„Srovnávat kvalifikaci lékaře a učitele je nesmysl. Mnozí to ale dělají, většinou proto, že si celou věc nepromysleli a neznají souvislosti. Další proto, že jim to dodává sebevědomí, které jim bohužel chybí. A nejhlasitější jsou pak ti, co se těm naposled jmenovaným chtějí zalíbit. Čirý populismus,“ shrnuje Ondřej Šteffl svoji úvahu o rozdílech mezi přípravou učitelů a lékařů.
 |
| Ondřej Šteffl (facebook.com) |
Další rozdíl mezi lékařem a učitelem, resp. mezi pedagogikou a medicínou, je ovšem mnohem zásadnější. V medicíně vyžadujeme léčbu lege artis, tedy v souladu s posledními poznatky vědy. Nic takového ovšem v pedagogice nemůžeme mít. Pedagogika jako věda, např. ve srovnání právě s medicínou, je stále v plenkách. Vezměme si jen, jak se za posledních sto let vyvíjely a měnily náhledy na psychologii učení a jak slabými důkazy byly a stále jsou podloženy. Co dnes vlastně víme zcela jistě o tom, jak se děti učí? Mezi přívrženci tradiční výuky kognitivisty a konstruktivisty či konektivisty se vede debata, ale kde jsou vědecké důkazy nebo alespoň metody, jak se jich dobrat?
Metody výuky a učení proto více než na vědeckých poznatcích stojí na osobní zkušenosti, preferencích, tradici, ale současně také na osobnosti učitele či kultuře školy. Nikomu zdá se nevadí, že každý učitel učí jinak, po svém. Dovedete si představit, že by to tak fungovalo v chirurgii? Pro zájemce doporučuji pročíst si třeba stránkyhttps://spomocnik.rvp.cz/. Velmi často se tam odkazuje na odborné články definující faktory, které jsou ve výuce důležité. Potíž ovšem je, že nikde v těchto dokumentech se příliš nevysvětluje, proč jsou důležité zrovna tyto a ne jiné faktory, natož aby to bylo doloženo důkazy. A samozřejmě, každý z autorů vidí jiné faktory jako ty klíčové. A to už je na stránkách spomocníka specifický předvýběr autorů. Co je tedy lege artis? A kdo se chce zvláště pobavit, může se podívat, na co dává v pedagogickém výzkumu peníze česká grantová agentura.
Lékař, který by nepostupoval lega artis může být i trestně stíhán. Za jaký pedagogický postup může být stíhán učitel?
Pedagogické vzdělání nemá obsah
Hezky to před lety vyjádřily představitelky pražské pedagogické fakulty: „Je třeba začít formulováním profesního standardu – kdo je to kvalitní učitel, jakými klíčovými profesními kompetencemi má být vybaven, aby zvládal zvyšující se nároky na učitelskou profesi, jak má vypadat příprava učitelů, co je jejím jádrem,…“. Zkuste si nahradit slovo učitel slovem lékař.
Skutečnost, že pedagogika jako věda nesnese srovnání s přírodními vědami či medicínou, má ovšem své podstatné příčiny. První spočívá v tom, že cíle vzdělávání nejsou objektivní, ale normativní – liší se kulturu od kultury a stále více i člověk od člověka. Zatímco v medicíně je cíl jasný a celkem dobře měřitelný: zachránit život, vrátit zdraví, – ve vzdělávání se cíle mění a různí. Proto máme např. alternativní školy, kde se vzdělává sice odborně, ale jinak a s úplně jinými obecnými cíli.
Druhým důvodem je téměř nicotné financování pedagogického výzkumu, nejen u nás, ale v celém světě. Odhaduje se, že v obratu školství celosvětově nepřesahuje 1 %, např. ve farmaceutickém průmyslu jde na výzkum a vývoj celých 40 % obratu. Proto také není nic divného například na tom, že tvůrci počítačových her s gigantickými miliardovými rozpočty (v dolarech) vědí o motivaci dětí víc než celá pedagogika.
Celý text naleznete zde
83 komentářů:
"jakými klíčovými profesními kompetencemi má být vybaven, aby zvládal zvyšující se nároky na učitelskou profesi, jak má vypadat příprava učitelů, co je jejím jádrem "
Co lékaři? Má být studium stále biflování anatomie, biflování všeho v době rostoucích poznatků? A praxe studentů? Podle vážených profesorů "se dosud nikdo medicinu nenaučil tím, že by pracoval v rámci pravidel pracovního řádu" - taková byla odpověď na protestu studentů, kteří varovali, že při hodinách přesčasů, které jsou v rozporu se ZP, může zejména u studentů dojí i k vážným selháním.
Je studium medicínu opravdu tak skvělé a je to přesná věda jako třeba fyzika?
Jde o to, zda se bude profese učitele profesi lékaře postupně přibližovat, nebo naopak vzdalovat. Aktuální návrhy na změny v legislativě z dílny MŠMT jdou cestou vzdalování...
https://www.pedagogicka-komora.cz/2020/02/pedagogicka-komora-varuje-pred.html
Jak - pedagogické vzdělání nemá obsah? To už je vyloženě urážlivé chování člověka, který che prosadit místo učitelů skautské vedoucí. Psychologie, metodiky, didaktika, sám předmět studia - tedy například jazyk s jeho morfologií, lexikologií, syntaxí, sémantikou, literaturou, historií jazyka - to není obsah? To spíš nemá obsah pan Šteffl, kromě svého podnikání, Na školství zbohatl, všechny VŠ přiměl, nebudu spekulovat jak, aby používaly jeho vstupní testy, a pak se nám bude posmívat? Jistěže práce učitele není to samé jako práce lékaře - nejde o bezprostřední ohrožení života, "jen" o ohrožení vzdělanosti národa. A ta je lidem, myslícím jen na peníze, ukradená. Jednou provždy by si měla Česká škola zapamatovat, že zájmy veřejných škol a podnikatelů ve školství jsou přímo protikladné a přestat je adorovat.
Paní Maříková, a máte v zásobě ještě něco víc, než urážlivé "spekulace" ad hominem?
Rozdíl mezi pedagogem a odborníkem, mezi vzděláním a odborností výstižně popsal už J. A. Komenský ve svém „Labyrintu“.
„Jméno mé jest Všezvěd, příjmím Všudybud, kterýž všecken svět procházím, do všech koutů nahlédám, na každého člověka řeči a činy se vyptávám; co zjevného jest, vše spatřuji, co tajného, vše slídím a stíhám, summou beze mne nic se díti nemá, ke všemu dohlédati má jest povinnost; a ty půjdeš-li za mnou, uvedu tě do mnohých tajných míst, kamž by ty sic nikdá netrefil.“
„A když já tak mlče a sklopě oči jdu a nohami nechtivě jaksi pokračuji, Všezvěd: „Co vrtochu?“ dí, „tušímť se nazpět chuť dělá?“ A než já co odpovím, anť mi na krk uzdu jakous vhodí, jejíž udidla pojednou mi se do ust vklouzla; a on: „Nu, již mi povolně půjdeš,“ dí, „kams začal.“
„I pohledím sobě na tu uzdu, a aj, sšitá byla z řemení Všetečnosti, a udidla její byla z železa Urputnosti v předsevzetích, a porozuměl sem, že k prohlédání světa ne jako prvé dobrovolně půjdu, ale těkavostí a neukojitedlností mysli své násilně tažen budu.“
„Vtom druhý vůdce z druhého boku: „A já tobě tyto oculáry,“ dí, „daruji, skrze něž se na svět dívati budeš.“ I vstrčil mi brylle na nos, skrze něž já hledě, hned všecko před sebou jinak vidím. Měly zajisté tu moc (jakž sem potom mnohokrát zpruboval), že skrze ně hledícímu věc daleká blízká a blízká daleká; malá veliká a veliká malá; mrzutá krásná a krásná mrzutá; černá bílá a bílá černá etc. se zdála. I porozuměl sem, žeť sobě nezle Mámení říkati dá, když takové brylle dělati a lidem vstavovati umí.“
„Vstrčil mi je pak, na mé štěstí, křivě jaksi, tak že mi plně na oči nedoléhaly, a já hlavy přizdvihna a zraku podnesa, čistě přirozeně na věc hleděti sem mohl. Čemuž sem rád byl a sám v sobě myslil: Ač ste mi ústa sevřeli a oči zastřeli, věřím však svému Bohu, že mi rozumu a mysli nesvážete. Půjduť a podívám se, co pak ten svět jest, na nějž paní Marnost chce, aby se hledělo, a však vlastníma očima aby se nehledělo.“
Ještě dávno před vznikem moderní vědy poukazuje Komenský na problém, který předložil jeho současník Descartes. Zmíněné „brylle“ lze totiž chápat jako „dírkovaný filtr“, kterým se tato věda bude dívat na vybrané elementární části reálného světa a vztahy mezi nimi, protože tak o nich může zjistit jistou (co nejjistější) pravdu. Jenže chceme-li vidět reálný svět celý, pak nám budou „brylle“ vadit. Škola se nás učí odkládat je co nejméně. Ty vyhovuje odbornosti, škodí však vzdělání. Pedagog se proto musí umět dívat na svět s „bryllemi“ i bez nich.
