) do latě. To je základem každé ideologie a neúčinnější mechanismem, jak učinit lidi snáze manipulovatelnými" jsou přesně trefené hřebíčky do hlavičky.

Tajný Učitel řekl(a)...
7. května 2020 v 16:47  

Pánové. Někteří podváděli před smz, někteří podvádí po smz, zkrátka, ať se nám to líbí, nebo ne, vždycky bude někde někdo při osudových zkouškách podvádět. Nastavovat tyto zkoušky podle kritéria omezení možností podvádět je jednoduše hloupé, krátkozraké a kontraproduktivní. Taková zkouška pak není ani kvalitní, neboť neměří to, co měřit má, ani neeliminuje možnost podvádět, neboť žák je tvor vynalézavý. Měli bychom mít zkoušku, když už musíme, jejíž hlavním cílem je co nejlepším způsobem ověřit žádané znalosti a dovednosti žáků, jmenovitě TPRMOO, vyslov "tprmu", (Tajného Převratnou a Revoluční Metodu Otázek a Odpovědí ©).

mirek vaněk řekl(a)...
7. května 2020 v 21:38  

Plná podpora pana Doležela, Soukala. Jasné argumenty na které ideologové nejsou schopni reagovat, možná ani pochopit. Bohužel je tu trpěno jejich urážení od lidí, jejichž fráze jsou vágní a jalové, prošpikované cizími slovy, aby dodali svému vyjadřování náznak odbornosti a jejich zájmy jsou často především finanční. Exaktní věda dostala na frak.
Zrušení povinné státní matematiky je návrat českého školství a tedy i ekonomiky o 20 let zpět. Za několik let, až bude situaci někdo nezávislý hodnotit, pozná, jaký je to průšvih.
Ministr Plaga a poslanci se zapsali do historie. Jen trchu jinak, než si sami myslí.
Definitivně zlikvidovali jakoukoli důvěru veřejnosti v české školství, v jeho kvalitu a jistotu vecí příštích.

Eva Adamová řekl(a)...
7. května 2020 v 23:33  

Já myslím, že současní deváťáci by měli jít 8. června ne k přijímacím zkouškám, ale rovnou k maturitním didakťákům z češtiny a matematiky, neboť budou-li se nyní hromadně celý měsíc ve školách učit jen tu matematiku a češtinu, to by v tom byl čert aby to nezvládli. Nepřehnal to Plaga s tím jejich nástupenm 11.5.? Nestačilo proboha, kdyby nastoupili až toho pětadvacátého? Vždyť se z toho chudáci zblázní. Nehledě tedy na to, že učitelé jim už jako domácí práci stejně nic jiného než zadání k přijímačkám nedávali, takže ty sračky budou dělat tři měsíce v kuse!!! A to je vážně na Chocholouška.

Robert Čapek řekl(a)...
7. května 2020 v 23:46  

Ano, to dává rozum, pane Vaněk. Takový kocourkovský. Upraví se jedna, nikterak významná zkouška a hned je tu "návrat českého školství a tedy i ekonomiky o 20 let zpět". To znamená, že máme rok 2000? A jaký je v tom jako rozdíl? ? Jak to, že vysoké školy mají státnice a přijímačky úplně libovolné, často i velmi rozdílné v tom samém oboru - a žádný čas pozadu neběží? Státní kontrolu a centrální diktát vůbec nepotřebují a žádné normy v tomto směru neexistují - kromě velmi rozvolněněých akreditací, které se stejně mají rušit :-D

Exaktní věda dostala na frak? :-D Jakože státní maturity jsou nějaká věda? Nebo že maturanti jsou vědci? Nemylte se, pane Vaněk, věda se dalá právě až na těch velmi svobodných a centrálně nekontrolovaných vysokých školách....

Myslám, že ve vašem případě dostala na frak spíše racionání argumentace. Jak jste to napsal? Že "fráze jsou vágní a jalové"? No ano, odpovídáte tomu popisu.

L.snirch řekl(a)...
8. května 2020 v 8:34  

"učitelé jim už jako domácí práci stejně nic jiného než zadání k přijímačkám nedávali, takže ty sračky budou dělat tři měsíce v kuse!!! "

Velmi odvážné pojmenování cermatích testů, paní Adamová.
Nevím, zda u obhajovatelů testů Cermatu coby jediného objektivního měření vzdělanosti tady najdete pochopení. :-)

Karel Lippmann řekl(a)...
8. května 2020 v 8:59  

Pan Vaněk a bohužel i někteří další vstupují do diskuse, aniž by diskutovali. Jen cosi bez jediného důkazu a neadresně tvrdí o těch, kteří se jim z bůhvíjakého důvodu nezamlouvají. Ti pak jsou ideology neschopnými reagovat či pochopit argumenty těch "správných" (mohl byste říct které argumenty?). Je jim trpěno urážení oponentů, jejich fráze jsou vágní a jalové, předstírají odbornost a mají finanční zájmy. Znovu opakuji, to vše bez jediného důkazu, jediného argumentu. V tom se těm, kterým vyjadřujete "plnou podporu", zcela podobáte. To, co jste napsal, jsou jen zlovolné pomluvy nejhrubšího zrna.

