„Jaké jsou podle vás největší chyby, které dělají učitelé v online výuce? Mám-li být sám schopen na ni odpovědět, musím začít u sebe, zamyslet se nad svými chybami a hledat způsoby, jak se z nich poučit a pro příště se jich vyvarovat.
Připravil jsem si prostředí v Teamsech, naplánoval události na setkávání online, připravil úkoly pro žáky a vymyslel, jak budeme po celou dobu komunikovat. Dodržel jsem snad všechny zásady online pedagogiky a říkal si, jak to dělám dobře. Ale dělal jsem to skutečně dobře? Dnes vím, že ne. Chyběl mi někdo ze školy, kolega či kolegyně, se kterou bych mohl svou online výuku pravidelně rozebrat. A největší chybou bylo, že jsem takovou pomoc ani nehledal.
2. Očekávají zapojení všech žáků
Také jsem očekával, že se online výuky zúčastní všichni mí žáci. A to jak té synchronní, tak především té asynchronní. To se nestalo. Na pravidelná online setkání přicházela pravidelně asi čtvrtina žáků, na ta nepravidelná většinou jen jednotlivci. V Teamsech v asynchronním režimu to bylo lepší, nikdy se ale v žádné skupině nezapojili úplně všichni. Nezjišťoval jsem na úplném počátku, jak je na tom kdo s internetem a jaké má možnosti. Bral jsem to připojení jako samozřejmost. A když se vrátím k bodu 1, myslel jsem si, že když svým žákům nabídnu dostatečně personalizované aktivity s vlastním výběrem obsahu a formy, bude to pro ně natolik zajímavé, že do toho půjdou všichni. Mýlil jsem se. A většina těch, co se zapojili, to vzala jen jako další povinnost, kterou musí splnit. Chybou bylo nejen mé přílišné očekávání a zkreslená představa atraktivnosti nabízených témat, ale i to, že jsem jejich cíl a smysl žákům málo vysvětloval.
3. Učí stejným způsobem jako v prezenční výuce
V předmětu anglický jazyk jsem svou prezenční výuku pouze přenesl do té online. Vysvětloval jsem stejně, jako to dělám ve třídě, nabízel žákům další materiály pro jejich samostudium, zadával úkoly nejen z učebnice, ale také z různých jiných zdrojů. Snažil jsem se přicházet s různorodými aktivitami, aby si každý našel něco, co mu bude dávat smysl.
Když si to zpětně uvědomím, tato online výuka nebyla stejná jako ta ve třídě. Byla ještě horší. Ve třídě často pracujeme ve dvojicích, skupinách, pohybujeme se po třídě, komunikujeme napříč třídou, jinak řečeno snažíme se naši angličtinu trošku rozpohybovat. Nic z toho tady neproběhlo. Žádná online aktivita, ve které by žáci spolu ve skupinách komunikovali, mě nenapadla. Určitě by se přitom dala vymyslet a zrealizovat. A to ani nemluvím o dalších formách, jako je týmová či projektová výuka. Na ty bohužel také nedošlo. Pořád ale není pozdě.
4. Nenechají žáky převzít plnou kontrolu...
5. Zapomínají na reflexi a sebereflexi...
Pokusíte se i vy o vlastní sebereflexi při odpovědi na výše uvedenou otázku?
Celý text naleznete zde
6 komentářů:
A co navrhujete? mně se distanční výuky osvědčila a zapojila se naprostá většina žáků.
A co navrhujete? Mně se distanční výuka osvědčila a zapojila se naprostá většina žáků.
4. Nenechají žáky převzít plnou kontrolu...
Aha, tak požádám žáky, aby kontrolovali i mě :-)
To bude ono!!
Také jsem očekával, že se online výuky zúčastní všichni mí žáci. A to jak té synchronní, tak především té asynchronní
To pan autor učil prvním rokem?
Budu předpokládat, že ano, a že nevědomost hříchu nečiní.
myslel jsem si, že když svým žákům nabídnu dostatečně personalizované aktivity s vlastním výběrem obsahu a formy, bude to pro ně natolik zajímavé, že do toho půjdou všichni atd.
To nesmíte věřit aktivistům v médiích, pane kolego. Už krátká zkušenost Vás poučí, že v realitě to je jinak.
Když si to zpětně uvědomím, tato online výuka nebyla stejná jako ta ve třídě. Byla ještě horší.
Proč to sebemrskačství?
Vy "ve třídě" učíte špatně?
Bod 4 (čím více svobody svým žákům dám, aby sami sebe řídili, tím více budou brát tuto zodpovědnost vážně): Ušlechtilé citáty bych doporučoval porovnat s Vaší zkušeností z bodu 2.
Pokusíte se i vy o vlastní sebereflexi při odpovědi na výše uvedenou otázku?
Pane kolego, my to děláme už dávno.
Nepodceňujte zkušené učitele. Občas umíme i víc, než tupě přednášet z 50 let starých příprav a 40 minut diktovat tiše sedícím dětem do pera.
Při vší úctě ke kolegovi se mi zdá tento článek trošku mimo - kolik škol v současné době má online výuku tak zaběhanou, aby se posunulo do fáze její evaluace? Kolik kantorů má ještě čas a sílu na sebereflexi? Vycházejme teď z české reality, nikoliv amerických teorií.
Paní Terka:
Pokud tu reflexi berete neformálně, tak po hodině se všichni zamyslíme nad tím, co šlo udělat jinak, ne? Teda pokud to nevidíme přímo v průběhu hodiny.
Jasně, ty "americké" papíry o sebereflexi taky nedělám.
Okomentovat