„MŠMT ohlásilo, že zvažuje 15. května otevřít všechny školy v plném rozsahu, proti tomu stojí petice, které chce odsunout otevření škol až do 1. září. Ani jedno nedává smysl. Už teď je zjevný a narůstající problém nedostatek sociálních kontaktů dětí, chybí jim kamarádi a často i učitelé. Což samo o sobě nepochybně neprospívá emocionální pohodě a rozvoji dětí. Pro alespoň částečnou školní docházku mluví i problémy dětí z rodin s nízkým sociálně ekonomickým statutem. Naopak návrat všech dětí do školy by nepochybně přinesl velkou řadu problémů epidemiologických i logistických, dětem, učitelům, celým školám a často rodičům. Na škále "nechat, co je teď" a "úplný návrat do stavu před koronavirem" je ale spousta možností, jak mohou školy fungovat částečně,“ píše Ondřej Šteffl na svém profilu na Facebooku.
 |
| Ondřej Šteffl (facebook.com) |
- rozdělení dětí do menších skupin a tomu podřízený velmi omezený rozvrh
- škola pro každou skupinu dětí jen jednou/dvakrát týdně
- škola jen pár hodin, začátek mimo špičku
- škola jen pro devátý ročník a maturanty
- škola pro první stupeň úplně jinak než pro starší
- do škol docházejí jen učitelé mladší než ??
- rozdělení dětí a učitelů do oddělených malých skupin, které se nepotkávají
- děti, které mohou dojít pěšky, chodí tři dny v týdnu, dojíždějící jen jednou atd. atd. Jistě si každý podle svých zkušeností dokáže vymyslet různé varianty a různé logistiky i různé možné i potřebné omezení a výjimky. Mnohé lze ale vyřešit.
Jak maximálně velké mohou být skupiny dětí, jaké hygienické postupy se musí dodržovat, a které další jsou doporučené, to musí říct epidemiologové a hygienici. Tomu rozumějí. Naopak ale zase nerozumějí tomu, co a jak jde na konkrétní škole zařídit. Takže to, jak částečnou docházku realizovat, to musí říct škola. Tam nejlépe vědí, co zvládnou, jaké mají podmínky a vybavení apod. Jinak se bude rozhodovat malotřídka s 22 dětmi a dvěma učiteli s velkou školní zahradou, kam chodí jen děti z nejbližšího okolí. Jinak velká sídlištní základka a jinak střední škola, kam se sjíždějí děti z celého kraje.
Stát by, kromě z hygienických omezení, měl stanovit jen velmi široký rámec. Například výuka ve škole je pro každé dítě zajištěna minimálně jednou týdně, minimálně na tři hodiny, pro deváté třídy a maturanty dvakrát týdně na osm hodin celkem.
A takto to může běžet dva týdny. Pak je možné to vyhodnotit a případně upravit hygienická opatření, změnit povinnosti školy, začít řešit stravování dětí, družiny atd.
V prvním kroku je ovšem nepochybně nezbytné zachovat nárok na ošetřovné. I tak jistě dojde k poklesu jeho čerpání, protože i částečná docházka do školy některým rodičům uvolní ruce a bude pro ně výhodnější vrátit se do práce za plný plat než čerpat 60 % ošetřovného.
A otázka je, zda i taková částečná docházka do školy má být povinná. Rodiče mají z nemoci covod19 strach. A i když je to strach iracionální (nebezpečí, že dítě přijde k úhoně během dopravy do školy, je nejméně o řád vyšší než hrozí z koronaviru), tak tu prostě je a nemá smyl to lámat přes koleno. Navíc některé děti žijí v domácnosti se svými pra i prapra rodiči.
Částečná docházka by měl ještě jednu výhodu. Někde se nepochybně osvědčí, možná víc než docházka úplná. Pro mnohé školy, mnohé děti i mnohé rodiče to může být lepší řešení než dnešní škola na jedné straně i než domácí vzdělávání na druhé.
Teď je příležitost a hlavně dobrý důvod to vyzkoušet.
Zdroj: Ondřej Šteffl
8 komentářů:
Jsou to kacířské myšlenky, od nichž je jen krůček k tomu, aby
– bylo přirozené, že si žáci sami vyberou, zda budou maturovat s Cermatem, nebo bez něho,
– bylo přirozené, že si střední školy samy vyberou, zda do svých přijímaček zahrnou testy od Cermatu, nebo se obejdou bez nich,
– bylo přirozené, že si učitelé podle úrovně a zájmů svých žáků sami zvolí, co budou ve svých předmětech vyučovat a jak; beze strachu, že zůstane neprobráno něco, co se pak objeví v nějakém obskurním „katalogu“,
– se celý Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání vešel na 10 stran A4 a veškeré jalové komise pro jeho revizi mohly být rozpuštěny,
– byla zrušena převážná část podzákonných norem, které zbytečně a ke škodě vzdělávání unifikují život na školách,
– se matematika mohla vyučovat s předpokladem, že žáci budou mít v životě k dispozici moderní výpočetní pomůcky,
– se matematika mohla nadále vyučovat s předpokladem, že žáci nebudou mít v životě k dispozici moderní výpočetní pomůcky,
– se čeština mohla vyučovat na základě tzv. komunikačního pojetí, v němž jde primárně o schopnost vyjádřit srozumitelně myšlenku a porozumět myšlenkám, které vyjádřili jiní,
– se čeština mohla vyučovat tradičním přístupem, v němž přednost dostává teorie jazyka,
– se čeština mohla vyučovat také jakkoli jinak,
– se na některých školách už nikdy nevrátil stav před covidem-19, a návrat k původním poměrům se tak zastavil na půli cesty, třeba někde tam, kde to jako příklad uvádí autor,
– atd.