Nevím, jak by mohlo výuku matematiky a všech předmětů poškodit rozlišování odbornosti a vzdělání, což by zohledňovala i maturita. Vy jste odborníkem na všechno?. Odbornost lidi ve vztahu ke světu a životu rozlišuje, odděluje, vzdělání je naopak pojítkem všech odborností, protože odbornost jako "sirotek" se může dopouštět i zločinů, o čemž vydává historie až neuvěřitelné množství důkazů. Každý odborník má být vzdělaný, tedy má umět podívat se na svou odbornost v co nejširším kontextu. Nikdo ale nemůže být v pravém slova smyslu vzdělaný, aniž by byl na něco odborníkem. Současná škola učí např. odborně literaturu, jako by třeba všichni budoucí strojaři měli studovat na filosofických fakultách. Od tohoto studia je vzdaluje jen menší množství znalostí, nabytých ale stejným způsobem, ve stejném pojetí jako na gymnáziu. Tak s tím počítá současná maturita. Proto pak ti strojaři mají v průměru horší výsledky. Není to zcela viditelný nesmysl?
A uvedu i příklad z matematiky. Neměl by např. budoucí historik, který už nikdy nebude řešit v praxi většinu úloh, které mu zadává současná maturita, raději rozumět následujícímu problému? Teď budu citovat, přirozeně "ideologicky a s náznakem odbornosti" M. Heideggera, který se zabývá pojmy matematika a matematický: "Dávno jsme si zvykli při matematice myslet na čísla. Je zřejmé, že matematično a čísla jsou v jisté souvislosti. Zůstává jen otázka: Záleží tato souvislost v tom, že matematično je něco číselného, nebo naopak v tom, že to, co má číselný charakter, je něco matematického?" Heidegger dospívá k závěru, že "správné je to druhé".
Není tohle z hlediska vzdělání (i matematiků) důležitá otázka? Kolik podob má v osobním i veřejném životě? A je na překážku kvalitní výuce matemtiky? A utrpěli by budoucí matematici tím, že by se např. v posledních dvou ročnících SŠ studia oddělili od budoucích matematických laiků a své nadání tak rozvíjeli šířeji a hlouběji? A utrpělo by vzdělání budoucích humanitních odborníků tím, že by se daleko více dozvěděli o "matematičnu", které prostupuje náš život na každém kroku? Byl by tohle úpadek vzdělání? Bylo by to méně náročné?

Protože nepochybně patřím podle Vás mezi ty, které jste častoval svými pomluvami, žádám Vás, pane Vaňku, abyste doložil mé "zájmy", které "jsou často převážně finanční". A pokud jste tím nemyslel mne, tak to výslovně uveďte. A myslím, že byste se mohl i omluvit.

L.snirch řekl(a)...
8. května 2020 v 9:16  

Maturita z matematiky nejvíce škodí těm studentům, kteří matematiku ovládají.
Hodně středních škol neučí to, co by mohly.
Tak, aby ty nejlepší matematiky připravili na vysoké školy, kde se matematika učí.
Katalog Cermatu testuje jen část středoškolské matematiky a velká část škol zareagovala tak, že co není v Katalogu, neučí se.
Z matematiky postupně vypadly analytické geometrie v prostoru, komplexní čísla, matice, limity, derivace, průběh funkce, integrály. Z výuky se stala příprava na test.
Ti nejlepší studenti dávají maturitní test z matematiky bez přípravy za 1-2.
Ostatní jim závidí a je to pro ně nedosažitelné.
Ale je to k závidění, když se vlastně v hodinách matematiky nemají co nového dozvědět a procvičují jen to, co dávno pochopili a ovládají?

Jakub Žytek řekl(a)...
8. května 2020 v 10:51  

Pane Šnirchu, z kapitol analytika v prostoru, komplexní čísla či DIP nenajdete v RVP pro gymnázia, nemluvě o SŠ, ani jedno. Těžko pak lze očekávat od příslušného katalogu pro maturitu, že bude obsahovat témata a výstupy, které nejsou ani v RVP a které jsou dnes i na gymnáziích nadstandardem v podobě volitelných seminářů. Nemluvě už o ŠVP - to by byl mazec, pokud by se tam tato témata objevila, vzpomeňte, jak to bylo s logaritmickou rovnicí v maturitním testu. Na FB navrhuje pan Šteffl pro závěr ZŠ nedělat goniometrické fce a lomené výrazy a učit jako standard převody jednotek a trojčlenku... To se skutečně budete muset dohodnout vy matematici mezi sebou.