"V medicíně vyžadujeme léčbu lege artis, tedy v souladu s posledními poznatky vědy."
On si Šteffl opravdu myslí, že každý pacient dostává ty nejlepší léky a tu nejlepší léčbu, které podle posledních poznatků vědy existují?
Tak to rozhodně nedostávají, protože i zdravotnictví naráží na úplně stejný problém jako školství, na nedostatek peněz.
Rozdíl mezi pedagogem a odborníkem, mezi vzděláním a odborností výstižně popsal už J. A. Komenský ve svém „Labyrintu“ napsal v této diskusi pan Lippmann a dopustil se tím podle mne dalšího pokusu hrubé věcné dezinterpretace skutečnosti:
Komenský, pokud vím, ani jednou jedinkrát, nikdy a nikde, nepoužil slovo pedagog. Není tedy pravda, že vysvětloval rozdíl mezi pedagogem (otrokem doprovázejícím žáka do školy k učiteli) a odborníkem. Pokud se mýlím, nechť pan Lippmann přesně uvede kde a jak Komenský použil slovo pedagog.
J.Týř
Pane Komárku, zájmy veřejných škol a jejich zaměstnanců, tedy učitelů českých veřejných škol, a zájmy podnikatelů ve školství jsou z podstaty věci protikladné. Pokud nebudou veřejné školy dostatečně nekvalitní, podnikání se nebude příliš dařit. Je tedy třeba učinit příslušné kroky - třeba lobbovat za nekvalifikovanost učitelů. Pokud to nechápete, asi nejste na svém místě ten nejlepší. To není nic ad hominem - rozdíl je snad v tom, že já kritizuju pana Šteffla, kdežto on nás učitele hromadně. Ale to ad nauseam.
A Vy prostě šíříte konspirační teorii. A nedodáváte argumenty. Ad nauseam.
Pan Lippmann asi předstihl Einsteina tím, že ovládá stroj času: Před nějakou dobou vložil Komenskému do úst Kosíkův poetismus a teď zase dělá z Komenského propagátora "pedagogiky"?
Labyrint světa a ráj srdce je pro mne především jedno z vrcholných děl Komenského zabývající se vyrovnáváním se člověka jako jedince s rozmanitým a bezbřehým lidským pokrytectvím. Dílo, které v tomto ohledu předčí i Danteho Božskou komedii. Na (dez)interpretaci, že Komenský v něm vysvětluje "Rozdíl mezi pedagogem a odborníkem, mezi vzděláním a odborností..." mnoho zajímavého či přínosného nevidím.
Komenský, pokud vím, ani jednou jedinkrát, nikdy a nikde, nepoužil slovo pedagog. Není tedy pravda, že vysvětloval rozdíl mezi pedagogem (otrokem doprovázejícím žáka do školy k učiteli) a odborníkem. Pokud se mýlím, nechť pan Lippmann přesně uvede kde a jak Komenský použil slovo pedagog.
Pane Lippmanne, byl byste, prosím, tak laskav a uvedl přesně, kde Komenský použil slovo pedagog? Za Vaši odpověď vám předem děkuji.
J.Týř
Léčba lege artis: Lékař nepochybně musí něco umět. Ale ono lege artis znamená, že si může otevřít iternet či knihu a zauvažovat. co pacientovi doporučit. Učitel nejenže nemá ono lege artis, ale i kdyby měl, tak si ve třídě nic začít kdesi vyhledávat nemůže a taky nemá před sebou jednoho konkrétního pacienta ale třídu plnou různých "pacientů".
Pane Týři, nemá žádný smysl zkoumat, zda Komenský použil slovo pedagog, protože to, o čem mluví, je pedagogika. Za zakladatele její moderní podoby je pokládán (v praxi však většinou nepochopen a ignorován). Jistě jste si všiml, že jsem neřekl, že Komenský slovo pedagog použil, ale řekl jsem, že jej popsal, což znamená, že popsal obsah pojmu, kterému se říká pedagog (paidagogos). Když řeknu, že Karel IV. žil ve středověku, také tím neříkám, že tento panovník (či kdokoli jiný použil tehdy slovo středověk). Ať se vám to líbí nebo ne, Komenský se zabýval pedagogikou, s tím nic neuděláte. A Komenskému jsem nevložil do úst slovo poetismus (kterému evidentně vůbec nerozumíte), ale slovo pietas (v trojici sapinetia, virtus, pietas). Význam slov si jistě snadno najdete a snad i pochopíte, že to, co bylo řečeno v minulosti, může být v pozdějších výkladech nazýváno slovy, která sám zkoumaný autor nepoužil.
Pokud si pozorně znovu přečtete úryvky, která jsem uvedl, tak zjistíte, budete-li ovšem chtít něco zjistit, že o pokrytectví nejsou, nýbrž že se týkají způsobu poznání světa. Abych Vás potěšil, ocituji, jak Komenského "Vševědu" vykládá vysokoškolský pedagog Radim Palouš:
"Svět sice smysl má, ať člověk chce nebo nechce, ale člověk může tento platný smysl odmítnout, ... přičemž (lidé) uplatňují své vlastní účely, své aktuální potřeby. Rozpadá se potom nejen smysl celku světa, nejen svět přestává mít v lidských očích smysl, ale i smysl lidského života se ztrácí ve více či méně momentálních účelech; život jako celek, veškerý lidský život, nemá pro člověka smysl. Tak se člověk, bytost schopná a povolaná žít ve smyslu, stává ne-člověkem."
Cituji nyní Komenského: "Aby žádný člověk se nezvrhoval v nečlověka, proto je také žádoucí, aby nikdo nezůstával bez vzdělání."
Dává smysl to, co provádí Všezvěd Všudybud? A jak jeho roli doplňují nasazené brylle? Jak jejich posunutí mění pravdu o skutečnosti? Vskutku jde o pokrytectví? Nejde náhodou primárně o metodu poznání světa? Jistě, pokrytectví ji může využít jako svůj nástroj.
Pane Týři, po bohatých zkušenostech s charakterem Vašich polemik, mi jistě prominete, že v nich nebudu dále pokračovat, byť si jistě zase něco ve svém tradičním pojetí najdete (umná sofistika). Ostatně jste s tím už začal. Jako vždy dříve, i nyní bych se připravoval o čas zcela zbytečně.
úryvky, které
Člověk budiž ušlechtilý,
ochotný ku pomoci a dobrý, neboť to jediné
ho odlišuje od všech bytostí,
které známe.
To je poslední závěr moudrosti:
Jen ten si zaslouží svobodu a život,
kdo je musí denně dobývat.
Johann Wolfgang Goethe
(1749 Frankfut n. M. - 1832 Weimar)
........
Pane Týři, nemá žádný smysl zkoumat, zda Komenský použil slovo pedagog, protože to, o čem mluví, je pedagogika. Za zakladatele její moderní podoby je pokládán (v praxi však většinou nepochopen a ignorován). Jistě jste si všiml, že jsem neřekl, že Komenský slovo pedagog použil, ale řekl jsem, že jej popsal, což znamená, že popsal obsah pojmu, kterému se říká pedagog (paidagogos). Napsal pan Lippmann.
Aha, už to mám: Johann Wolfgang Goethe a nikoli Karel Marx popsal komunismus!
Zdůvodnění:
Nemá žádný smysl zkoumat, zda Goethe použil slovo komunismus, protože to, o čem mluví, je komunismus. Za zakladatele jeho moderní podoby je pokládán (v praxi však většinou nepochopen a ignorován). Jistě jste si všimli, že jsem neřekl, že Goethe slovo komunismus použil, ale řekl jsem, že jej popsal, což znamená, že popsal obsah pojmu, kterému se říká komunismus.