Na nenormálnost předcovidového stavu ukazuje i to, že s podobně rozumným návrhem, jak by mohlo školství vyjít z podmínek nouzového stavu, nepřišel žádný z učitelských či ředitelských spolků. Ty naopak vytrvale navrhují „jeden střih kalhot“ pro všechny. Každý spolek jiný, jak jinak… Místo aby jednaly nezávisle a samostatně, pořád se dožadují detailních a pro všechny závazných pokynů shora.
Správným cílem vývoje školství je ovšem ROZMANITOST – nikoli uměle udržovaná jednotnost sešněrovaná množstvím zbytečných předpisů.
Proč je školství řízené aktivisty z MŠMT něco jako jedno liniový provazový žebřík, když má a může být něčím méně provizorním,nepohodlným a nebezpečným?
NECHŤ MŠMT ČR ČASOVĚ ROZPROSTŘE HLAVNÍ PRÁZDNINY A UMOŽNÍ TÍM VYDAT ŘÁDNÁ VYSVĚDČENÍ A PODPOŘÍ RODINY, EKONOMIKU ČR I TUZEMSKÝ CESTOVNÍ RUCH.
http://www.ceskaskola.cz/2020/04/ministr-plaga-vyda-vyhlasku-ktera-omezi.html#comment-6823401485052648778
Proč takovouhle vcelku samozřejmou věc v době, kdy začíná dlouho avizovaná ekonomická krize a mnohé státy "zavírají různé hranice" a začínají se víc starat i o ekonomickou soběstačnost, MŠMT nechce udělat rozumná opatření a vymýšlí si nesmysly?
Kdyby MŠMT řádně fungovalo, mělo by podle mne takovouto možnost zejména avšak nikoli jen v této vážné situaci brát vážně v úvahu. Města a obce i kraje a další ministerské resorty včetně např. i úřadů práce jsou podle mne připraveny v tom školám, rodinám i ekonomice a společenskému životu pomoci. Nemají-li školy dost prostoru, mohou využít jiné veřejné a soukromé prostory, mj. např. i různá spolková zařízení, zavřené lázně, hotely, rekreační střediska atd. Nemají-li k tomu školy dost učitelů, mohou zpočátku pomoci dobrovolníci z řad studentů VŠ a lidí s VŠ vzděláním a noví zaměstnanci, na které dá stát peníze.
Proč na tomhle všem ministr Plaga a "jeho" MŠMT zřejmě nepracuje a namísto toho jako ministr školství zpochybňuje možnost něco takového uskutečnit? Co bude na podzim a později, ukáže-li se, že ty bezpečnostní týmy měly pravdu v tom, že školy nemají očekávat brzký návrat do předchozího stavu a přijmout příslušná opatření? Proč mu v tom nepomohou například i Pedagogické fakulty?
J.Týř
Pane Týři, diskutujte, prosím věcně. Děkuji!
Pan Týř, že má diskutovat věčně? Aha, věcně, naštěstí jsem se přehlédla, jak už je u mne se zhoršujícím se zrakem běžné.
Pane Týři nechte toho SPAMování, prosím. Omlouvám se ostatním diskutujícím, že anotace SPAMu zahltila rubriku Diskuse a připomínám, že diskusi lze nerušeně sledovat v rubrice Komentáře v horní liště. Děkuji!
KDO, KDY a JAK ROZHODNE O OBNOVENÍ "POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY"?
Máme tu dvě petice - jedna je pro a druhá proti obnovení školní docházky.
B. Kartous včera a senátor Růžička dnes v ČT prohlásili, že o obnovení školní docházky by mělo primárně rozhodovat ministerstvo školství.
Hlavní epidemioložka prohlásila, že návrat do žáků a učitelů do škol by měl být postupný a neměl by být povinný (na základě "plnění povinné školní docházky").
Po tom, co předvedl aktivistický ministr školství při Revizi RVP, Při náhradě NÚV a NIDV Národním PEDAGOGICKÝM institutem, při přípravě státní Strategie vzdělávání 2030+ a při nouzových korónavirových opatřeních, vyvstane podle mne zanedlouho zásadní otázka:
JE STÁT OPRÁVNĚN POŽADOVAT ŠKOLSKÝM ZÁKONEM POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKU DO IDEOLOGIZOVANÉHO A ŠPATNĚ ŘÍZENÉHO ŠKOLSTVÍ?
Osobně jsem názoru, že správná odpověď na tuto otázku zní NE. Podle Listiny základních práv a svobod má občan PRÁVO požadovat od státu bezplatné školní VZDĚLÁVÁNÍ. Není tím řečeno že rodiče mají POVINNOST posílat děti do zideologizovaných škol řízených jakýmsi "MINISTERSTVEM PEDAGOGICKÉ PŘEVÝCHOVY". Rodiče mají PRÁVO požadovat na státu kvalitní bezplatné vzdělávání svých dětí. Neumí-li toto právo zajistit MŠMT ČR, budou to možná muset udělat parlament a vláda České republiky. Například tím, že odvolají neschopného ministra. Například tím, že změní školský zákon.
J.Týř
Okomentovat