Ano, my jsme v devadesátkách všechno tohle (analytika, C, DIP) na gymplu měli (tehdy ovšem na gymnáziích studovalo jiné procento populačního ročníku) a mí spolužáci, kteří šli na ČVUT či ekonomie, za to byli velmi vděční. Analytiku v prostoru jsem miloval, byla to čistá krása, vzpomínám si, jak jsme počítali vzájemné průniky rovin atd. Ale navzdory našemu matematikáři to bavilo jen několik z nás - a bylo to námi, naším vnitřním ustrojením. Sám jsem nakonec šel na filologii (čeština - latina), protože mě víc lákaly významy slov.

Eva Adamová řekl(a)...
8. května 2020 v 10:59  

"Velmi odvážné pojmenování cermatích testů, paní Adamová.
Nevím, zda u obhajovatelů testů Cermatu coby jediného objektivního měření vzdělanosti tady najdete pochopení. :-)"

Ono ani tak nejde o Cermatí testy, Nazvala bych to v této situaci sračkami, i kdyby se jednalo o testy SCIO či písemky připravované školami.


"Z matematiky postupně vypadly analytické geometrie v prostoru, komplexní čísla, matice, limity, derivace, průběh funkce, integrály. Z výuky se stala příprava na test."

Jste na omylu, pane Šnirchu, Vámi uvedené učivo "vypadlo" z výuky matematiky středních škol díky RVP, které se sepisovaly před patnácti lety, kdy byla ještě státní maturita jen ve formě úvah. Ono se opravdu všechny blbosti, které se ve školství udělaly, nedají svádět na státní maturitu.

L.snirch řekl(a)...
8. května 2020 v 11:01  

Pane Žytku,
to, že není něco v RVP, nezakazuje mít v ŠVP, to oba víme.
Jenže forma maturitního testu z matematiky "brání" to zařadit do ŠVP.

"Ano, my jsme v devadesátkách všechno tohle (analytika, C, DIP) na gymplu měli (tehdy ovšem na gymnáziích studovalo jiné procento populačního ročníku) a mí spolužáci, kteří šli na ČVUT či ekonomie, za to byli velmi vděční. Analytiku v prostoru jsem miloval, byla to čistá krása, vzpomínám si, jak jsme počítali vzájemné průniky rovin atd. "

Toto se neučilo jen v devadesátkách, ale i sedmdesátkách a to běžně.
Už chápete, kam nás JEDNOTNÁ (tedy nesmyslná pro učnáky i gymply) forma maturity z matematiky dotlačila 50 let poté? A proč to nejlepší studenty značně limituje a omezuje?



Eva Adamová řekl(a)...
8. května 2020 v 13:52  

"Jenže forma maturitního testu z matematiky "brání" to zařadit do ŠVP."

Nebuďte směšný. To, že Vy si nejste na své škole schopen něco do ŠVP prosadit, neznamená, že si s tím neporadí matikáři na jiných školách.

Kdyby Vaše úvaha byla správná, chovaly by se podobným pragmatický způsobem i základní školy a vynechaly by ze ŠVP vše, co není v přijímacích zkouškách a co není v RVP, ale na podstatné části základek se to nestalo.

L.snirch řekl(a)...
8. května 2020 v 17:49  

Ny to ještě učíme, ale spousta škol ne.
Fakta nemáte jak popřít. Píšou vám to tady jiní, že se to neučí.
A zeptejte se na vysokých školách, co umějí.

Eva Adamová řekl(a)...
8. května 2020 v 18:29  

Pane Šnirchu na gymnáziích a na slušných průmyslovkách se to učí, a to minimálně v matematických seminářích. Na učňácích s maturitou je zbytečné učit děcka, která nejsou schopna vyřešit jenoduchou lineární rovnici a na základkách měla čtverku z milosti, cokoliv navíc.

Ano vysoké školy si stěžují, jenže na technické vysoké školy nabírají ještě mnohdy v září studenty, kteří se na jiné školy nedostali a myslí si, že techniku zvládnou. A to, že toto učivo neumí gymnazisté, kteří se na technikách ocitnou, také většinou souvisí s tím, že technika je až jejich druhá volba, takže do matematických seminářů nedochází. A zejména na gymnáziích ten průšvih s neznalostí učiva souvisí s RVP a maturita z matematiky s tím nemá zhola nic společného.

