Základní a střední školy ve Zlínském kraji vycházejí z národních srovnání výborně. Místní maturanti jsou druzí nejlepší v republice a pro obyvatele je vzdělání prioritou. Problém je však se čtenářskou gramotností. Z šetření PISA vyplývá, že dvacet procent dětí brzdí v dalším vzdělávání to, že nerozumějí čtenému textu. „Pak nemohou zvládnout ani další předměty, včetně matematiky. To se potvrzuje i ve výsledcích přijímacích zkoušek a maturit,“ řekl krajský radní pro školství Petr Gazdík. Reportáž přináší MF DNES.
 |
| Petr Gazdík (psp.cz) |
Odborníci se shodují, že škola má v rozvoji čtení nezastupitelnou roli. Naprosto zásadní je ale rodina. Děti, kterým rodiče doma nečtou, nastupují do první třídy s malou slovní zásobou. Kromě toho nejsou zvyklé zaposlouchat se do příběhu, a když jim čtou učitelé, je to pro ně málo akční... „Říkat rodičům na rovinu něco, co nechtějí slyšet, je obrovský problém. I v tom je potřeba učitele podporovat. Protože bez zapojení rodiny se nic nezlepší,“ dodal Gazdík.
Celý text naleznete v MF DNES
14 komentářů:
Ano, souhlasím, k úspěšnému vyřešení složitější slovní úlohy je slušná čtenářská gramotnost základní předpoklad. Jenže, pokud dítě k tomu nemá ještě slušné logické myšlení, tak mu bývá i vcelku dobrá čtenářská gramotnost na prd.
Jistě, ve školách se nečte. Protože jsou narvané osnovy teorií rozboru větném a podobně. Něco jako když děti neumí zlomky a já jim musím nutit logaritmické rovnice. Někde se asi stala chyba... naplánované je to nějak, ale realita je jinde. Co s tím? Předělat děti? Nebo předělat osnovy? Vyměnit kvalitu za kvantitu? Nechat rozšiřující učivo na škole (učitelích)?
Já si pamatuji, že jsme mívali až do deváté třídy po 5 hodinách češtiny týdně. Teď jsou snad jen 4 hodiny. Ale na ZŠ neučím, tak se možná pletu.
A na některých SŠ je v některých ročnících pouze po 2 hodinách ČJLU. A zajímavé je, že i tak dokáží učitelé své žáky ke státní maturitě připravit, zatímco kolegům vyučujícím odborným předmětům a disponujícím hafo hodinami na úkor češtiny a matematiky či cizích jazyků se nedaří žáky připravit ke školním maturitám, a mají tak nejvyšší procenta neúspěšných maturantů.
Něco jako když děti neumí zlomky a já jim musím nutit logaritmické rovnice. Někde se asi stala chyba... naplánované je to nějak, ale realita je jinde.
To nepochybně. Naplánované je to tak, že děti si budou moci dělat co chtějí, a oni se samozřejmě chtějí naučit ty zlomky, protože děti jsou přece cílevědomé a pracovité.
V realitě to pak dopadá tak, že zatímco před 20 lety absolvent ZŠ zlomky uměl, teď se očekává, že se sečíst 1/2 +1/3 naučí až na střední, a vůbec, co by se to učil, když má mobil.
Časem se v extrapolaci dojde k tomu, že se budou na střední učit odčítat přirozená čísla, a Scio/EDUin budou protestovat, že je to zbytečně těžké a nemá to smysl.
Chyba je už na ZŠ, resp. ve věku ZŠ. Je to chyba především ve výchově.
Co s tím?
Asi to není řešitelné prostředky, které má školství k dispozici.
Patrně se to bude muset vyčistit samo, až dojde ke skutečným ekonomickým problémům a/nebo až razantně vzroste konkurence a lidi začnou děti vychovávat jinak. Jinými slovy, až se systém "dělej jen to, co se ti zachce" zhroutí.
Bude to bolet.
Nebo nás taky možná smete jiná, životaschopnější kultura.
