Stávající situaci musíme chápat jako příležitost změnit mnoho věcí k lepšímu a posunout naše
školství do moderní doby, v níž je většina lidských činností určitým způsobem podporována
digitálními technologiemi. Zároveň je třeba nezapomínat, že nedílnou součástí učení jsou
přímé sociální kontakty a přímé zkušenosti s okolním světem. Právě přechod na online výuku
skokem by měl být podnětem, který mnoha lidem otevře oči a pochopí, že se cíle našeho
vzdělávání proměňují.
Návrhy:
1. Koordinovat činnost učitelů v rámci školy tak, aby svými požadavky děti a rodiče nezahltili.
2. Nesnažit se za každou cenu naplnit všechny požadavky dané ŠVP (probrat veškeré učivo).
3. Existující nástroje online komunikace mezi učitelem, žáky a rodiči považovat za základ, na němž je třeba stavět online výuku a dále ho rozšiřovat.
4. Poskytovat pravidelně zpětnou vazbu, která nebude spočívat pouze ve známkování – telefonicky tam, kde jiný kontakt nefunguje (pravidelně být v kontaktu s každým žákem).
5. Vnímat online technologie jako nástroj pro podporu sebeřízení žáků, tj. umožnit žákům samostatně plánovat svůj proces učení na základě stanovených cílů a kritérií.
6. Využít technologie, aby podpořily všechny žáky a současně posilovaly tolik chybějící sociální interakci mezi žáky (umožnění vzájemné komunikace mezi žáky, práci v týmech, řešení projektů, budování atmosféry pro učení...).
7. Když komunikace nefunguje, zkusit oslovit neziskovou organizaci, sociální službu nebo jinou existující podporu.
8. Připravovat integraci kombinovaného (prezenční + online) vzdělávání do činnosti škol, podpořit revizi RVP pro informatiku a dokončit nesplněné požadavky Strategie digitálního vzdělávání z roku 2014 (včetně personálního vybavení škol a technické infrastruktury). Po ukončení krize nedopustit návrat do původního stavu.
Celý text naleznete zde
0 comments:
Post a Comment