A stěžují si i střední školy, protože se jim v prváku scházejí žáci ze škol, kde se lomené výrazy a goniometrické funkce učí, s žáky ze škol, kde to neprobírají, a oni se musí přizpůsobit těm, kteří to neznají. Prostě systém RVP-ŠVP je z hlediska matematiky jeden velký průšvih, ale státní maturita s tímhle nepořádkem skutečně nesouvisí, budete se s tím muset smířit.

Vy totiž nechápete jeden základní problém, že katalog požadavků k maturitě z matematiky vychází z RVP, takže krucinál, kde je začátek tohoto průšvihu? Já vím, podle Vás u státní maturity, Vám to nikdo nevymluví.

Eva Adamová řekl(a)...
8. května 2020 v 18:31  

A narovinu, kdybyste plamenným mečem bojoval proti zparchantělému systému RVP-ŠVP, bylo by to k užitku, takto bojujete proti větrným mlýnům státní maturity, jejíž lopatky se budou točit dál, ať už s povinnou matikou nebo bez ní.

L.snirch řekl(a)...
8. května 2020 v 18:36  

RVP není ideální, stojí za revizí.
Jednotná státní maturita je ale průšvih.
Tedy priority.
Slibuji, až bude definitivně státní maturita poslána do věčných lovišť, začnu kritizovat RVP.
Stačí?

Nicka Pytlik řekl(a)...
8. května 2020 v 21:46  

forma maturitního testu z matematiky "brání" to zařadit do ŠVP

Znamená to snad, že pytlici se od teď budou moci při zkompetentňování žactva bez obav zmínit o derivaci a integrálu? Nebo dokonce o diferenciální rovnici? To by ovšem bylo báječné!
V tom případě povinnou maturitu z matematiky vezmi čert!
A o čem všem se bude moci ve školách hovořit, až se zruší i povinná maturita z českého jazyka?

Eva Adamová řekl(a)...
8. května 2020 v 22:42  

"RVP není ideální, stojí za revizí.
Jednotná státní maturita je ale průšvih."

Nemohu s Vámi bohužel souhlasit. Obsah učiva a znalosti žáků ovlivňují především RVP a ŠVP. Státní maturita pouze zkoumá, zda žák zvládl alespoň to nezákladnější ze základního, nevím tedy, o jakém průšvihu v souvislosti s ní hovoříte.

Jiří Lukáš řekl(a)...
8. května 2020 v 23:12  

Eva Adamová: Obsah učiva a znalosti žáků ovlivňují především RVP a ŠVP. Státní maturita pouze zkoumá, zda žák zvládl alespoň to nezákladnější ze základního, nevím tedy, o jakém průšvihu v souvislosti s ní hovoříte.

To se velmi mýlíte, paní Adamová. Snažil jsem se to na České škole před časem více vysvětlit v článku A co s didaktickým testem?, kterým bych taky rád odkázal k závěru maturitního komentáře, k němuž se vede tato diskuze, totiž že v krocích na cestě k maturitě z češtiny pro 21. století je třeba pokračovat. Myslím, že první na řadě by měla být revize didaktického testu.

Veronika Valíková řekl(a)...
9. května 2020 v 23:19  

Rva Adamová:"Obsah učiva a znalosti žáků ovlivňují především RVP a ŠVP. Státní maturita pouze zkoumá, zda žák zvládl alespoň to nezákladnější ze základního, nevím tedy, o jakém průšvihu v souvislosti s ní hovoříte."

Nevím, jak tomu je v matematice, ale v čjl státní maturita rozhodně nezkoumá, zda žák zvládl to nejzákladnější ze základního. Zkoumá, zda student pochopil, že se má určité věci nadřít. důrazně poukazuje na určitou část jazyka, slohu a literatury, zatímco mnoho věcí zcela vypouští a způsobuje tak úpadek vzdělání. Pěkný den.

L.snirch řekl(a)...
9. května 2020 v 23:33  

V matice totéž . Stačí nadrilovat algoritmy. Po maturitě RESET.
Ti, co matiku chápou, ji udělají z fleku bez přípravu.
No a ti, co vědí, že k složení maturit z matiky stačí 9 křížků, řeší jen jednu věc. Nakonec těch křížků udělají i více, pro jistotu.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. května 2020 v 21:42  

"Šnirch: Jenže forma maturitního testu z matematiky "brání" to zařadit do ŠVP."


"Šnirch: My to ještě učíme, ale spousta škol ne. "


Musíte si, pane Šnirchu nejprve udělat jasno vy sám ve vaší hlavě.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.