„Naše školství trpí tím, že je předimenzováno nesmyslnými fakty. Když se někoho zeptám, kde je Samoa, většina řekne, že neví. Mě, když se někdo zeptá na název nějaké rostliny, také odpovím, že nevím. Ale to přece není to podstatné. Hodně věcí, které vás zajímají, si dnes můžete dohledat a spousta věcí je vám zase jedno. Právě díky současné situaci si začneme z učiva vybírat to podstatné. Teď teprve začneme opravdu zjišťovat, co je pro naše děti podstatné a důležité, aby to uměly a znaly,“ říká ředitel mosetcké základní školy Roman Ziegler v rozhovoru pro MF DNES .
 |
| Roman Ziegler (facebook.com) |
Komunikace se školou dnes probíhá většinou elektronicky. Ne každá rodina však má adekvátní vybavení. Jak se to řeší?
Pro žádnou stranu to není komfortní situace a má to mnoho úskalí. Jestliže je dnes polovina učitelů 50+ a třetina 55+, tak si umíte představit, že i pro ně není učení na dálku pomocí moderní techniky zcela běžné. Tím, že situace nastala ze dne na den, také neexistuje ani jednotná platforma, každá škola to tedy řeší po svém. Učitelé posílají drtivou většinu úkolů přes aplikaci Bakalář, e-mail či Facebook. Mnozí rodiče ale nemají možnost je doma vytisknout nebo moderní techniku vůbec neovládají. Na naší škole jsme proto umožnili dětem, které nemají přístup k technice, vyzvednout si zadání úkolů po dohodě s vyučujícím ve škole a na papíře vypracované úkoly vhodit do schránky.
Máte už zajetý nějaký systém učení?
Tím, jak se člověk učí za pochodu, jsme zjistili, že jsme zpočátku rodiče i děti úkoly zahltili. Došlo k tomu ale na mnoha školách. Už pro tento týden jsem proto učitelům dal pokyn, abychom trochu přibrzdili. Rodiče mají vlastní starosti, děti mají hodně práce a i samotní učitelé nezvládají opravy a zajišťování relevantní zpětné vazby. Učíme se teď všichni a není to jednoduché pro nikoho.
Celý rozhovor naleznete v MF DNES
20 komentářů:
"Když se někoho zeptám, kde je Samoa, většina řekne, že neví. Mě, když se někdo zeptá na název nějaké rostliny, také odpovím, že nevím. Ale to přece není to podstatné."
Ano není to podstatné, když zametám ulice, kopu kanály, stojím u pásu a s nikým se nebavím. Když chodím mezi lidi získávám tímto pověst prosťáčka, což mi třeba nemusí vadit. Když jsem byznysmen a ve společnosti a netuším, kde je Samoa či nepoznám pampelišku, jsem za troubu a inteligentní společníci si rozmyslí, jestli se mnou půjdou do kšeftu. Zato když vím,dokonce zmíním rozdíl mezi smetankou a pampeliškou,jsem za eso, co zná svět a pokud budu chtít kšeftovat, posílí to můj kredit.
Když jsem ředitel školy, tak to podstatné je. Svědčí to o mém přístupu ke vzdělávání dětí.
Takže tyto fráze, dnes moderní, doporučuji opakovat jen, chcete-li být v inteligentní společnosti za nedovtipného.
Souhlsím, že teď se ukáže, co je skutečně podstatné a co jde online snadno zvládnout. Něco snadno nejde, tak to bude muset počkat.
neexistuje ani jednotná platforma, každá škola to tedy řeší po svém
Proč by měla existovat jednotná platforma a proč by to někoho mělo zajímat? Jak jinak nežli po svém by to školy měly řešit?
Zřejmě můžeme očekávat mocný tlak neználků, aby Ministerstvo vynutilo nějakou tu jednotnou platformu a aby to všechny školy dělaly PŘESNĚ stejně! A nikdo nebude vyčnívat! Ani o fous!
Mnozí rodiče ale nemají možnost je doma vytisknout nebo moderní techniku vůbec neovládají.
Pane řediteli,
opravdu chcete tvrdit, že mnozí rodiče nejsou schopni otevřít facebook? Typický rodič má pod 50 let. Kdo v této generaci není schopen komunikovat přes počítač/mobil?
Co se týká učiva: současný stav naopak nahrává "kvízovému" učení typu Samoa leží v oceánu a) Atlantickém b) Indickém c) Tichém d) Severním ledovém.
Naopak bito je učivo, které vyžaduje vysvětlování v reálném čase.
