Nůžky se rozevřely. V adaptaci na novou situaci jsou mezi školami propastné rozdíly. Zatímco někteří pedagogové „naběhli“ na funkční distanční výuku víceméně snadno, je celá řada škol, které nekomunikují anebo žákům zadávají jenom čísla cvičení z učebnic. Na tom se shodli všichni účastníci úvodní česko-slovenské debaty o poučeních z vyučování v současné nouzové situaci. Debatou rezonovala i témata jako autonomie škol, smysluplné hodnocení žáků a slabiny frontální výuky. Projekt, za kterým stojí Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV ČR) a Stála konferencia aktérov vo vzdelávaní (SKAV SR), teď vstupuje do další fáze.
Co zachovat, co udělat jinak (a lépe) a co přenést do běžné výuky? V úvodním setkání zazněla kritika, ale i ocenění řadě učitelům a rodičům. A také neziskovým organizacím, které zareagovaly snad nejpružněji.
První ze série česko-slovenských debat proběhla virtuálně ve čtvrtek 30. 4. 2020.
Diskutovali při ní:
Petra Mazancová / Učitelská platforma (ČR)
Lenka Hečková / zástupce rodičů, ČOSIV (ČR)
Katarína Makara / fcb skupina Zavretá škola (SR)
Viktor Križo / Slovenská komora učiteľov(SR)
V čem se diskutující v České republice i na Slovensku shodovali?
Zatímco v běžné výuce známkování nabízí možnost žáka donutit, aby dělal v hodině to, co učitel chce, v online světě to nefunguje. Do značné míry se rozpadl mocenský model vyučování a krize zdůraznila nutnost posilování demokratického rozhodování ve školství. (Viktor Križo) Základní zkušenost je, že pokud nemáte se svými žáky vztah, tak to učení nefunguje. To platí i o učení na dálku. (Petra Mazancová)
Řada rodičů nemá ke vzdělávání svých dětí kapacity, kompetence ani čas. Je to třeba respektovat. Silně to znevýhodňuje rodiny s větším počtem dětí. (Lenka Hečková)
Je důležité pamatovat i na rodiny a děti, které nemají možnost online připojení a připravit pro ně místo, kde mohou dostávat materiály ve fyzické podobě. (Katarína Makara)
Co diskutující doporučují do budoucna:
Je i do budoucna třeba zachovat individuální přístup k dětem a rodinám. Zároveň si mnoho rodičů uvědomilo, jak důležitá je psychická pohoda dítěte a pocit bezpečí a že je to důležitější než výkon a jedničky. (Lenka Hečková)
Bylo by skvělé, kdyby rodiče zůstali v režimu zvýšeného zájmu o to, co se ve škole děje. Pokud se má naše vzdělávání měnit, je rodičovský tlak na změnu nutný. (Petra Mazancová)
Udržujme tu atmosféru spolupráce uvnitř online komunity. Ochotu pomoci druhému při řešení jeho problému bez ohledu na to, zda je to rodič, učitel, odborník (Katarína Makara)
Pokud vidíme, že něco umí udělat žák samostatně, neberme mu tuto možnost. Pokud vidíme, že něco umí dobře vyřešit škola, nesnažme se to rozhodovat z úrovně ministerstva. Více subsidiarity školství prospěje. (Viktor Križo)
Výše uvedené příspěvky diskutujících zaznamenal moderátor debaty SKAV, Tomáš Feřtek, který za sebe situaci zhodnotil následovně: „Distanční vzdělávání v nahotě ukázalo vztahy v systému. Nejen uvnitř tříd a škol, ale i ve vztahu škol a ministerstva. Ukázalo omezenou funkčnost direktivního řízení. Náraz nutnosti zavést distanční vzdělávání zvýraznil rozdíly mezi školami. Ve schopnosti zvládnout techniku, ale i v přístupu k obsahu vzdělávání, zadávání úkolů a podobě hodnocení.“
Zdroj: Tisková zpráva SKAV
0 komentářů:
Okomentovat