Teoretik pedagogiky (pedagog) J. A. Komenský vyslovil spoustu zajímavých a velice aktuálních myšlenek. Např. ve Velké didaktice:
"...ve školách všichni mají být učeni všemu. Nerozuměj však tomu tak, jako bychom na všech požadovali poznání všech věd a umění (zejména poznání dokonalé a co nejpronikavější). Vždyť to svou povahou není ani užitečné, ani žádnému člověku možné pro krátkost našeho života. ...žádáme jen, aby se všichni učili (...) znát základy, příčiny a cíle všeho nejdůležitějšího, co je a co se děje; aby se totiž na tomto světě nepotkávali s ničím tak nepoznaným, že by si o tom nemohli učinit nějaký skromný úsudek a že by to nemohli užívat moudře k bezpečnému užitku bez škodlivého omylu."
Nehovoří zde Komenský vlastně o rozdílu mezi odborností a vzděláním, i když tato slova nepoužívá? A zmínkou o škodlivých omylech nepředjímá nebezpečí "fachidiocie"?
Filosof Erazim Kohák ve svých Pražských přednáškách říká:
"Novověk tu dostává do vínku dvě zcela odlišná pojetí skutečnosti, Descartovo a Komenského - pojetí skutečnosti jako čistě matematicko-kauzální, a pojetí skutečnosti jako smysluplně určené.
(...)
Komenského pojetí skutečnosti se nejvýrazněji projevuje v myšlení moravského rodáka, Masarykova přítele ze studií, Edmunda Husserla."
A ten, jak známo, studoval vedle filozofie i matematiku a fyziku, dodávám.
To jsou ekonomické zákony, pane Komárku. Jeden z významů "konkurence" je snaha prosadit se. A soukromé a veřejné školy si prostě konkurují. Zatím je vyšší kvalita jednoznačně na straně veřejných škol - v absolutní většině. A to by mnozí rádi změnili.
A přestaňte laskavě označovat názory, které se Vám nelíbí, za konspirační. Co takhle proruské - to by bylo ještě lepší, co se dehonestace nepohodlných názorů týče.
To nejsou ekonomické zákony a konkurence, paní Maříková. To je Vaše představa o spiknutí. Normálně, podle ekonomických zákonů, v rámci konkurence by to mohlo fungovat tak, že chtějí-li soukromé školy nabídnout vyšší kvalitu než ty veřejné, tak se budou snažit být kvalitnější. Podle Vás by to ale "mnozí" rádi změnili tak, že aby se prosadily soukromé školy, budou se snažit snížit úroveň škol veřejných.
To je konspirační teorie jako z učebnice. Nebo snad řeknete, kteří "mnozí" a jak to dělají? Pokud to víte, měla byste. Byla by to totiž organizovaná zločinecká skupina.
Tak třeba jeden takový neustále učitele očerňuje, uráží, provokuje, zesměšňuje, aby pak mohl vytrhávat části příspěvků z kontextu. Tyto části pak používá ve svých článcích, knihách, aby potom mohl vystupovat jako zachránce školství. Samozřejmě nabídkou svých placených seminářů a prodejem knih.
Tak to je konečně důkaz: Anonymní přispěvatel někoho pomluví, aniž by uvedl jméno!
Tak to je konečně důkaz: Anonymní přispěvatel někoho pomluví, aniž by uvedl jméno!
Nerozumím Vaší větě. Mám uvést jméno svoje, nebo jméno o kom píšu? A když uvedu svoje jméno, změní to něco na tom, že podle Vás pomlouvám? A když napíšu jméno o kom píšu, je to důležité když podle Vás pomlouvám? Můžu psát do zdejší diskuse anonymně? Nepíšu nic o důkazu, jen jsem připojil svůj názor na člověka, který do diskuzí často přispívá a několikrát napsal, že zdejší vyjádření použije do své knihy. Je tohle pomluva?
"...ve školách všichni mají být učeni všemu. Nerozuměj však tomu tak, jako bychom na všech požadovali poznání všech věd a umění (zejména poznání dokonalé a co nejpronikavější). Vždyť to svou povahou není ani užitečné, ani žádnému člověku možné pro krátkost našeho života. ...žádáme jen, aby se všichni učili (...) znát základy, příčiny a cíle všeho nejdůležitějšího, co je a co se děje; aby se totiž na tomto světě nepotkávali s ničím tak nepoznaným, že by si o tom nemohli učinit nějaký skromný úsudek a že by to nemohli užívat moudře k bezpečnému užitku bez škodlivého omylu."
Ano Komenský má pravdu. Jenže dnes je obsah vědění jiný a jiného rozsahu než v 17. století.
A Fachidiotů je tu spousta. Nejhorší jsou ti, co rozumí své odbornosti a myslí si, že jim to dává kvalifikaci se fundovaně vyjadřovat i k oblastem mimo. V médiích se to projevuje v neřízené míře.
A jedno ať jsou to filozofové vyjadřující se k přírodovědnému vzdělávání čí přírodovědci vrtající do filosofie.
Pane Vaňku dnes je zajisté obsah vědění jiný a jiného rozsahu než tomu bylo v době, kdy žil Komenský. Roste v souvislosti tím nebezpečnost "fachidiocie". Naprosto souhlasím s Vaším tvrzením, že "nejhorší jsou ti, co rozumí své odbornosti a myslí si, že jim to dává kvalifikaci se fundovaně vyjadřovat i k oblastem mimo". Vaše poslední věta je však velice problematická, možná proto jste použil "silnější" slovo "vrtat". Filozofové se nemají vrtat, ale musí se vyjadřovat i k přírodním vědám a přírodovědnému vzdělávání, je to totiž definiční znak filozofie. Ta totiž není oborem mezi obory. Ti, kteří to neumí, nejsou filozofové. Většina skutečných filosofů to uměla (viz zmíněný Husserl). Naopak přírodovědci by měli znát "základy, příčiny a cíle všeho nejdůležitějšího, co je a co se děje". Jinak riskují, že se stanou "fachidioty". Těmi se mohou stát např. i historici či češtináři, kteří jsou uzavřeni jen do svých oborů.
Současná škola předkládá žákům uzavřené izolované obory, které si navíc svým rozsahem staly i tvrdými konkurenty ve školní praxi. Podstatné skutečnosti těchto oborů, které umožňují rozumět vztahům a souvislostem mezi nimi a o kterých by se měl dozvědět každý žák, aby si mohl "učinit nějaký skromný úsudek" a vyvaroval se případně "škodlivému omylu", jsou na periferii zájmu. Člověk jako lidský zdroj tohle přece nepotřebuje, ba je mu to na škodu.
Tohle podporuje tradiční školní kvazipozitivismus a kvůli současné jinakosti a jinému rozsahu vědění tak škola stále výrazněji zanedbává svůj nenahraditelný vzdělávací smysl. Když jsem r. 1966 maturoval já, ještě to nebylo tak zřejmé, dnes už je. Ale zvyk je zvyk a z Komenského zůstal Zlatý Amos.
Činnost těchto skupin, které se už skutečně pohybují za hranou zákona, je popsána v článku o praktikách v konkurzech na ředitele na Praze 7, který ale v mainstreamu nenajdete. A laskavě mě nezastrašujte. Pan Šteffl a další, kteří lobbují za nekvalifikovanost učitelů, skutečně lobbují za snížení úrovně veřejného školství, protože to prospěje jejich byznysu. Nebo myslíte, že jim jde o obecné blaho? Soukromé školy mají mimochodem horší výsledky u maturity než školy státní, což je při nevysoké úrovni našich státních maturit na pováženou. Tak holt s tím musí něco dělat - a cestou zkvalitnění výuky zjevně jít nehodlají. To by nechtěli skauty místo učitelů.
Jana Maříková /kvalita je dnes již jednoznačně na straně škol soukromých,bohužel všichni=státní úředníci,zřizovatelé,učitelé jsou proti rozšiřování soukromých škol,
důvod jednoduchý=peníze,ve školách státních mizí bez kontroly,machle obecních zastupitelstev,ve státní škole učitelé jsou pracující a flákající se,v soukromé musí všichni makat a ZA MÍŇ !
"...kvalita je dnes již jednoznačně na straně škol soukromých..."
Viděl jste někdy porovnání výsledků maturit státních a soukromých středních škol, Vy kvalitnější soukromá školo?
Pan Laimes
Soukromé školy se řídí poptávkou.
Pokud je poptávka po kvalitním vzdělání, soukromá škola jej dokáže poskytnout, byť to levné není. Taková se uživí cca 1 v kraji (mimo Prahu). Měl jsem možnost posoudit, škola se snaží.
