"Zjistili jsme, že průměrný přírůstek vědění žáků či posun ve znalostech mezi 6. a 9. ročníkem na základní škole a žáků mezi primou a kvartou víceletého gymnázia je podobný. Stejně chytré děti se stejným rodinným zázemím se ve znalostech posunou stejně na gymnáziu i na základní škole, přidaná hodnota víceletých gymnázií se ukázala jako zanedbatelná," říká hlavní autor studie David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Tématem se zabývají Hospodářské noviny.
 |
| David Greger (repro ČT) |
„Pravdou zůstává, že Němci mají studie o tom, že gymnázia více rozvíjejí inteligenci. My jsme na rozdíl od nich inteligenci přímo neměřili. Měli jsme jen test kompetence k učení, který měří něco vzdáleně podobného, a tam jsme rozdíly nenašli," komentuje Greger.
Ekonom zabývající se vzděláváním Daniel Münich z institutu CERGE-EI upozorňuje, že počítání přidané hodnoty vzdělávání, navíc na základě použitého typu testů, je metodologicky náročné.
Celý text naleznete zde
8 komentářů:
"My jsme na rozdíl od nich inteligenci přímo neměřili. Měli jsme jen test kompetence k učení, který měří něco vzdáleně podobného, a tam jsme rozdíly nenašli," komentuje Greger."
Hodně vzdáleně tak, že je každé něco úplně jiného. Chtění a schopnosti se učit je asi trochu něco jiného než inteligence. Znám spoustu inteligentů, kteří se učit nechtějí a spoustu neinteligentů. kteří mají tah na bránu, že by jim mohli ostatní závidět.
Když budu měřit nadšení pro výuku u žáků, kteří byli vybráni náročnými přijímačkami z populace ostatních právě pro to, že makají a jsou dál než vrstevníci, pak těžko naměřím za pár let nějaký ještě větší pokrok v nadšení pro vzdělávání.
Musím měřit výstupy školy u žáka. Na kvalitní škole bude takové dítě dál než na škole běžné či nekvalitní. Pokud ne, pak ta nekvalitní škola nemá existovat.
Zde je zakopaný pes. Konečně náznak co se vlastně měřilo. To je průšvih interpretací výzkumů - někdo si přečte závěr(o kvalitě se dá často pochybovat), neporozumí mu a vytvoří svou interpretaci a všichni ostatní to pak od něj citují.
Poprvé čtu, že se někdo odvolává na situaci VG v Německu. Jsou ve všech spolkových zemích? Kolik % dětské populace je navštěvuje? Taky se ta diskutuje o jejich vhodnosti třeba z hlediska vlivu na tamější ZŠ? Všímá si tohoto někdo z odborníků? Třeba by to ale zvládli i novináři zaměření na školství - kdyby si teda dali tu práci (rozhovor s naším odborníkem je snazší).
V Německu je jiná situace:
Grundschule je obvykle čtyřletá (někde možná i pětiletá) a po ní odcházejí žáci na 4 různé typy škol - Hauptschule, Realschule, Gesamtschule nebo Gymnasium.
Nikdo tyto žáky nevytrhává z lůna základní školy, protože všichni přecházejí do obrovských komplexů škol, kde se třeba vyskytují v jedné instituci všechny 4 typy pohromadě.
A ještě je zde otázka, jestli v Německu jedou na víceletém gymnáziu podle stejných osnov, jako na ostatních typech škol, nebo jestli mají osnovy rozšířené. U nás má osmileté gymnázium v prvních čtyřech letech po zavedení druhého cizího jazyka i na základky se základkami v podstatě tytéž osnovy, takže se ani nějaký větší posun než jakého by titíž žáci dosáhli na základce ani očekávat nedá.
V České Lípě se v podstatě na gymnázium nedostane dítě, které nemá samé jedničky, protože je obrovský převis poptávky a k dispozici je jen 1 třída. Poměr dětí v populaci, které jsou a gymnáziích, je stejný, jako to bývalo před rokem 1989 (jistě, najdeme regionální rozdíly).
Učil jsem na gymnáziu (ne v České Lípě) a ty děti jsou úplně jinde, zejména ve srovnání se ZŠ, která "řeší inkluzi" (taky jsem tam učil). Na gymnáziu jsem měl srovnání s výběrovou SŠ a pedagogickou SŠ (mateřinka).
Tvrdit, že posun ve znalostech je nula, je nesmysl, zejména když měřili úplně něco jiného.
Netrestejte prosím děti za to, že se chtějí učit. Neusnadňujte si výuku na ZŠ tím, že nebudete pouštět ty lepší, které ve třídě "táhnou" (a jsou za šprty) na víceleté gymnázia.
Odpovědí na tuto německou studii je Gaussova křivka IQ. Když má inteligentní žák kvalitní učitele na ZŠ, která nebyla příliš zasažena inkluzí po česku, tak tento rozdíl je opravdu minimální.
Pae Keršlágere ta výzva je opravdu až humorná. Myslíte si, že žáky na těch základkách držíme snad za křídlo, aby nám na ten gympl neodletěli? O tom, kam zda žák odletí, rozhodují rodiče.
A jak vidím, domníváte se, že když nám na základce zůstanou talentovaní žáci, že budeme mít snadnější výuku. Opak je pravdou, protože smysluplně vzdělávat žáky ve třídě, ve které se vyskytují žáci od žáků s LMP až po žáky s IQ nad 130, je složitější než když je třída "stejnorodá."
Na každé třídní schůzce slyším: Neberte nám XY! V kabinetech neustále poslouchám: To je hrozný, jak mám učit, když mi 3 žáci odešli na gymnázium! V odborných (učitelsko-pedagogicko-vizoidních) diskuzích neustále čtu: Zrušme víceletá gymnázia! Způsobují nerovnoprávnost přístupu ke vzdělání!
A ti všichni, všichni, kašlou na to, že rovnoprávné vzdělání je takové, které dostane každý podle toho, co potřebuje (resp. takové, které ho adekvátně pozvedne). Nemohou být všichni na učňáku, nemohou být všichni ani na uměleckých školách, gymnáziích, VŠ atd. A nelze inkludovat tak, že to odskáčou ti, kteří by možná něco chtěli, ale v zájmu "rovnosti/integrace/inkluze" se jim upírá všechno (nemám problém s tím, kdyby se inkludovalo v předmětech, kde to má smysl).
A ještě horší je, že po zrušení víceletých gymnázií nastane situace, že rozumné vzdělání dostanou jen ti, kteří si zaplatí soukromou školu. To bude teprv byznys!
Okomentovat