Anketa České školy: Mají se školy v květnu otevřít? Odpovídá speciální pedagožka Jana Karvaiová

Česká škola oslovila ředitele škol, učitele i odborníky se dvěma jednoduchými otázkami: 1) Souhlasíte s plánem na znovuotevření škol v půli května? (Samozřejmě za příznivých epidemiologických podmínek, s nimiž počítá vláda…) 2) Co si myslíte o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy… Odpovídá speciální pedagožka Jana Karvaiová.

Jana Karvaiová (pedagogicka-komora.cz)

Jana Karvaiová: Jediné, o co se jedná, je otevřít hlídárny dětí, aby ostatní mohli chodit do práce 

Mají se v květnu otevřít školy? 

Je to spíš lobbing ekonomů, než přání kohokoli ze školství. Nesouhlasím s tím, co jsem zatím slyšela a četla. Jediné, o co se jedná, je otevřít hlídárny dětí, aby ostatní mohli chodit do práce. To vidím jako příčinu toho, že se najednou začalo mluvit o otevření škol. Pokud mě paměť neklame, říkalo se, že školy se budou otvírat jako jedny z posledních. A teď je to najednou jinak. A o nějakých podrobných plánech, jak takovou výuku uskutečnit jsem také nečetla. Jen nástiny a nesmysly.

Pokud by školy měly být otevřeny tak, jak popsal pan premiér a pan ministr školství, asi by to byl průšvih. Nechápu, proč by se mělo začínat spíš těmi mladšími žáky. Asi proto, že oni jsou v nejmenším nebezpečí. Přitom já osobně bych začala obráceně (tedy ,když už by se opravdu muselo začít). Od těch nejstarších – vysokoškoláků a středoškoláků. Ti jsou schopní dodržovat pravidla a neohrozit vyučující. Možná. A asi bych otevřela jen maturitní třídy, koncové ročníky na vysokých. A možná ještě devítky na základních školách. Aby bylo možné nějak (ale nevím jak přesně, na to se mě neptejte) uskutečnit maturity, závěrečné zkoušky, přijímačky na střední školy a státnice. Ale to je jen můj nástřel, kdyby opravdu šlo do tuhého a nebylo možné jinak zvládnout tyto zásadní věci.

Navíc, protože jak asi tušíte, víc hlav víc ví, jsem se poptala rodičů na několika FB skupinách a vychází mi z toho, že velké procento rodičů by si stejně děti nechalo doma.

A co si myslím o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy...? 

Je to nesmysl. V celkovém měřítku. Pro školy by se musely zajistit roušky, teploměry, čističky vzduchu a další pomůcky, které jsou potřeba. Od státu, od zřizovatelů. A to stojí nesmírný peníz. Víme, jak to dnes vypadá, nedostatek všeho. Další průšvih je, a to už psali mnozí přede mnou, vyšší věk kantorů. V době, kdy jsme navíc tzv. sendvičová generace, tedy někdy se ještě starající o své děti a zároveň se staráme o své staré rodiče.

Budu věrná svému oboru. Zapomnělo se na to, že do škol chodí i žáci a studenti s hendikepy a tam už by to vůbec bylo nemožné. Vysvětlit např. autistům, co smí a nesmí (např. nosit roušky), to je nadlidský úkol. Máme děti s mentálním postižením, těžké alergiky (kteří již bez roušek sotva dýchají, kašlou a kýchají), máme astmatiky. Škola není jen o učení, je také o sociálních vztazích (jak asi budou reagovat děti, co se 2 měsíce neviděly?), jak se bude svačit? Jak budou chodit na WC? Kdo je tam bude hlídat? Jedna otázka za druhou. Logika říká, že ty děti nakažení vydrží. Jenže ve škole nejsou jen děti, že? Bude potom moje nákaza brána jako pracovní úraz? Těch otázek je přespříliš. Už nyní se ví, že se v omezeních jaksi zapomnělo na dětské domovy, mnoho školek. Oni mají štěstí, že pracují s dětmi. Jinak by to dopadlo jako s LDN nebo domovy důchodců. Tam se na všechny také všichni nejdříve vykašlali. Tím myslím na personál. Teprve po „rozjetí“ nemoci v těch zařízeních se koná s křížkem po funuse. Pardon, někdy doslova.