Ucivo neni cil, ale prostredek uceni…
Teda ty aspon zdanlive zbytecne 3/4, ktere "nikdo z nas nikdy nepouzil" (resp. ktere "ne kazdy z nas pouziva").
Skoda, ze to rada reditelu, expertu ci ucitelu nechape...
Jo a tisknout pracovní listy vůbec není třeba. Dokonce je mnohem lepší, když si to děti napíší samy... vazba ruka-oko. Jo, já vím. To je práááce.
Jinak člověk samozřejmě 90 % toho, co se učil, nepoužije. Bude potřebovat 10 %. Ale nikdo neví, kterých 10 % bude potřebovat... Tedy až na experty, ti to vědí na 30 let dopředu. Zdravím pana Oldřicha.
"Jinak člověk samozřejmě 90 % toho, co se učil, nepoužije. Bude potřebovat 10 %. Ale nikdo neví, kterých 10 % bude potřebovat... "
Taky je asi lepsi patrat po pruniku toho, co nebude potrebovat nikdo z 20 (za nas 33) spoluzaku… Pak se dostaneme na spis opacny pomer…
"Naopak bito je učivo, které vyžaduje vysvětlování v reálném čase."
Myslím, že jste to vystihl docela přesně. Matematika, fyzika a chemie - téměř vše. A u těch dalších předmětů těch souvislostí žáci také moc doma nepochytí.
A myslet si, že v současné situaci je nutné učit to nejdůležitější, je blbost. Je to právě naopak, to nejdůležitější je potřeba odsunout.
"to nejdůležitější je potřeba odsunout."
A v tom je ten problém. Kam odsunout?
Já zatím především procvičuju. Stejně jsem to měl v plánu na konci pololetí.
Teda kromě třeťáků, těm se pokouším vysvětlovat přes videokonference. Budu muset ale najet i na ostatní třídy, dva měsíce se nedají prostě škrtnout. Co budu z toho těžšího moci, odsunu, ale něco bohužel nemůžu kvůli návaznosti.
Ovšem efekt výuky bude výrazně nižší, to je bohužel jasné už teď.
Petr Portwyn řekl(a)... 26. března 2020 11:07
Jinak člověk samozřejmě 90 % toho, co se učil, nepoužije. Bude potřebovat 10 %. Ale nikdo neví, kterých 10 % bude potřebovat...
To je jistě pravda, potíž je, že ve škole se učí věci, které na 99 % potřebovat nebudete, a neučí se věci, které většina potřebovat bude. A pak se učí věci, které většina potřebovat bude, ale většina se je nenaučí, protože by na ně bylo třeba víc času, ale ten není, protože se učí věci, které na 99 % potřebovat nebude.
Pan Šteffl
Je to hezké, mít křišťálovou kouli.
Jakoupak křišťálovou kouli. Stačí zdravý rozum a minulá zkušenost. Co myslíte, třeba, kdo to b bude potřebovat? neporozumí vzniku indukovaného napětí v cívce, nezorientují se na stupnici pH, neupraví správně všechny algebraické výrazy, neodliší větu přípustkouvou od přívlastkové, neobjasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek
A třeba řešit konflikty, moderovat debatu, trojčlenku, číst grafy?
A nebo se můžete podívat na JOBs, co žádají firmy.
Pan Šteffl
řešit konflikty, moderovat debatu, trojčlenku, číst grafy
Ono se to jaksi nevylučuje. Možná by nebylo od věci nespoléhat se na intelektuálské mýty a zjistit si, co se ve školách děti opravdu učí. Z toho, co je nahoře kurzívou, všechno. Ovšem nevím, zda to mělo být to, co potřebovat budou, nebo na 99 procent nebudou.
Samozřejmě na SŠ se očekává, že děti trojčlenku už umí. Nemůžete pokaždé začínat od nuly, to byste se nedostal ani k té trojčlence.
K dalšímu učivu: je třeba i nějaký rozvoj intelektu. Jakákoli látka se má vysvětlovat v logické návaznosti a v jistém rozsahu. Jinak je to sběr nahodilých "špeků" dobrých tak pro salonního magika.
Žák si pak vybere sám, co zapomene. Někdo tu cívku, jiný kdo to byl Balzac, a další zase kolik je dvakrát patnáct. Je ale třeba učit více, aby si mohl vybrat - kdo nedostane ani to, co by si zapamatoval, nemá z čeho volit.
Za poslední desetiletí se učivo ořezalo s tím, že si žáci pak zapamatují více. Předpoklad se ukázal nepravdivý - času mají více, ale vědí méně.