Pokud je poptávka po "pohodě" a snadném studiu, soukromá škola jej nabídne. Případně vezme i ty, kteří se na veřejnou SŠ nedostali, a jim musí uzpůsobit výuku. Posuďte sám, co je častější.
Paní Maříková: "Psychologie, metodiky, didaktika" opravdu máte pocit, že se tyto obory na pedagogických fakultách předávají smysluplně? Protože sami absolventi říkají něco jiného. Zkuste ve sborovně říct: "pedagogická fakulta mě výborně připravila na práci učitele" odpovědí vám bude smích a nebo na vás budou koukat, jako byste spadla z višně. Mizerná příprava budoucích učitelů pedagogickými fakultami je něco, na co jsme se všichni adaptovali a co už se ani neřeší. Prostě je to tak, jako že se zpožďují vlaky. To, o co je spor, je "papír" a strach učitelů "s papírem", že by přišli o toto pochybné zvýhodnění.
Pepouši, mýlíte se. Ale jen zčásti. Ukáži vám, jako kouzlo udělá kontext a vhodné SLOVO. Upravím vaše výroky třeba tak, aby se týkaly třeba mě :-)
Tak třeba jeden takový neustále ŠPATNÉ učitele očerňuje, KONFRONTUJE, provokuje, zesměšňuje, aby JE pak mohl CITOVAT. Tyto CITÁTY pak používá ve svých článcích, knihách, aby SE potom I PODÍLEL NA ZKVALITŇOVÁNÍ školství. Samozřejmě MIMO JINÉ I nabídkou svých placených seminářů a prodejem knih.
Mimochodem, znáte nějaké "neplacené" semináře nebo "neprodávané" knihy? Pokud ano, asi si neuvědomujete, že všechno se platí. Mimochodem, pokud vám záleží na školství, můžete dělat totéž. Každý může.
Paní Maříková, Vy se cítíte být zastrašována tím, že chci, abyste svá obvinění podepřela argumenty?
Asi ano, protože pokračujete v pomluvách, dokonce píšete o pohybu "za hranou zákona"... Předpokládám tedy, že jste podala trestní oznámení...
"Mizerná příprava budoucích učitelů pedagogickými fakultami je něco, na co jsme se všichni adaptovali..."
Ježíšmarjá, oni ho snad už nechcou ani na těch vysokých školách!!! A co bude páníček dělat, až dotečou penízky z šablon?
"Mimochodem, pokud vám záleží na školství, můžete dělat totéž. Každý může."
Tak jistěže může, ale narozdíl od Čapka chválabohu NEMUSÍ!!!
Pepouši, mýlíte se. Ale jen zčásti. Ukáži vám, jako kouzlo udělá kontext a vhodné SLOVO. Upravím vaše výroky třeba tak, aby se týkaly třeba mě :-)
Tak třeba jeden takový neustále ŠPATNÉ učitele očerňuje, KONFRONTUJE, provokuje, zesměšňuje, aby JE pak mohl CITOVAT. Tyto CITÁTY pak používá ve svých článcích, knihách, aby SE potom I PODÍLEL NA ZKVALITŇOVÁNÍ školství. Samozřejmě MIMO JINÉ I nabídkou svých placených seminářů a prodejem knih.
Mimochodem, znáte nějaké "neplacené" semináře nebo "neprodávané" knihy? Pokud ano, asi si neuvědomujete, že všechno se platí. Mimochodem, pokud vám záleží na školství, můžete dělat totéž. Každý může.
Víte, na školství mi záleží. A dělat totéž co Vy opravdu nehodlám. Přestože bych s Vámi v některých názorech souhlasil, nemůžu naprosto přijmout způsob, jakým se snažíte podílet na zkvalitňování školství. Sám si rozhodnete, kdo je špatný učitel, konfrontujete ho, abyste ho mohl citovat a tím se podílet na zkvalitňování školství. Tohle Vám přijde v pořádku? Jak se tedy snažíte pracovat s těmi špatnými učiteli? Konfrontací, manipulací? Je tenhle způsob zkvalitňování vhodný jen na dospělé, nebo z něj můžu vycházet i pro práci s žáky?
Děkuji za poučení, že za všechno se platí. Vyhrocením situace, nálepkováním, konfrontací a vytržením z kontextu získat materiál na články, knihy a semináře a pak to komerčně využít.
Vaše poslední věta "KAŽDÝ MŮŽE" je naprosto příznačná, všeříkající a shrnující. Žijeme přeci v době, kdy každý může ... Díky za všechny, kteří můžou, ale přesně takhle nechtějí.
Možná by bylo vhodné připomenout to, co neučitelé (tedy i pan Šteffl) nevědí.
Kromě obecné pedagogiky existuje i didaktika předmětu. Její úroveň se liší předmět od předmětu.
Zkušenost s prací PedF v Hradci Králové v 90. letech:
Pozornost, kterou věnovali přípravě budoucích učitelů na různých katedrách, byla značně rozdílná. Některé předměty didaktiku v podstatě neměly, aspoň soudě podle vyjádření spolužáků. Tam je výhrada pana Čapka oprávněná.
Na katedře matematiky nás didaktiku učila paní, která předtím 20 let učila na ZŠ, a jiná, která se celý život zabývá prací s talentovanými dětmi. Rozhodně nemohu tvrdit, že by nám nic užitečného neřekly. Na souvislou praxi didaktici předmětu chodili a hodinu se studenty následně rozebírali.
Vedoucím katedry fyziky byl didaktik Ivo Volf. To samo o sobě vypovídá o váze, která byla nácviku vyučování přikládána. Vedoucí praxí byli dva, měli odlišné názory, ale i to dnes hodnotím jako klad - člověk si mohl vybrat, viděl konfrontaci pohledů.
Zkouška z didaktiky nebyla formální. Velký důraz byl kladen na experiment a logické souvislosti. Rozbory praxe byly velmi důkladné, někdy byl rozbor stejně dlouhý, jako hodina sama
Celkově se dá říci, že po nástupu do školy jsem nebyl překvapen, věděl jsem, co mám dělat, na rozdíl od některých spolužáků (no, spíše spolužaček) z jiných oborů. Kdo chtěl, naučit se mohl.
Jaké to bylo na jiných fakultách, nevím.
Obecnou didaktiku a dějiny pedagogiky jsme chápali jako doplňkové předměty. Psychologie (zejména psychologie osobnosti a pedagogická psychologie) byla užitečná a zajímavá.
K článku pana Šteffla
1) Nikomu zdá se nevadí, že každý učitel učí jinak, po svém. Dovedete si představit, že by to tak fungovalo v chirurgii? Záměrný výběr co oboru, který by byl co nejodlišnější. Praktičtí lékaři "po svém" léčí - jeden vám rovnou flákne antibiotika, jiný (např. moje obvoďačka a dětská lékařka) začínají "babskými recepty". Rovněž se liší metody zubařů, ortopédů... Jsem zdráv, tak více zkušeností nemám.
2) Pedagogické vzdělávání nemá obsah - viz můj příspěvek ze 7:50 dnes.
3) cíle vzdělávání nejsou objektivní, ale normativní – liší se kulturu od kultury a stále více i člověk od člověka - Z diskuzí s lidmi, kteří vyučují fyziku v jiných zemích, jsem nenabyl dojmu, že by se cíle výuky nějak lišily. Prostě chceme, aby žáci rozuměli tomu, jak funguje svět. Poněkud se liší formy, např. v Asii se jede tvrdý frontál, ale to jsou prostředky, nikoli cíle.
4) Doučujete děti? A troufli byste si je operovat? - Nenápadný půvab demagogie.
Co třeba věta "A troufli byste si děcku zalepit škrábanec na ruce?", "Troufli byste si děcku dát aspirin?"... "Chirurgy" v tomto směru jsou lidé bez pedagogického vzdělání a zkušenosti, kteří po přečtení knihy typu "Béda Trávníček učitelem" vysvětlují učitelům, že dělají všechno špatně, a kteří na základě nezměrného sebevědomí chtějí školství reformovat k obrazu svému. Buďte zdráv, Tomáši.
5) Na státnice z pedagogiky a psychologie jsem se vůbec nepřipravovala, všechno jsem to dávno znala ze Skauta. Dělala jsem léta vedoucí. - Pokud ze Skauta znala např. odbornou terminologii různých poruch učení, klobouk dolů. Jinak praxe s dětmi (tábory, modeláři) samozřejmě pomáhá, mně taky pomohla. Ale že bych "znal všechno", je pitomost. Státnice z "obecného základu" byly lehčí, než oborové - ale v těch oborových byla didaktika konkrétního problému jako jedna ze tří otázek!
