„Z doporučení ministerstva školství: ´Učitelé by v současnosti měli při on-line výuce místo známkování hodnotit děti slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. Nevyužívejte hodnocení/klasifikaci v období vzdělávání na dálku jako formu nátlaku.´ Znamená to tedy, že je za běžných okolností v pořádku, aby učitelé využívali klasifikaci jako formu nátlaku, a že smyslem výukových aktivit je primárně sběr podkladů pro klasifikaci? Proč by se tato doporučení měla týkat jen vzdělávání na dálku v období karantény?,“ píšou Helena Zitková a Martina Hezká na blogu Aktuálně.
Nemělo by se i za běžných okolností dbát na poskytování zpětné vazby, která žákům pomůže zlepšovat učení a motivuje je k další práci? Nemělo by smyslem výukových aktivit být to, že se žáci naučí něco nového, že přijdou na způsoby řešení nějakého problému, že budou v cizím jazyce rozumět něčemu, čemu předtím nerozuměli? Nemělo by vzdělávání ve škole také motivovat žáky i učitele k dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení? Není konečně čas to pochopit?
Klasifikační řády škol jsou plná neobjektivních a neměřitelných kritérií, se kterými může učitel naprosto volně manipulovat v žákův prospěch či neprospěch. Kritéria jsou běžně popsána zvlášť pro předměty s převahou teoretického zaměření, mezi které patří například český jazyk, matematika a cizí jazyk (Což je samo o sobě na další úvahu, jestli tyto předměty mají mít teoretickou převahu. Nejsou spíš více praktické? A neměla by většina předmětů ve škole mít převahu praktického zaměření?), s převahou praktického zaměření a s převahou výchovného zaměření….
Dokud bude systém přijímání žáků na vyšší stupeň studia záviset na známkách, mohou učitelé i nadále naprosto libovolně se známkami nakládat a ovlivňovat tak budoucí život dětí. Život dětí by ale měli učitelé ovlivňovat tak, že jim svůj předmět nezprotiví, dají jim příležitost se učit vlastním tempem a podle individuálních potřeb a poskytnou jim k tomu dostatečný prostor a podporu.
Celý text naleznete zde
9 komentářů:
Promiňte ale nic nového. Selský rozum etika a skripta z pajdáku.
Ale chápu, že mladí potřebují objevovat Ameriku.
Klasifikační řády škol jsou plná neobjektivních a neměřitelných kritérií, se kterými může učitel naprosto volně manipulovat v žákův prospěch či neprospěch.
Z toho logicky vyplývá na nutnost přejít na zkoušení formou testů s jasnými kritériii, ideálně máš-nemáš správný výsledek. Rozhodně nepřipustit nutně subjektivní slovní hodnocení. Chceme-li absolutně objektivní hodnocení nezávislé na osobě hodnotitele, jiná cesta není.
To, že autorky naopak podporují formativní hodnocení, jde zcela proti zásadnímu argumentu, kterým je údajná manipulace hodnocení ze strany učitelů.
P. S. Osobně kritérium máš-nemáš moc rád nemám, při opravování je třeba ohodnotit kladně i v podstatě správný výpočet, který ovlivnila náhodná chyba, např. přepsání se, ale v logice textu autorek už toto je subjektivní. Co je to "malá chyba"? No to určím já...
A pokud to já nesmím určit, protože tím přece manipuluji s výsledky žáků, nezbývá, než strojově vyhodnocený test ve stylu CERMATu, tak nenáviděného příznivci formativního hodnocení.
Lituji autorky, že musí řešit takové "problémy". Asi mají s hodnocením jen ty nejhorší zkušenosti.
Mohu je ujistit, že většinu učících učitelů takové "problémy" netrápí.
"Manipulace" a útlaky za strany učitele je výsledek naprosté nedůvěry v náš systém vzdělání učitelů. Ostatně nedůvěra je všude. Takže bují hypertrofované ochranitelství rodičů ...inteligentní nevychované bytůstky většinou mužského pohlaví, které mají slabé matky dostávají "asistentky - ženy od plotny"k rucew ...možná se tak naučí lépe manipulovat :_), což je základní dovednost budoucna. Omluva těm málo dobrým asistentkám...do důchodu soudruzi!!
"Dokud bude systém přijímání žáků na vyšší stupeň studia záviset na známkách, mohou učitelé i nadále naprosto libovolně se známkami nakládat a ovlivňovat tak budoucí život dětí."
Tato věta za prvé nedává logiku a za druhé se jedná o nechutný výpad proti učitelům. obě dámy by se měly stydět.
A není to spíš upřímná sebekritika?
To jakože se na školách běžně nedodržuje školní řád?
Co na to ředitelé škol? A školní inspekce?
Tak například...
1 - Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, očekávaných kompetencí, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání (dále jen stanovených výstupu) rychle, v určeném (nebo kratším) čase, s výrazným podílem samostatné práce a jen s minimální pomocí učitele. Projevuje výrazný zájem o výuku a o pozitivní rozvíjení své osobnosti. Řádně se na výuku připravuje a vzorně plní zadané úkoly. Při výuce plně využívá svých schopností, možností a rezerv.
S tím už se dá "i nadále naprosto libovolně nakládat"...
Při výuce plně využívá svých schopností, možností a rezerv.
Přiznávám, že tohle nedokážu rozpoznat. Příklad: primus třídy, ve všem první, ochotně radí ostatním a na "tvůrčí" a studijní atmosféru v učební skupině má obrovský pozitivní vliv. Ale využívá svých schopností (které nejspíš jsou vyšší než moje) PLNĚ? A pokud by se (nevím jak) ukázalo, že jede na poloviční plyn, mám mu dát něco jiného než jedničku? Takový blázen nebudu.
Naprosto souhlasím s příspěvky pana Portwyna a nezávidím budoucím pedagogům, pokud se v Pardubicích setkávají s takovou demagogií autorek. Pokud je paní Z. seznamuje s Bloomovou taxonomií hodnocení, nemusí mít obavy, že by zneužívali klasifikaci, o které se zmiňuje vyhláška 48/2005 Sb. v § 15. V našich pravidlech pro hodnocení slovní hodnocení jako jednu z možností máme, rodiče je však nechtějí. Právě slovní hodnocení dokáže být neobjektivní, alibistické a často pokrytecké. Jako perličku někdy uvádím slovní hodnocení, která přicházejí s žáky ze známé alternativní školy, když přestoupí na státní školu. A kdo jste, nedávné paměti, psali hodnocení na přihlášky žáků na SŠ, víte, že musely být pouze pozitivní.
Okomentovat