Hlupák zapomene skoro vše, ale stavět vzdělávací systém na míru hlupákům je hloupé.
Učitelům 55+ bylo v době projektu internet do škol kolik let? Každý prošel školením a MĚL se to naučit. A protože se to doteď nenaučili je chyba čí? A nebylo by záhodno se takovými učiteli rozloučit?
A nebylo by záhodno se takovými učiteli rozloučit?
Dejme tomu. A máte nějaké jiné?
Nevšiml jsem si před epidemií žádných front vysokoškoláků s excelentním IT vzděláním před ředitelnami škol. Možná, že po skončení karantény tam budou.
Prozatím ale bylo všude plno článků o tom, kolik učitelů s jako kvalifikací je nedostatek a kolik jich bude chybět během 5 - 10 let. Už chápete, kam přivedlo zemi šetření na školách a učitelích?
Najednou ze dne na den chceme, aby učitelé pracovali s dětmi on-line. Aby uměli pracovat s moderními technologiemi. Jenže to něco stojí, víme?
Na spoustě základek mají jeden počítač pro tři učitele v kabinetě. A služební notebook? Koupit je z peněz na provoz? Jako fór dobrý, ale jinak ani náhodou.
Pokud škola neměla někoho, kdo by napsal nějaký byrokratický projektový paskvil kvůli evropským penězům, tak zapomeňte.
Učitelé dnes komunikují s dětmi na svých vlastních počítačích. Jsou to snad živnostníci? Nosí si pokladní do Lídlu vlastní pokladnu a mechanik do Škodovky vlastní šroubovák a vrtačku?
Chtěl jsem na začátku školního roku koupit brýle a jeden wifi router pro výuku prostřednictvím "virtuální reality" v mobilech pomocí aplikace Google Expedition. Jenže nebyly peníze. A nebyly ani po Novém roce...
Víte, jak jsem to vyřešil? Koupil jsem alespoň ty papírové na wishi za vlastní a vyštrachal starý Zyxel, který mi zůstal doma po ugradu domácí wifi.
Takhle vypadá vládní priorita všech vlád od roku 1989.
Až budeme vědět, které z těch 30 dětí ve třídě na základní škole určitě nebude nikdy potřebovat chemii, nebo elektrotechniku, můžeme klidně na velkých školách ve městech vytvářet třídy budoucích biologů, elektrikářů, obuvníků...
Sice vyprodukujeme jednooborové fachidioty, ale dozajista budou připravení na takovou budoucnost, o které si dnešní "experti" myslí, že vědí, jaká bude.
Problém nastane, pokud ta budoucnost bude jiná.
Nejde o to, že 95 % žáků nebude potřebovat rozlišovat druhy vedlejších vět a proto to stejně zapomene. Jde o to, že jim to neublíží, když to jednou za život uslyší a těch (možná) 5 %, které to potřebovat skutečně bude, bude na dalším stupni vzdělávání moci na tuto znalost navazovat.
Troufám si tvrdit, že v přírodních vědách a matematice se naprostá většina učitelů shodne na tom, co má být tím nezbytným základem na ZŠ a co na jednotlivých typech středních škol.
A že se nemohou češtináři shodnout, jestli je důležitější Čapek nebo Škvorecký, to mi nervy opravdu nedělá.
Já křišťálovou kouli nemám, ale umím analyzovat data a trendy.
Budoucnost bude v každém případě multioborová a velký pokrok čekají oblasti, které se nacházejí na rozhraní více oborů.
Patří "inteligentí karanténa" do medicíny, do psychologie a sociologie, nebo do IT?
Patří nanoboti přenášející léčivo do zasaženého orgánu více do chemie, do fyziky, nebo do biologie?
Jak se mají proboha domluvit odborníci z různých oblastí při spolupráci na společných projektech, když nebudou umět z vědního oboru svých spolupracovníků ani základní abecedu?
Biolog, který nebude tušit ani zbla o tom, jestli nanobota ovládáme pomocí sil elektromagnetických, nebo elektrostatických, v takovém týmu rozhodně pracovat nebude.
Teď se ukáže, co z učiva je skutečně důležité
Ale kdežpak!
Teď se ukáže, co je naučitelné bez učitele.
Pytlici to vidí spíš na ta tupě bifloidní fakta.
Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale návratem Pytlíka a Poste.restanteho do diskuzí na ČŠ vzrostla jejich úroveň minimálně o 500 %. Doufám, že si to uvědomuje i ten, kdo by si to měl uvědomit jako první.
Okomentovat