Petr Portwyn řekl(a)... "po nástupu do školy jsem nebyl překvapen, věděl jsem, co mám dělat, na rozdíl od některých spolužáků (no, spíše spolužaček) z jiných oborů." což jen jasně potvrzuje, co říkám. Já netvrdím, že neexistují pozitivní výjimky, dokonce mám dojem, že jich přibývá. ALe průnik je prázdný. Snad jedině datum narození a úmrtí JAK se probírá všude.
Pan Šteffl
Díky za slušnou reakci.
Já nemohu tvrdit, že to, co jsem zažil já, byla "výjimka".
Co jsem tehdy postřehl, byl velký rozdíl mezi humanitními a přírodovědnými obory. Ve prospěch přírodovědných, pochopitelně, protože jejich výuka je obtížnější. Na druhou stranu se tepe hlavně do matematiky, jejíž didaktika podceňována není. Připouštím, že na matfyzu bude situace možná jiná, ale např. elektronická sbírka úloh, kterou dělají paní Mandíková a Martina Kekule, je dobrá věc.
Také se hodně kritizuje angličtina, přitom jsem se nesetkal s jinou, než s britskou metodikou - buď vyloženě britské učebnice, nebo naše Hutchinsonem silně inspirované.
Petr Portwyn řekl(a)...
A to se bavíme o školách připravujících učitele dnes. Jak vypadal didaktika matematiky před 40 roky, a pedagogika (Makarenko?)? A ti učitelé, kteří tím prošli, dodnes učí. A jsou plně kvalifikovaní. Někteří jsou jistě skvělí, jí zůstali u "pouštění žilou", a to lékař fakt nemůže. Protože to, o čem se bavíme, zda je významná podobnost mezi lékařem a učitelem.
A mohl byste nás nepoučené, pane Šteffle, obeznámit s tím, čím zázračným disponuje didaktika matematiky dnes? A ať je to medicína nebo škola, když budete kašlat na rady lékaře či učitele, nic dobrého vám to nepřinese, může být lékařská věda či didaktika bůhvíjak skvělá.
Pan Šteffl
"lékař vs. učitel"
To je právě to. Internista nebo obvoďák je často čím starší, tím lepší. Radiolog samozřejmě ne.
Upřímně, nejen že neznám nikoho, kdo by skutečně učil jako za Marie Terezie (oblíbený reformátorský kopanec do učitelů), já ani neznám nikoho, kdo by učil jako v 80. letech. Ono by to ani nešlo, děti se změnily.
To, co jsme zvládli my, by dnešní děti prostě nezvládly. Soustředit se na základce 20 minut? Absurdní.
Jinak kamarádka učí výtvarku, pokles zručnosti a tvořivosti je taky markantní. Hlavní problém soustředit se. Dnešní osmák prý odpovídá dřívějšímu sedmákovi.
Děti se opravdu hodně změnily, a výuka se musela změnit s nimi.
Paní Pokorná
Podle mne didaktika na učitele nekašle.
Spíš někteří aktivisté se domnívají, že si učitele získají posměšky. Kdyby takhle přistoupil učitel k žákům, nemá šanci. Jenže to vědí učitelé...
Jinak já učím v podstatě tak, jak mne učila moje fyzikářka v 80. letech v Podkérkonoší. Funguje to :)
Chci-li zatlouci hřebík, není nutné za každou cenu vymýšlet něco modernějšího, než kladivo :)
Petr Portwyn řekl(a)... Já nepochybuji, že vám "zatloukání hřebíků" dobře jde. Otázka je, zda to je to, co budou opravdu dnešní děti v roce 2050 potřebovat. Což je přesně bod 3. vaše příspěvku z 8:12. Spousta lidí má dojem, že třeba skladba a obsah dnešních předmětů je nějaká objektivní danost, ale není, a i v roce 1848, kdy to vzniklo, to bylo naprosto normativní rozhodnutí. A už jenom z toho, že se to od roku 1848 moc nezměnilo, je zřejmé, že to dnes nemlže být funkční.
Někdy koncem 7O. let, před více než 40 léty jsem učil v ZŠ i výtvarnou výchovu. Při úvodu k figurální kresbě jsem jednou krátce zmínil Engelsovo dílo "Podíl práce na polidštění opice" a biologické poznatky, jak se během vývoje měnila stavba lidského těla. Pak jsme na tabuli společně poznamenávali domněnky, jak to asi bude dál - například:
Na hlavě člověka i jinde zmizí ochlupení
Zvětší se mozek
Zmenší se počet prstů a zubů
Končetiny se zkrátí
Břicho se možná zvětší
atd., atd... :)
Pak žáci úkol kreslili pravděpodobného "člověka budoucnosti". Většinou z toho vyšel holohlavý, bezzubý tříprstý pan Žárovka nebo pan Hruška - podle toho, zda zvolili variantu s velkým nebo malým břichem. :))
Velmi mne uchvacuje filosofický náboj úvah pana Šteffla. Bude-li chtít, měl bych tu pro něj pastelky, aby nám mohl své vize i výtvarně podat. Třeba tu, že v budoucnu nebudou možná žádné školy a státu postačí vrtulníky, ze kterých do džungle shodí bednu s tablety, jichž se ujmou děti, které vše, co je potřeba, ty hloupé dospělé naučí. :)))
J.Týř
Otázka je, zda to je to, co budou opravdu dnešní děti v roce 2050 potřebovat.
To neví nikdo.
Kdybychom to vzali doslova, tak je neučíme ani číst a psát (hlasové zadávání do počítače atd.). Vlastně bychom je neučili vůbec nic.
Představa, že když bude správná výuka, tak všichni budou umělci, programátoři a výzkumníci, je HODNĚ naivní.
už jenom z toho, že se to od roku 1848 moc nezměnilo, je zřejmé, že to dnes nemlže být funkční
Ehm... Pythagorova věta taky už neplatí, protože je stará?
Vážně: ne všechno je třeba měnit jen proto, aby to bylo JINAK. U puberťáka to chápu, ale nám už 15 bylo :)
Ono se leccos změnilo, ale funguje to lépe, pokud mají předměty (i hodiny) nějakou strukturu. Udělal jsem dost experimentů, mám to v povaze, ale věci se nemají měnit za každou cenu.
A to nové by mělo fungovat lépe, než staré. Jinak je změna špatně.
Petr Portwyn řekl(a)...
Otázka je, zda to je to, co budou opravdu dnešní děti v roce 2050 potřebovat.
To neví nikdo.
Ba ne, leccos se ví, ne třeba úplně jistě, ale skoro jistě. Psal jsem o tom tady a
tady. A často to jsou věci, které by dospělí potřebovali už dnes. Ale nikdo je to neučil.
A na druhé straně se ve škole učí věci, o kterých se skoro jistě ví, že děti (naprostá většina) nebude potřebovat, a nepotřebuje je už dnes. Dokonce i pro Pythagorovu větu platí, že pravděpodobnost že jí někdo reálně využije se snižuje k nule. A že by její pochopení něco nebo snad pochopení jejího důkazu rozvíjelo je iluze.
Hájit za těchto okolností současný stav, se mi nezdá moudré. Ba hůř, máme-li vést děti k flexibilitě, což pro budoucnost vypadá jako vůbec nejdůležitější, musíme být sami flexibilní. A ukazovat dětem, že jde leccos změnit, že se jde změnit a jak to udělat.
Pan Šteffl
Já nemluvi o výuce Pythagorovy věty. Ptal jsem se, zda vše, co je staré, už nemůže platit, protože je to staré.
Nejde o to, zda budete či nebudete Pythagorovu větu učit... nebo zda budete učit Ohmův zákon, tam jste myslím taky proti. Ale ty zákonitosti pořád platí, ať k nim děti dovedeme, nebo ne... Příroda kašle na to, zda je poznatek starý.
Do budoucnosti nevidí nikdo. V roce 1970 taky nikdo netušil, jak bude vypadat svět v roce 2000. A pokud se někdo náhodou trefil, tak fakt náhodou.
Třeba ty soft skills (píšete o nich) mohou být k ničemu, pokud se lidé uzavřou doma a prakticky se nebudou stýkat. Jasně, skoro jistě bude více volného času - ale jen pro někoho. Už dnes je to tak, že spousta lidí se nudou dloube v nose, ale třeba my dva bychom potřebovali, aby den měl aspoň 30 hodin.
