„Skončily jarní prázdniny, mnoho studentů vycestovalo s rodiči do zahraničí. Vrátili se přesně do vrcholících obav kolem koronaviru. Samozřejmě pak ve škole nemluvili o ničem jiném, nesoustředili se na výuku; kdykoliv někdo zakašlal, rozjela se ve třídě panika. Jako učitelé jsme toho měli plné zuby,“ vysvětluje zástupkyně ředitele Pražského humanitního gymnázia Tereza Bočanová. „Naší náladě nepřidávala ani média a jejich často protichůdné výstupy. Rozhodli jsme se tedy, že se zkusíme k novému viru postavit racionálně.“ Do projektového dne s názvem Don´t Panic! se zapojila většina učitelského sboru i studenti z další střední školy, která v budově sídlí. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.
Ve vedlejší třídě se zase sekundáni zaobírají dvěma články – jeden je rozhovor s lékařem, který vyšel v Lidových novinách, druhým pak dezinformační článek z webové stránky AC24. Učitelky českého jazyka dětem připravily sadu otázek. Některé se vztahují k informacím uvedeným v textu, další směřují ke znakům zpravodajství a publicistiky nebo k práci se zdroji.
Dějepisář Jiří Čepelák má v projektovém dnu pro studenty připravenou lekci z lidských dějin zaměřenou na nejrůznější nákazy, které si v průběhu staletí vyžádaly miliony lidských životů. Třída se rozděluje na skupinky, každá skupina dostává k dispozici informace o jedné smrtící chorobě. Mají za úkol pak nemoc představit ostatním.
Celý text naleznete zde
4 komentářů:
ještě bych doporučil workshop na infekčním oddělení
"mnoho studentů vycestovalo s rodiči do zahraničí. Vrátili se přesně do vrcholících obav kolem koronaviru. .... kdykoliv někdo zakašlal, rozjela se ve třídě panika."
Projektový den je krásná myšlenka. Ale co tahle říct: Kdo byl v Itálii, tak bude 14 dní doma, kdo kašle, ať sem nechodí!
Jo je to hezké. Jestlipak si hráli na to, jak budou probíhat maturity či príjimačky ve virovém šílenství.
Politici řeší co bude za dva roky, ale nedochází jim co bude za měsíc či dva.
No to by bylo opovážlivé - zeptat se, kdo byl v Itálii!!!
Že děti, které byly v It. mohou spíš ohrožovat starší učitelky(úmrtnost starších je daleko vyšší), to nikomu nevadí? Když na mě robě mluví o přestávce(něco důležitého potřebuje), rozumím mu, až když přistoupí blíž, protože nemluví dost nahlas - o přestávce je pochopitelně větší hluk....ale to přece nevadí...
Okomentovat