České ministerstvo stále ještě pracuje na pravidlech pro učitele, jak hodnotit a klasifikovat žáky ve druhém pololetí letošního školního roku. Slovenští učitelé už takový návod mají, a to velmi dobrý. Vybíráme z něj základní zásady, podle nichž se bude letos na Slovensku psát vysvědčení.
Zadáním nového ministra školství Branislava Gröhlinga je dodržení tří základních principů:
- zajistit spravedlivost hodnocení každého žáka respektováním individuálních podmínek na jeho domácí přípravu a distanční vzdělávání
- soustředit se na poskytování slovní zpětné vazby
- akceptovat jedinečnost celkových podmínek žáků na vzdělávání
Výběr ze slovenských pravidel pro hodnocení (ne známkování) v letním pololetí:
- během přerušeného vyučování se klasifikovat nebude, průběžné hodnocení má mít podobu konstruktivní zpětné vazby, má mít motivační charakter, pojmenovávat chyby a navrhovat postup, jak je odstranit
- slovenské ministerstvo nedoporučuje během výuky na dálku hodnotit na základě testů a písemných zkoušek
- ruší také povinnost realizovat předepsané kontrolní práce
- v průběžném i závěrečném hodnocení doporučuje zohlednit i sebehodnocení žáka
- po návratu žáků do školy se nebude minimálně tři týdny ústně ani písemně zkoušet
Podle čeho budou slovenští učitelé psát vysvědčení:
- pokladem pro závěrečnou klasifikaci mají být hlavně portfolia žákovských prací a rozhovory s žáky, případně konzultace s rodiči, klasifikace má přihlížet k individuálním podmínkám žáka, včetně jeho osobnosti nebo domácího zázemí
- předměty, jejichž cíle nelze při vzdělávání na dálku dosáhnout (především “výchovy”) se na vysvědčení nebudou vůbec klasifikovat, jejich výčet stanoví ředitel školy
- prvňáčci nedostanou na vysvědčení známky, škola je bude hodnotit jen slovně
- v ostatních ročnících je možná jakákoli kombinace slovního hodnocení a známek, kterou škola zvolí, ve všech ročnících je možné pouze slovní hodnocení
- žáci nebudou na vysvědčení hodnoceni jako nedostateční, až na opravdu mimořádné případy při realizaci přezkoušení či komisionálních zkoušek
Karel Gargulák, analytik EDUin: “Na závazných pokynech slovenského ministerstva školství k hodnocení a klasifikaci žáků ve složitém období je dobře vidět, že byly připraveny skutečně komplexně a promyšleně. K tomu patří i zákaz písemně i ústně žáky zkoušet nejméně tři týdny poté, co se žáci vrátí do škol, zejména pokud k tomu dojde ještě před koncem tohoto školního roku. Tento zákaz bude chránit žáky před nedočkavými učiteli, kteří by se ve zbývajících pár dnech před uzavřením klasifikace mohli snažit co nejrychleji - a často nesmyslně - nasbírat chybějící známky, aby mohli klasifikovat, jako by výuka v tomto pololetí probíhala normálně.”
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
3 komentářů:
Kopíruji to, co jsem napsal jinde:
Ne že by v ministerském materiálu nebyly dobré věci a snad si dovedu představit, čemu se snažil zabránit, ovšem jsou zde problematická místa:
- během přerušeného vyučování se klasifikovat nebude, průběžné hodnocení má mít podobu konstruktivní zpětné vazby, má mít motivační charakter, pojmenovávat chyby a navrhovat postup, jak je odstranit -
Klasifikování - zřejmě se myslí známkami - se může přirozeně propojovat s tím, co je v tomto bodu uvedeno dále.
- slovenské ministerstvo nedoporučuje během výuky na dálku hodnotit na základě testů a písemných zkoušek -
Testy či klasické písemky poskytují zhruba stejně přesné / nepřesné informace jako většina nyní využitelných dalších podkladů pro klasifikaci.
- v průběžném i závěrečném hodnocení doporučuje zohlednit i sebehodnocení žáka -
I toto kritérium je na tom s relevancí stejně jako většina dalších.
- po návratu žáků do školy se nebude minimálně tři týdny ústně ani písemně zkoušet-
Není důvod nepokračovat v hodnocení průběžných aktivit, tak jak byly předtím nastaveny, nebo dovršit předchozí výuku třeba testem (či jakkoli jinak). Škola by pouze neměla zadávat nové práce k předchozímu učivu.
- pokladem pro závěrečnou klasifikaci mají být hlavně portfolia žákovských prací a rozhovory s žáky, případně konzultace s rodiči, klasifikace má přihlížet k individuálním podmínkám žáka, včetně jeho osobnosti nebo domácího zázemí -
Nejsem schopen zjistit a nevím, jak bych přesněji zjišťoval podmínky, za kterých se žák připravoval - jaké je vybavení domácnosti počítači, zda se žák nemusel zapojit do zajišťování financí pro rodinu, zda v rodině nevládne vztahové napětí atd. Část žáků nebo rodin mi určitě informace poskytovat nebude. V řadě případů mohu vliv okolností jen velmi nepřesně odhadovat.
- předměty, jejichž cíle nelze při vzdělávání na dálku dosáhnout (především “výchovy”) se na vysvědčení nebudou vůbec klasifikovat, jejich výčet stanoví ředitel školy -
Nejde o předměty, jde o některé výukové cíle napříč předměty.
- žáci nebudou na vysvědčení hodnoceni jako nedostateční, až na opravdu mimořádné případy při realizaci přezkoušení či komisionálních zkoušek -
Pokud žák neplnil výuková zadání a nepředložil nic, nechť se mu posune termín klasifikace standardním způsobem, tedy např. na konec srpna.
Velmi trefný rozbor pana Soukala.
Bod "tři týdny nezkoušet" je zcela nesmyslný.
Malé testy se běžně dávají jako kontrola toho, jak žák pracuje průběžně. Z mého hlediska jsou užitečnější pro zpětnou vazbu, než známka z kompozice či tematické práce. Navíc nutí žáka zopakovat si učivo krátce po odučení, což je i pro něj nejsnadnější cesta k k osvojení látky, kdy si ještě pamatuje výklad učitele.
Rovněž je možno zakončit hodinu malou písemkou, kdy žák přímo ze svého sešitu vyhledává podstatné informace nebo spočítá modelovou úlohu. Opět je to mechanismus, jak přimět žáky k tomu, aby i o hodině uvažovali a neopisovali s vypnutou hlavou.
Nutno dodat, že takové "bezprostřední" testy mají v průměru o poznání lepší výsledky než velká opakování.
"Zákaz zkoušet" je tedy pro žáky nevýhodný.
Pan Doležel
Koluje po síti vtip - na fotce dva, nejspíš někde na konkurzu.
Popiska:
"A kdy jste maturoval? Aha, 2020. No tak nashledanou."
Okomentovat