S tím roste pasivita. Lidé sice mají víc volného času, ale jsou čím dál tím levější a pasívnější, protože všechno dostávají předžvýkané ke snadné konzumaci. Ve výsledku dělají míň, i když mohou víc. Teda kromě těch, kteří nevědí, co dřív (viz váýše).
Ovšem taky klidně může přijít takový technologický pokrok, že učiní lidi zbytečnými.
"A že by její pochopení něco nebo snad pochopení jejího důkazu rozvíjelo je iluze."
Iluzí je především představa, že:
1) Se leccos ví. Kdo to ví? Jak to ví?
2) Že někoho naučíme býti flexibilním.
3) Že někoho rozvineme bez cvičení, byť na něčem, co nebude nikdy potřebovat.
4) Že se o něčem skoro jistě ví, že to většina nebude nikdy potřebovat.
Pan Šteffl argumentuje skutečně zoufale a tendenčně. Aby prosazoval svou vizi a své cíle (především podnikatelské). Mně je ale rozvoj jeho firmy ukradený. Mě zajímá rozvoj mých dětí.
Zrovna dnes jsem byl na školení, kde přednášel Radvan Bahbouh o rozvoji (jakýchkoliv kompetencí). A některé výzkumy, které popisoval, šly přesně proti místním Mistrům, kteří si hrají na psychology. Zajímavé bylo tvrzení o tzv. goal setting theory a definition by measure. Cíle mají být dokonavé a má být jednoznačně ověřitelné, zda byly dosaženy. V rozvoji jedince je daleko důležitější dosahovat konkrétních jednotlivých úspěchů, než nějakých vzletných vzdálených cílů. Čili nikoliv - býti flexibilní, ale naučit se něco konkrétního nového. Samozřejmě, že obecné kompetence jsou důležitější, než konkrétní znalost - byť to není tak, jak se domnívá Čapek a spol., že s příchodem nové technologie zahodíme znalost nějaké oblasti matematiky jako již nepotřebné, či zastaralé - to je zase jen nepochopení některých humanitních vzdělanců, kteří jsou sami fachidioty, ale přitom je vesměs rádi dělají z druhých.
O flexibiltě můžeme plácat donekonečna. Bude se vyjímat jako hraběnka u pluhu na každé reklamě na super inovativně-flexibilní školy, které jsou založené na tom, že se v nich žáci neučí nic, co nebude většina z nich nikdy potřebovat, na každém předvolebním bilboardu a v každém politickém programu, kde se všechno všem slíbí a hlavně se všechno zásadně řeší pouze optimálně a nikdy jinak. Že jde o prázdné blábolení, to už chce nějaké kritické myšlení, kterým zrovna Mistři moc neoplývají.
Vod toho máme vás Doležele s takým kritickým myšlením.
Doktoři prostě s učiteli nejsou v jedné lize. Na doktořinu se nedostane každý, studium je velice náročné, pak ještě praxe, atestace, možnost žaloby apod. Mimochodem, učitelé nejsou ani piloti, ani právníci, ani řídící letového provozu. Maturita není totéž co řidičák. Přijímačky nejsou olympiáda a žáci nejsou atleti.
...což neznamená, že učitelé jsou méně nebo více, než ti výše zmínění. Pokud učitelé něco jsou, pak tvůrčí umělci, vzdělavatelé - vychovatelé, znalci dětské i rodičovské psychiky, znalci různých poruch učení i osobnosti, manželští i sexuální terapeuti, cestovní agenti, stand up performeři, navigátoři ve zrádných vodách sboroven a ředitelen, mediátoři konfliktů, odborníci na legislativu a bezpečnost práce, interpreti, překladatelé, proof-readeři. Za úspěšný výkon svého povolání by měli dostávat více peněz než lékaři, nebo šmejdovatí pedleři nepotřebných pitomostí oškubatelným masám. Ale nedostávají. Tak jim zbude aspoň pocit dobře vykonané smysluplné práce, který je přeci k nezaplacení.
Tajnej, musej se smířit s tím, že matematicky vzdělaní a pracovití lidé budou stále více bohatnout a humanitně vzdělaní budou stále více závislí na přerozdělování. V matematice je prostě budoucnost. Jak budoucnost výzkumu, tak v chápání světa a v sociálním i ekonomickém postavení jedince. Znalost jazyků je skvělá věc, ale sama o sobě stačí stále méně a méně.
Ale v jedné věci jste měl pravdu a to je ta finská maturita. Ano, existuje možnost (která je ovšem výjimečná), že student se dostane na VŠ, aniž by maturitu vykonal alespoň na E. Ne, že bych v tom lhal, ale nechal jsem se zmást obecným tvrzením: "The Finnish Matriculation Examination (Finnish ylioppilastutkinto, Swedish studentexamen) is the examination taken at the end of secondary education to qualify for entry into university." Moje blbost. Existují výjimky.
Ovšem dodejme k tomu, že mě finský systém nevadí. Ony totiž finské univerzity požadují většinou kombinaci výsledku u maturity a výsledku u přijímacích zkoušek. Nemám nic proti tomu, abychom něco podobného zavedli u nás, ovšem s ohledem na místní specifika za několika podmínek (mimochodem na umělecké vysoké školy se i dnes dostanete bez maturity):
1) Velikost podílu maturity na celkovém výsledném hodnocení musí být alespoň 50%.
2) Bude povinná maturita z matematiky.
A ani ty kompenzace mi nevadí. Pokud je někdo silně jednostranně zaměřen, ať má možnost si jednu neschopnost kompenzovat výjimečností v jiné oblasti. Ale ať to není jako dnes, že kdo je slabý v jazycích, tak má smůlu, zatímco kdo je slabý v matematice, tak je v klídku a pohodičce (tedy dokud nevidí svoji první výplatní pásku). Když kompenzace v zájmu jednostranně nadaných, tak všech, ne jen humanitčíky vybraných.
předmět studia - tedy například jazyk s jeho morfologií, lexikologií, syntaxí, sémantikou, literaturou, historií jazyk...toto je paní Maříková teorie předmětu (čj) . Pan Štefl má na mysli především didaktiku a ta je skutečně na úrovni doby dřevní. Nemáme podmínky použít moderní metody!!! Například - proč již dávno neužíváme plošně pc v případech, kdy je drilování nezastupitelné (př.:procvičení vyjmenovaných slov). Učitelka stále sedí u stohů sešitů a opravuje a opravuje, přitom by mohla použít patřičné programy na počítačích - kdyby byly - ty programy(i s hodnocením chybovosti )i dostatek pc….je to taková neúcta k času vysokoškolsky vzdělaného člověka....
O poznatcích neurovědy - spíš o aplikaci těchto poznatků je bída mluvit. Pan Štefl má v tomto pravdu. Pravda je ovšem i to, že využil svých poznatků a organizačních schopností velmi úspěšně v byznysu. A v jiných oblastech nám to nevadí - že lidé podnikají. Tak proč si stěžovat? Podnikejte také....
P. Doležel, no a to já si právě myslím, že v dnešním světě narvaným technologiemi až po bulvy, bude právě potřeba jiných, humanitních, znalostí a dovedností k tomu, aby se z lidí nestali vychcaní kyborgové.
BUDOU vych...kyborgové! nebo nebudou vůbec. To, že je třeba sociálních dovedností si myslíme jen my, co jsme zažili normální společnost.I ti komunisti měli nějaké normy ..teď už neplatí vůbec nic. tekutá doba:-)
Pan Tajný
ona tedy vych... je právě jeden z těch "softskills", co se tu tak propagují.
Dovednost nemá znaménko, dá se použít k dobrému i k zlému.
Mimochodem, Vy máte pocit, že lidé humanitně vzdělaní jsou nějak morálnější? Když se podíváte na všechny ty reklamní agentury, politology atd., je to dost tristní pohled.
Dokonce bych řekl, že právě přírodní vědy ukazují, že všechno se nedá olhat a zmanipulovat. Tisíckrát můžete tvrdit, že zákon setrvačnosti je zastaralý, a on si Vás v zatáčce stejně najde...
"P. Doležel, no a to já si právě myslím, že v dnešním světě narvaným technologiemi až po bulvy, bude právě potřeba jiných, humanitních, znalostí a dovedností k tomu, aby se z lidí nestali vychcaní kyborgové."
