„Už od prvního dne korona-krize propukla napříč celou Českou republikou diskuse, do které se zapojují snad všichni aktéři výchovně-vzdělávacího systému. Troufnu si říci, že tato diskuse ukazuje něco, co je potřeba si uvědomit a čeho je potřeba si vážit. Učitelé drží pospolu. Z pohledu na internetová fóra a na diskuse na sociálních sítích mám coby učitel se šestiletou praxí na základní škole opravdu upřímnou a nefalšovanou radost. Učitelé diskutují a inspirují se navzájem. Vyměňují si zkušenosti a pohledy na danou věc, což přispívá nejen k tomu, že se posouvá kupředu náš celkový přístup ke vzdělávání na dálku, což má zcela jistě velký dopad na námi vzdělávané děti, ale také celý náš vzdělávací systém, který všemi kroky, které nyní podnikneme, můžeme posunout kupředu,“ píše učitel Petr Pokorný ve svém blogu.
Petr Pokorný (linkedin.com) |
Když už se tolik zmiňuji o tom, co mi v současné chvíli dělá radost, nesmím opomenout ani následující kategorii – co by mi ještě udělalo radost. Z pozice učitele by mě nesmírně potěšilo, kdybychom nyní hodili za hlavu fakt, že nestihneme v letošním školním roce probrat všechno učivo, které nám stanovují rámcové a školní vzdělávací programy. Netrapme se tím, že nám žáci nepošlou všechny vypracované úkoly, které jsme jim zadali. Nedělejme si starosti počtem známek a následně tím, jak budeme žáky hodnotit. V kontextu běžného českého školství jsou výše zmíněné starosti běžné, což bohužel ukazují i ony již zmíněné internetové diskuse. V momentální situaci je však i v této oblasti čas a prostor na změnu…
Celý text naleznete zde
2 komentářů:
...coby učitel se šestiletou praxí na základní škole...
Já vám řeknu, celejch šest let praxe, to je něco.
Jsem rád, že mi takový odborník radí. Děkuji
Tak se vraťte na základní školu, pokud z toho nechápete, že tento článek vám fakt nemá radit. Už samo slovo BLOG o tom vypovídá. Jak smutné, že?
Okomentovat