Je docela jisté, že čistě teoreticky si většina z nás změny světa vyvolané technologiemi uvědomuje. Tvrdíme-li dnes, že v blízké budoucnosti budeme všichni (nejen v zaměstnání) potřebovat schopnost spolupracovat s „chytrými“ počítačovými systémy, které práci nejen zefektivní, ale umožní lidem dělat věci bez nich nemyslitelné, budete nejspíše tušit, že to je pravda. Bohužel toto navýšení schopností se bude plnohodnotně týkat jen těch, kteří na to budou připraveni. Proto se nutně musíme zamyslet nad tím, jaký dopad současný vývoj má na naše školství...
 |
| Bořivoj Brdička (youtube.com) |
Co je cílem
To, co se musí udělat, je komplexní inovační změna výukových cílů i postupů (Technologická transformace vzdělávání podle Prenského). Je třeba být „digitálně gramotný“, ale dokázat přitom také „informaticky myslet“. Toto jsou termíny, které pro kompetence potřebné při práci s technologiemi zavádí naše Strategie digitálního vzdělávání (SDV) z roku 2014, jejíž záměr je naší nadcházející revizí RVP konečně naplňován.
Budovat informatické myšlení znamená učit žáky rozumět tomu, na jakých principech fungují digitální zařízení (počítač, tablet, mobil, chytré hodinky, televize, lednice, chytrý dům apod.). Počátečním stádiem je algoritmizace běžných žákům blízkých úkonů, finálním pak schopnost rozpoznat, kterou část komplexního problému lze řešit s pomocí technologií (vhodné zařízení, software ad.), a jaký postup se má zvolit. Každý učitel, který chce porozumět souvislostem s implementací informatického myšlení do výuky, by si měl najít čas a zapsat si online MOOC kurz Eduskopu Jak rozvíjet informatické myšlení, který byl vyvinut v rámci projektu PRIM.
Zatímco informatické myšlení je možno do určité míry budovat i bez přístupu k přístrojům, digitální gramotnost se bez nich většinou neobejde. Je to v první řadě schopnost tato zařízení (hlavně ta vlastní) na maximálně možné úrovni využívat. Budeme-li akceptovat současný stav, kdy technologie mají své místo již téměř ve všech oborech, je zřejmé, že se bez nich nemůže obejít ani výuka na tyto obory zaměřená. Z toho vyplývá, že digitální gramotnost má průřezový charakter s přesahem do více oborů. Ten přesah má některé společné prvky (např. specifické vlastnosti platforem, vyhledávání a ověřování informací, internetová bezpečnost, sdílení dokumentů apod.), využití ke specifickým účelům je však již věcí těchto oborů samotných (textový editor, tabulkový kalkulátor, mapy, GPS, CAD apod.).
Cílem naší revize RVP ZV proto je nejen modifikovat výuku informatiky a ICT, ale změnit též přístup ostatních oborů (ukázat, že integrace technologií není jen věcí informatiků). To je jistě nesnadný úkol, který vyžaduje spolupráci mnoha odborníků/metodiků různých oborů. Pro začátek jsme začali pracovat na přehledu očekávaných výsledků učení (OVU) pro informatické myšlení i digitální gramotnost z pohledu ICT panelu NPI. Ten se stane základem změny, kterou dozná RVP ZV v oblasti výuky informatiky (zahrnuje informatické myšlení i základy digitální gramotnosti).
Ty OVU, které mají přesah do jiných oborů, budou postupně do těchto oborů integrovány. Plně k tomu dojde nejspíše až při realizaci tzv. „velké“ revize RVP, na níž se již začíná pracovat a která bude naplňovat cíle stanovené ve Strategii 2030+. Hotová by měla být v roce 2023.
Celý text naleznete zde
9 komentářů:
"Cílem naší revize RVP ZV proto je nejen modifikovat výuku informatiky a ICT, ale změnit též přístup ostatních oborů (ukázat, že integrace technologií není jen věcí informatiků). "
Jistě, ale češtinář vůbec nemusí znát typografická pravidla a vytváření dokumentů, ale reforma po něm bude chtít, aby učil práci v textovém editoru. Stejně tak po matematikovi bude chtít, aby učil tabulkový kalkulátor, přestože formátování tabulek a většina funkcí tabulkového kalkulátoru nemá s vyučováním školské matematiky nic společného.