Nebude. Neznám jediného technicky vzdělaného diktátora. Já vím, že humanitně a umělecky vzdělaní lidé si často rádi hrají na morálnější a osobují si právo vychovávat druhé, ale ten předpoklad je naprosto mylný. Jediný rozdíl mezi technicky, či přírodovědně vzdělanými a humanitně vzdělanými je v míře chápání fungování světa. Humanitně vzdělaní jsou na školách masírováni propagandou, že chápou svět lépe, než ti techničtí a karteziánsko-deterministicko-mechaničtí omezenci a tím je jim implementována představa, že ty omezenosti a primitivnosti na kognitivně nejnižším levelu je nejen možné, ale dokonce žádoucí přeskočit, aby se člověk rychleji dostal k tomu "podstatnému". No, ale jak už to tak bývá s přeskakováním a ulehčováním si práce - ono to prostě a jednoduše nefunguje.
A tak zatímco velcí matematici historie měli velmi často zásadní přesah i do filosofie a náboženství, světoví diktátoři se spíše rekrutovali z řad humanitních vzdělanců. Stačí vzpomenout - Göebbels (novinář, literární teoretik a filosof), Stalin (teologický seminář), Hitler (sice bez formálního vzdělání, ale s uměleckými ambicemi a zájmem zejména o historii, politiku a umění), Karl Frank (právník), Karl Hermann Frank (knihovník), atd. Naproti tomu třeba Albert Einstein. Asi bychom našli i protipříklady, ale rozhodně nemám dojem, že by technika vytvářela nějaké bezduché stvůry. To jsou jen zbožná přání majitelů "kyselých hroznů". Matematika naopak dává člověku schopnost mnohem více vnímat, mnohem více vidět a být všímavější. Málokterý matematik bude mít za cíl nad někým získávat moc, nebo někým manipulovat, protože v tom prostě nevidí smysl. Podobně jako jeho nejvyšším cílem nikdy nemůže být přeplněná prkenice, protože to pro něj rovněž postrádá smyslu.
Pan Portwyn, tak nevím, Jobs a Zuckenberg vcucnou masy do smartfounů, pak Musk zaplevelí oblohu desítkami tisíc družic, Bezos to zajistí zbožím na klik až do domu, celá ta slavná přírodovědná technológia lidi vymašťuje na kvadrát, všichni jen tloustnou, čumí a polykaj antidepresiva, ale my pane, my potřebujeme víc a pak tady přírodovědci fňukaj, že lidi blbnou. Dyž vono se to tehdá zdálo jako dobrej nápad.
Nemyslím, že humanisté jsou tak nějak morálnější, ale že lidi budou potřebovat někoho, kdo rozumí lidem z masa a kostí, ne počítačům či vysokým abstraktním konceptům, protože lidi se budou muset znova naučit jak být lidmi. Bez plug inů, bez šmějdů pedlujících technologie, bez 5G.
Jo a PD, že největší hovada v historii byly humanisté vykládejte těm humanistům, kteří v Alamos vytvořili velký bumbác, nebo těm humanistům, kteří vytvořili sarin, tříštivé pumy a smart-miny. Nebo těm humanistům, které fašouni celého světa vodlifrujou pod kytičky vždycky jako první, neboť vymaštěné přírodovědce potřebují k výrobě wmd, ale slova a myšlenky se bojí jako čert kříže.
O použití atomové bomby rozhodl úředník, farmář, soudce a prezident Truman. TU: nechcete být přesvědčivější?
Pan Tajný
Když jsme u toho Jobse, on určitě proti humanitním oborům nic neměl. Mrkněte na jeho životopis - Jobs nebyl v prvé řadě technik či přírodovědec, ale obchodník a milovník východních filosofií. Pořádné technické vzdělání neměl.
Zuckerberg sice technické vzdělání má, ale také mluví několika cizími jazyky. Podle mne to bude tím, jazykáři jsou prostě nebezpeční ;o) ... taky se prý zajímá o poezii a sport.
Jak už tu padlo, zbraně sice vyvíjejí technici, ale o jejich použití rozhodují vesměs humanitně vzdělaní politici. Viníkem vraždy také není výrobce nože, ale ten, kdo vede ránu.
Ano, Jobs byl vlastně humanista a Zuckenberg mluví cizími jazyky. Gates má rád psy, Brin a Page prý rádi vaří a Asad je oftalmolog. Přidej koníčku.
"Viníkem vraždy také není výrobce nože, ale ten, kdo vede ránu." A kdyby nebylo nože tak se umlátí třeba dronem. Oni nic oni muzikant.
Pane Tajný, až budete střízliv, budeme pokračovat.
"Jo a PD, že největší hovada v historii byly humanisté vykládejte těm humanistům, kteří v Alamos vytvořili velký bumbác, nebo těm humanistům, kteří vytvořili sarin, tříštivé pumy a smart-miny. Nebo těm humanistům, které fašouni celého světa vodlifrujou pod kytičky vždycky jako první, neboť vymaštěné přírodovědce potřebují k výrobě wmd, ale slova a myšlenky se bojí jako čert kříže."
Myslíte doktora Oppenhaimera, nebo profesora Feynmana? Či snad Alberta Einsteina? To byla pane největší hovada v historii.
Akorát že pomohla vytvořit zbraně, které chrání svět před třetí světovou válkou a zachraňují tak miliardy životů. Já vím, že vašemu dětinskému myšlení to nedojde, protože to už je poznatek teorie her, na kterou prostě nestačíte - ani na její základy, ale to je problém toho, že váš myšlenkový vývoj se zarazil někde na úrovni dvanáctiletého chlapce, nikoliv problém zmíněných pánů. Věda dává odpovědi na položené otázky, technika dokáže vytvářet nové technologie na základě zadání. Ale jak již bylo řečeno, o použití atomové bomby rozhodl Truman (právník) i přes odpor jejích tvůrců a proti přímluvě samotného Alberta Einsteina.
Cituji z Wikipedie: "Po skončení 2. světové války Oppenheimer (šef projektu Manhatten - vývoj první jaderné bomby) nesouhlasil s dalším vývojem bomb a nechtěl pokračovat ve vojenském jaderném výzkumu. Odmítl se podílet na výzkumu vodíkové bomby. Byl přesvědčen o nutnosti mezinárodní spolupráce a kontroly v oblasti využití jaderné energie, což v období studené války neodpovídalo vládní politice. V letech 1949 až 1954 byl v éře mccarthismu obviněn z prokomunistického smýšlení, špionáže pro Sovětský svaz a několikrát vyslýchán vyšetřovací komisí vládního Výboru pro atomovou energii. Bylo mu odebráno bezpečnostní prověření a nemohl dále pracovat na projektech jaderného výzkumu."
"Einstein se stavěl proti tyranským formám vlády a z tohoto důvodu (a svému židovskému původu) byl i proti nacistickému režimu a uprchl z Německa krátce po jeho nastolení. Původně podporoval konstrukci atomové bomby, aby zajistil, že Hitler ji nebude mít dříve, dokonce poslal ještě před válkou 2. srpna 1939 dopis prezidentovi Rooseveltovi (dopis byl spíše napsaný Leó Szilárdem), ve kterém ho povzbuzuje spustit program na vytvoření jaderné zbraně. Roosevelt pak ustanovil komisi, která měla vyšetřit, zda lze uran použít jako zbraň, která byla později nahrazena projektem Manhattan. Po válce Einstein lobboval za jaderné odzbrojení a světovou vládu."
Humanitně vzdělaní samozřejmě v táborech smrti končili jako první, ale to nebylo tím, že by z nich Nacisté měli bůhvíjaký strach. To bylo tím, že je prostě k ničemu nepotřebovali - na rozdíl od techniků a řemeslníků. Podívejte se na Schindlerův seznam.
Druhou světovou válku vyhráli matematici - to je první věta filmu "Beautiful mind". A ono na tom něco je - což zase ovšem posoudí jen ti, kteří o tom něco vědí. Kteří znají práci třeba profesora Kantoroviče, která umožnila minimalizovat náklady na zásobování armád východního frontu, nebo technický boj mezi Anglickými a Německými vědci o zdokonalení radaru, nebo třeba práci na dešifrování Enigmy, na níž se podílel třeba Alan Turing. Od určitého okamžiku to byl souboj vědců, ale opravdu ne humanitních.
Tajnej, je mi to líto, ale opravdu nesdílím váš dětinský dojem, že humanitní vzdělání má přínos pro nějaké morální zakotvení, které přírodovědcům a technikům chybí. Já rozumím vašemu pohledu, ale je třeba si z vaší strany přiznat, že jde jen a pouze o kyselé hrozny, závist a důsledek frustrace, která z těchto vyplývá.
