„Oblíbila jsem si haranténu. Myslím, že ji prožívá snad každý rodič, který má děti školou povinné a tráví s nimi pobyt v karanténě. Ta zlatíčka nám dávají občas zabrat. Existuje i podobné slovo parchanténa, ale to už mi tak půvabné nepřipadá,“ říká v rozhovoru pro iDNES jazykovědkyně Markéta Pravdová. Tématem jsou nová slova, která vznikají v souvislosti s koronavirem.
 |
| Markéta Pravdová (uj.cas.cz) |
Pan Prymula byl jakožto hlavní epidemiolog a šéf Ústředního krizového štábu označen za koronáčelníka, jeho jménem byla motivována slova prymulex – soubor vládních opatření kvůli koronaviru, zaprymulovat se, tedy zavřít se doma a nevycházet, a deprymulovaný – deprimovaný těmito opatřeními...
V době takzvané korodovolené musí řada lidí pracovat z domova. Takzvaný home-office dostal žertovnou českou podobu prdom. Děti mají koroprázdniny nebo koronáče, podobně jako jarňáče, tedy jarní prázdniny.
Po koronavirových dovolených údajně nastane koronaboom, narodí se pak hodně koroňátek, z nich vyroste generace koroniálů, podobně jako mileniálů. Ovšem koroniál může být i obchod, který zůstal během koronavirových opatření otevřen – ať už s maskami a respirátory, nebo třeba obchůdky s potravinami. Nezodpovědný člověk, který v pandemii nedodržuje bezpečnostní opatření, popřípadě též hromadí trvanlivé potraviny, toaletní papír a další zásoby, si vysloužil označení koronaidiot či jednoduše a krátce covidiot...
Soubor vládních opatřeních proti pandemii koronaviru dostal označení virokracie, lidé, kteří předvídali pandemii, dostali žertovné označení virozvěstové. A neměli bychom zapomenout na spoustu slov souvisejících s rouškami, které musíme nosit v době takzvaného maskopustu. Roušky a respirátory jako ochranné pomůcky se staly koronovačními klenoty.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat