Vybraná zjištění ČŠI k distančnímu vzdělávání

Do distančního vzdělávání se zapojuje naprostá většina žáků, liší se samozřejmě rozsah takového zapojení a jeho způsob. Na prvních stupních základních škol se do online komunikace se svými učiteli zapojuje 81 % žáků, na druhých stupních 72 % a na středních školách téměř 80 %. V přibližně tisícovce škol však třetina žáků s učiteli online nekomunikuje a ve zhruba sto školách není do online distančního vzdělávání vůbec zapojena více než polovina žáků. Hlavní příčinou nekomunikace žáků je buď absence IT vybavení nebo nedostatečné připojení k internetu.

Významným faktorem pak je také nízká motivace některých žáků ke vzdělávání nebo nižší podpora ze strany jejich rodičů, kteří samozřejmě musí řešit i řadu jiných pracovních či osobních záležitostí. Nejsložitější situace je v tomto směru v regionech s nízkým socioekonomickým statusem a zejména ve vyloučených lokalitách. Velmi pozitivním faktem však je, že i v těchto územích se školy snaží distanční vzdělávání žáků nějakým způsobem realizovat a hledat cesty, jak jim úkoly předat či zpřístupnit a jak s nimi komunikovat.

Nejčastějšími komunikačními platformami jsou WhatsApp na základních školách a informační systém Bakaláři na školách středních. Velký podíl škol s žáky komunikuje prostřednictvím e-mailu nebo přes sociální sítě.

Zhruba polovina základních a více než 60 % středních škol se během distančního vzdělávání snaží pokračovat ve výuce podle tematických plánů jednotlivých učitelů, v souladu se školním vzdělávacím programem. Jen v malém podílu škol (třetina ZŠ a 16 % SŠ) určilo jejich vedení konkrétní tematické priority, na něž se škola v distančním vzdělávání soustředí. Právě takový postup je však jednoznačně potřeba doporučit. Pozitivním zjištěním je, že prakticky všechny základní a střední školy se soustředí na procvičování a opakování učiva, které bylo již dříve probráno, ovšem více než 80 % základních škol a více než 90 % středních škol se současně snaží distančním způsobem seznamovat žáky s učivem novým. To však může být velmi komplikující pro samotné žáky a zejména pro jejich rodiny. Hlavním cílem distančního vzdělávání by tak mělo být udržet u žáků návyky spojené se školní prací, nikoli snaha probrat distančním způsobem co nejvíce učiva podle školního vzdělávacího programu. 

Většina škol svým žákům během distančního vzdělávání poskytuje zpětnou vazbu, a to zpravidla motivačně a formativně orientovanou. Některé školy pak úkoly plněné distančním způsobem standardně známkují. Současně existují nemalé podíly škol, jejichž učitelé žákům úkoly pouze zadávají, aniž by s žáky následně jakýmkoli způsobem komunikovaly o jejich plnění.

Česká školní inspekce školám doporučuje, aby se nesnažily pojímat distanční vzdělávání v příliš velkém rozsahu, ale aby se soustředily na profilové předměty, na takové znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro další vzdělávání, a zejména aby věnovaly dostatek prostoru procvičování a opakování již probraného učiva. Z pohledu hodnocení žákovské práce během distančního vzdělávání Česká školní inspekce školám doporučuje, aby všem žákům poskytovaly průběžnou zpětnou vazbu a hodnotily zejména jejich snahu a přístup ke vzdělávání na dálku. Známkování úkolů plněných na dálku považuje Česká školní inspekce sice za možné, ovšem nikoli za vhodné. V žádném případě by pak známky udělené za úkoly plněné v období distančního vzdělávání neměly mít vliv na závěrečnou klasifikaci. Ta by měla zohledňovat pouze výsledky žáků během prezenčního vzdělávání, případně s promítnutím zhodnocení jejich snahy o pravidelnou práci během distančního vzdělávání, ovšem s respektem k podmínkám, které pro vzdělávání na dálku tito žáci měli.

Vybraná zjištění jsou k dispozici v přiložené prezentaci z tiskové konference České školní inspekce ze dne 15. 4. 2020. Podrobná tematická zpráva z tohoto zjišťování bude zpracována v horizontu dvou týdnů.


Další informace naleznete zde