Empatie je vytvořená dávno před tím, než děti nastupují do školy a morální vyspělost je dána schopností vnímat, schopností cítit a vcítit se a schopností rozumět. Nic z toho se na humanitních školách neučí. Já mám spíše takovou laickou hypotézu, že úroveň morální vyspělosti souvisí s celkovou vyspělostí myšlení daného jedince. Samozřejmě je spousta výjimek, ale taková ta představa, že matematický génius musí být v sociální oblasti primitiv, je sice krásné klišé, ale v praxi jsem ho u nikoho nepozoroval. Ono je to dáno spíše tím, že lidé jako vy, s es těmi lidmi, kteří takto působí, vůbec nebaví. Možná proto, že mají onen zmíněný předsudek, možná proto, že dotyční se s nimi ani moc bavit nechtějí, protože nemají o čem, ale pravda to není. Je to pouze nepochopení nadprůměrných a jejich uvažování, těmi podprůměrnými. Je to nepochopení nominálních mozků, že trenýrky na stožáru nikoho nezachrání, ani nikomu nepomohou a proto reálný mozek takovou akci nemůže vnímat jinak, než jako odpornou morální sebeprezentaci a reklamu sebe sama v nějaké specifické sociální subkultuře.
"...chrání svět před třetí světovou válkou..."
do té doby něž nějaký "humanista" na zakázku nějakého cvoka nevyrobí něco eště lepčího a pak nás chraň Bůh. Nebo Donalda začnou svrbět palečky.
"Humanitně vzdělaní samozřejmě v táborech smrti končili jako první, ale to nebylo tím, že by z nich Nacisté měli bůhvíjaký strach. To bylo tím, že je prostě k ničemu nepotřebovali - na rozdíl od techniků a řemeslníků. Podívejte se na Schindlerův seznam."
No jo no, tohle je hodně hloupé i na vás.
"Já mám spíše takovou laickou hypotézu, že úroveň morální vyspělosti souvisí s celkovou vyspělostí myšlení daného jedince."
Myslíte zřejmě vyspělost toho matematicko-logckého myšlení.
Ti stateční chlápci v Alamos nejdříve pumu vytvořili a byli velmi, ale zzkutečně velmi proti. Poslouchali zřejmě jen rozkazy, pak to buchlo a oni prozřeli a pochopili, co že to vlastně vytvořili.
Oppenheimer nechtěl pracovat na V-bombě, nu což. Našli se jiní humanisté.
Pan Doležel
Ono je to samozřejmě i nepochopením. Málokdo je ochoten se zamyslet nad základními přírodovědnými poznatky, tak se radši realizuje v omílání mýtů.
Ono uznat, že někdo je chytřejší než já, dělá leckomu problém... tak se najde něco k pošklebování se, a je jedno, že to ani není pravda. Každý přece ví, že Newtonovi spadlo jablko na hlavu, jé, hahaha, to je prča cóó.
No a s onou představou morální nadřazenosti je to stejné. Umožňuje to moc nemyslet, nesnažit se pochopit.
TU - když už jsme u Los Alamos, byly důvodné obavy, že Německo bude mít jadernou bombu jako první. Měli tedy vědci, vědomi si tohoto nebezpečí, bránit vývoji? A víte, že jedním z těch, co nejvíce tlačili na výoj, byl Leo Szilard?
K těm jaderným zbraním:
Udržely mír v Evropě od roku 1950 a drží ho dál. Ten, kdo má víc konvenčních zbraní a vojáků, je vždycky v pokušení začít válku... a JZ jsou záruka, že by celkové "náklady" byly příliš velké.
Fakticky jde o defenzívní zbraň, o odstrašení.
Paradoxně mrtví z Hirošimy a Nagasaki ten mír umožnili udržet. Kdyby jaderné pumy nebyly použity tenkrát, nebyla by ta hrůza z jejich účinku, a někdo by je vyzkoušel později, když jich bylo mnohem více... následky by byly ještě mnohem horší.
JZ udržují mír, dokud ho neudrží. Podívejte, to je jako se vším, nikdo nemůže za nic a všichni mohou za všecko. Jedni zbraně na zakázku vyrábějí, druzí je používají a nikdo se neptá, jak to dopadne. Atomovku vyrobit museli, jinak by ji vyrobil Hitler, civilisté v Japonsku umřít museli, aby se jako vědělo, co to dovede. Teď už se to tedy ví a vyrábí se vesele dál; naposledy hartusil ayatollah, neboť mu trigger-happy Donald sestřelil dronem kamaráda.
Zřejmě to funguje tak, že čí víc atomovek, tím víc udržování míru. Na vše se najde důvod. Technologie jsou fajn, dokud už fajn nejsou. Paradoxem je, že ti stejní vizionáři, kteří to těm smartudělátkámchtivým masám za ty triliony narvali, se dnes chytají za hlavu, že nám (nejen) děti masově hloupnou a že za to mohou ty humanity, protože to nejsou přírodovědy. Proto je potřeba víc chytrých přírodovědců, aby mohli vyrobit technologie, které by šíření technologií zabránili, nejlépe pak AI s vlastním vědomím. Ženiální.
Pan Tajný
Takže kdybyste byl v pozici Oppenheimera a věděl byste, že v Německu chce Adolf atomovku a má tam Heisenberga a Hahna, kteří jsou schopni ji vymyslet, tak byste udělal co? Jen byste koukal a čekal, co bude?
Nebo byste se rovnou vzdal?
Co byste udělal?
The German nuclear weapons project (German: Uranprojekt; informally known as the Uranverein; English: Uranium Society or Uranium Club) was an unsuccessful scientific effort led by Germany to research nuclear weapons during World War II. It went through several phases of work, but in the words of a historian, it was ultimately "frozen at the laboratory level" with the "modest goal" to "build a nuclear reactor which could sustain a nuclear fission chain reaction for a significant amount of time and to achieve the complete separation of at least tiny amount of the uranium isotopes." Scholarly consensus is that it failed to achieve these goals.[1]
https://en.wikipedia.org/wiki/German_nuclear_weapons_program
Důvod proč vyrobit svinstvo se vždycky najde.
Jaká škoda, že Roosevelt neměl k dispozici Tajného učitele. Byl by mu tenkrát vygooglil příslušnou stránku z wikipedie a USA si mohly ušetřit miliony (tehdejších) dolarů. Stovky fyziků a inženýrů mohly přemýšlet nad něčím mnohem prospěšnějším, třeba jak zabránit globálnímu oteplování.
Více Tajných učitelů. Do každé domácnosti alespoň jednoho a svět bude spasen.
Pane Tajný, tohle fakt myslíte vážně jako odpověď na moji otázku?
Ano pane Portwyn myslím. Do Iráku se taky táhlo, protože tam zaručeně byly wmd. (Škoda, že Irák neměl atomovku, která by udržela tentononc mír.) Ono to v tom vašem superchytrém světě funguje tak, že když něco jde, tak se to holt udělá, že, pak je hodně drbání za ušima a hekání jako že to se nám to nějak vymklo, ale pozdě bycha honit, džin byl z lahve vypuštěn. Třeba to chce víc těch opraudu humanitně vzdělaných přírodovědců.
Věda nám holt během staletí tak nějak ztratila duši a nehledá ji. Proto nebudou učitelé nikdy stejní jako lékaři. Pracují totiž denně s dětmi a tam ten poslední zbytek humanity ještě zůstal, byť na některých výběrových ústavech pracují kapacity, které způsob měření obrobků radostně aplikují na lidi. Když pak lidi řvou, tak se hodně moc diví.
Pane Tajný,
může prosím odpovědět na otázku, co byste dělal na místě židovského fyzika v USA v roce 1940, kdybyste věděl, že
1) Hitler je cvok, který by klidně povraždil celý svět
2) Hitler ovládá Německo
3) v Německu jsou fyzici, schopní sestrojit atomovou pumu?
A samozřejmě byste nevěděl, jak jsou s tím výzkumem daleko.
Vyvíjel byste protizbraň, nebo ne?
To nevyžaduje žádnou znalost matematiky, nepotřebujete ani malou násobilku.
Nepochybně to jde i bez úvah o tom, jak jsou vědci a technici zlí a bez toho, abyste si kopl do učitelů. Zvládnete odpovědět, jsem o tom přesvědčen.
Pane Porwyne, ptáte se, jestli bych vyrobil zbraň, která má potenciál zničit celý svět, protože by ji někdo někde mohl vyrobit dřív? Ne. Vždycky bude větší klacek.
Omlouvám se diskutujícím za kontaminaci rubriky Diskuse hysterickými SPAMy PP. Nerušeně lze diskusi sledovat v rubrice Komentáře v horní liště. Děkuji.
Pane Tajný,
děkuji za odpověď.
Okomentovat