Takže všichni se budou učit informaticky myslet a nikdo nebude umět správně naformátovat text a tabulku. Vzhůru ke šťastným zítřkům.
Češtinář, který nezná typografická pravidla a matikář, který nezvládne tabulky jsou ideálními produkty pedagogických fakult - nemohou tak snadno utéct mimo školství a jsou tedy těmi nejsprávnějšímí absolventy PedF.
V reálu: mnoho matikářů učilo a učí IVT. Já jsem to dělala řadu let taky. Moje sestřenice je překladatelka, VŠ dokončila v roce 1989, a umí s počítačem lépe než já - musí, neuživila by se (a nikdo ji to to neučil).
O matikáře bych v případě Excelu neměla strach. Pokud jim přidáme hodin matematiky, tak to zvládnou. O češtináře mám ale v případě výuky Wordu oprávněné obavy.
Ale tady nejde jen o to, zda to umí. Textové funkce, formátování buněk vůbec k ničemu v matematice nepotřebujeme, ale tabulkový kalkulátor je bez nich chudší.
"O matikáře bych v případě Excelu neměla strach. Pokud jim přidáme hodin matematiky, tak to zvládnou."
Ó ano, jistě. Proto na mnoha školách naučí dnes Excel lépe informatik než matikář a práci s kalkulačkou lépe fyzikář než matikář. Oni by matikáři naučili skvěle cokoliv, kdyby se jim chtělo. Třeba i matematiku. Ale proč se jim tedy nechce a plno žáků k ní má odpor? Aha, určitě proto, že žáci jsou na matiku líní a ne moc chytří? A právě proto by to měla být pro matikáře výzva :-) Jak dobře učit matematiku, tak cokoliv jiného. A vymlouvat se na hodiny je alibismus. Čas nemá s kvalitou výuky nic společného.
Čas nemá s kvalitou výuky nic společného?
To může říct ten, kdo neví jak to ve škole vypadá.
K článku.
Je hezké teoretizovat o využití ICT. Jenže hlavní brzda technologií je jejich nespolehlivost ve školské administrativě. A tedy nasíravost zaměstnanců, zastarávání softwaru i hardwaru a nedostatek správců.
Využití ICT zvládnou žáci sami a kolikrát poučí i učitele. Je to o spolupráci a kantor nemá šanci žákům konkurovat. Zvlášt když žáci tráví u IT většinu volného času. Zapoměňte, že ovládání IT budou učit učitelé žáky. Učitelé možná budou učit maloše informaticky myslet či programovat. Ale kolik kantorů ICT to zvládne? Ti co to perfektně umí, utečou k firmám.
Většina schopných žáků bude operovat s nenovějšími chytrými mobily nebo čert ví s čím, co bude následovat. Učitelé budou mít své zájmy, mnohdy jiné a jinou techniku.
A teď to bude nutno spojit.
Pak budou žáci neschopní(nemyslím to pejorativně), kteří budou potřebovat vysvětlení a polopatické zaškolení a výcvik. Tam se uplatní tradiční učitel učící word, excel či jiné aplikační programy. A možná robot.
Takže školství musí plánovat jak zajistit spolupráci žáků a učitelů a ne který stroj či tabulku se naučí ovládat. Aby učitelé měli přístup ke spolehlivé technice a žáci mohli používat techniku i při zkouškách. To vše je daleká budoucnost na které je třeba pracovat. Tedy zkoušet, ověřovat, ladit, hledat cesty. Ne zbláznit se a od zítřka to uzákonit pro všechny a chudáky učitele nahnat před rychlokvašky lektory, kteří neví o čem vlastně mluví, ALE ČERPAJÍ a jsou rádi, že nemusí učit ve škole.
"Čas nemá s kvalitou výuky nic společného."
Ó ano, jistě, Čapek je přece schopen za hoďku naučit to, co jiní za půl roku, a to klidně i v matematice. Takový novodobý úderník, kam se na něj hrabou Stachanovci!!!
Robert Čapek
"Ó ano, jistě........"
Na tento příspěvek nelze ani reagovat. Nevíte o čem píšete.
Robert Čapek není tématem této diskuse. Takže stačí, děkuji!
Okomentovat