Čtenářká gramotnost se bohužel nedá vybudovat jenom ve škole. A čtení knih jako náplň volného času mezi dětmi dnes zrovna nefrčí. Když se ve třídě sedmáků, kde je dvacet dětí, zeptáte, kdo pravidelně navštěvuje knihovnu, zvednou ruku tři děvčata. Podobně se jen ve škole nedá vybudovat vztah k technice, vztah ke sportu a ani hlubší zeměpisné či dějepisné znalosti. A mnohé děti dnes utrácejí svůj čas zbůhdarma bez jakéhokoliv pořádného zájmu o cokoliv. No a lajkováním, sjížděním videi na youtube a hraním bezduchých stříleček se čtenářská gramotnost podpořit nedá. A bude hůř, protože situace se rok od roku zhoršuje. Děti jsou totiž zahlceny takovým obrovským množstvím podnětů a možností, že mají problém se v tom orientovat. A pokud jim v tom nejsou schopni pomoci rodiče, což bylo samozřejmě důležité vždy, ale potřeba této pomoci vzrůstá, tak se děti v tom balastu utopí. A začínají se topit i ve vztahových problémech. Dětí, které mají problém komunikovat s okolím, totiž přibývá geometrickou řadou. A škola tyto problémy, které vznikají v rodinách, nemá šanci řešit.
v usa je to 1/3 a nedělají z toho problém
Paní Pokorná, úplně to samé se říkalo a psalo o generaci, která vyrostla (vyseděla) u televize (tj. víkend začal Studiem kamarád a neskončil ani Večerníčkem). Je to jiné, ale neznamená to katastrofu (jinak bychom tu od Starého Říma už nemohli být, protože to samé starší generace o té mladší říká neustále).
Pane Keršlágere, nechci se pouštět do filozofických úvah, ale opravdu si myslíte, že je vše v pořádku, že některé věci nejsou katastrofální? Např. vztahové problémy a 50% rozvodovost už i u té televizní generace?
A uvědomujete si vůbec do jaké díry se lidstvo propadlo po krachu vyspělých starověkých civilizací a kolik staletí trvalo než se z té díry vyhrabalo? Já bych tak optimistická nebyla, protože doba vymknutá z kloubů šílí podobně jako šílela v době, kdy byl Starověký Řím v agónii.
Každá doba, každý rok i den má své proroky katastrof, záhuby a konce světa. Také výzvy k askezi, návratu ke kořenům (tedy k časům, kdy byli proroci mladí) atd.
Víte, že ve Starém Římě bylo 7 úrovní manželství (nejnižší byl konkubinát, uzavíral se za účelem rozkoše) a že mít doma chlapečka patřilo k dobrému postavení? Stejně tak za středověku i průmyslové revoluce najdete v písemnostech podobné nářky, jako máte nyní.
Neřekl bych, že jsme klesli a že doba šílí. Nyní je nejnižší novorozenecká úmrtnost, nejdelší věk dožití, přístup ke vzdělání pro široké masy, řeší se domácí násilí, státy neřeší problémy vyhlášením války. To před 50 nebo 70 lety se manželka zmlátila, Horákovou i Slánského jen tak oběsili. Nedej bože, abychom šli dále a podrobněji...
Zkuste na každé chvíli najít to dobré, bude se vám lépe žít :-)
Tak o mne ani zas až tak moc nejde, že ?
V podstatě byste měla být pozitivní a těm, kteří na to mají zvednou sebevědomí, aby věděli, že má smysl něco dělat. Pokud jim vykreslíte současnost jako poslední dny civilizace, tak se na to vyprdnou.
Mezi roky 1980 a 1988 jsem již doučoval a tehdy to byl materiál stejně jako dnes. Byli dobří a byli špatní a těch špatných bylo víc. Nečetli, neuměli zlomky, zajímal je leda fotbal nebo chlast, rodiče platili doučování úplně zbytečně atd.
On je ten fotbal tehdy nejen zajímal, ale představte si, že oni ho tehdy dokonce i hráli!!!
V podstatě byste měla být pozitivní a těm, kteří na to mají zvednou sebevědomí, aby věděli, že má smysl něco dělat. Pokud jim vykreslíte současnost jako poslední dny civilizace, tak se na to vyprdnou.
Myslíte, že příčinou problémů je nízké sebevědomí mladých? Já teda mám spíš pocit, že sebevědomí mnohých (zhusta těch problémových) hvězd se dotýká.
Dokonce bych řekl, že nadměrně zduřelé sebevědomí jim brání v jakékoli sebereflexi. Proč by měl na sobě pracovat někdo, kdo je i přes průměrné či podprůměrné výsledky přesvědčen, že je nejlepší na světě?
Okomentovat